Vojna a mier

Můj vztah k adaptacím podobných těžnotonážních klasik vyjadřuje myslím jasně hodnocení filmů jako Anna Kareina, Jana Eyerová či Pýcha a předsudek. Vojna a mír má navíc naprosto vražedné tři a půl hodiny, takže po týdnu sledování a 4násobném usnutí si můžu odškrtnout další klasiku. Klady jsou jasné - krásná výprava, úchvatné kostýmy, některé kouzelné scény (balet) a herci. Mel Ferrer, Henry Fonda a především skvělá Audrey Hepburnová. Mínusem je smrtící nuda po celý film. První dvě hodiny jsou milostné tokání, melodramatické výlevy, tuny nezajímavých vedlejších postav a žvanění, žvanění, žvanění. Třetí hodinu odpálí v podstatě jediná delší válečná scéna, Napoleon vtrhne do Ruska a začne se konečně trochu něco dít. Vypálená Moskva, pochod smrti ledovou pustinou, stále zoufalejší Napoleon. I tak je to stále šílené melodrama, těch pár válečných scén je kratičkých a zoufale statických. A já budu klidně za barbara a sestřelím "klasiku", protože postavy mě nebavily, děj mě nebavil, dialogy mě nebavily, táhle se to a nudilo a nudilo. Herci, kostýmy a pár slušných scén to vytáhnou pro mě na 2*, ale více ani ťuk. (16.09.2020)

Co čekat od tak starého filmu o lásce, válce, staré romantické době a v produkci hollywoodu padesátých let. Herci standardně lehounce přehrávají, tak jak bylo v době vzniku filmu obvyklé. Jinak Fonda a Hepburn byli samozřejmě skvělí a jedni z nejlepších, kteří se na plátnech kin objevovali. Nezapomenutelná je také výprava, ve starých filmech přeci jen má jiný nádech, než v současných. A k uživateli Numasovi a jemu podobným: Opravdu mi nepřijde fér, takový komentář, protože si nemyslím, že do zpracování knižních a divadelních předloh ( popř. postav z historie), by se měli pouštět výhradně filmaři stejné národnosti, jaké je autor předlohy. Nevniklo by tak spousta vynikajících filmů a to by byla myslím škoda. Jen tak namátkou Statečné srdce, Gladiátor, Vlasy, celý seriál Dobrodružství kriminalistiky, 1492 – Dobití ráje, pokračovat takhle, tak se dostanu do stovek. A co teprve italské westerny? A obecně se knihy pro film musí na ději okleštit, pokud nemají mít 5 hodin a více. A co píše Lima u ruské verze? To je hodně smutné. Oskary totiž neudělují ti „Američani“ ale Akademie filmového umění a věd USA, stejně tak film nenatočili ti „Rusáci“ a režisér S. Bondarčuk a jeho štáb. Zajímalo by mě, co by na takové škatulkování řekl práve Tolstoj. Mimoto, fenomén studené války byl komplex vlády SSSR z USA, obráceně to platilo jen velmi zřídka, stačí nahlédnout do historie. Zajímalo by mě jestli by Ruská verze byla tak náročná, nebo jestli by vůbec vznikla, nebýt té americké. (21.08.2009)

Aj pri tej dĺžke sa mi zdal dej skratkovitý a prvá časť prakticky nie je o žiadnej vojne ani o mieri. Skôr o živote ruskej smotánky, pletkách, úletoch, tanci, zvádzaní a odpúšťaní. Druhá časť je, naopak, takmer samá vojna. Tie scény sa mi nezdali nijak chudobné ani slabé. Spolu so skvelými hercami nemôžem inak ako za štyri hviezdy. –––– Jestli se na mě při další figure podívá a usměje, stane se mou ženou. (12.03.2024)

Přišlo mi to strašně zvláštně natočené, na jednu stranu to bylo nudné a na druhou jsem hltal každou minutu a čekal, jak to dopadne. Možná zbytečně dlouhé, ale asi zase chtěli vybarvit všechny charaktery a ukazovat detaily, s kterými si jistě hraje i Tolstoj. Audrey je moc krásná a Herberta stejně pořád vidím jako komisaře Dreifuse :D. Jinak celkem povinná četba :). (03.07.2014)

V režii Kinga Vidora se Američanům v roce 1956 podařil téměř husarský kousek, a to natočení dvoudílného veledíla "Vojna a mír" s bezkonkurenčním mezinárodním hereckým obsazením. Tomuto filmu tleskám, ale současně velice chválím i zfilmované dílo režisera Sergeje Bondarčuka z Ruské produkce r. 1965 - Vojna a mír, které je zpracované a vytvořené v drsnější a prozaičtější reálii, než přepis USA. (26.02.2007)