Vojna a mier

Asi nejvice to připomíná hodinu literatury: milí žáci, dnes budeme probírat Vojnu a mír, takže si otevřete sešity a nadiktujeme si hlavní postavy, pak si z učebnice opíšete stručný děj a příšti hodinu si z toho napíšeme. A neptejte se mě proč, já jsem jenom učitelka / Ani tento trojhodinový "výcuc" nedává odpověď na otázku, proč je Vojna a mír světovou klasikou a proč se musíme její obsah biflovat k maturitě. A přitom děj knihy není až tak podstatný - co je u Tolstého důležité, je komplexnost obrazu a přitom důraz na každý detail. Když jde Nataša na svůj první ples, Tolstoj zachytí podrobně každý záchvěv její duše a harmonicky ho vplete do detailního realistického popisu typického plesu v Moskvě. To dělá z Tolstého genia - jeho schopnost zachytit vše podstatné z myšlení a dění dané doby a vytvořit z jednotlivostí ucelený obraz jedné epochy v dějinách. Film sráží Tolstého na úroveň telenovely, což je zde umocněno tím, že film produkovali Američané. Hepburn zase hraje ztřeštěnou ďiblíkovsky roztomilou dívku (takto by se ruská aristokratka chovat určitě nemohla), Ferrer se soustředí na to, aby vypadal melancholicky a vznešeně,a tak vše zachraňuje Fonda, který přesně vystihl Pierrovo hledání smyslu života (jeho pohled při bitvě u Borodina, jak se snaží najít to "proč"), aby nakonec pochopil, že život je smysl sám o sobě. (16.01.2011)

Myslím, že sa nedá vyhnúť porovnávaniu Vidorovej verzie Vojny a mieru s Bondarčukovou. Podľa mňa je Vidorova o niečo lepšia a ten rozdiel sa dá vyjadriť tým, že je efektívnejšia. Tolstého dielo je neskutočne rozsiahle a nakrútiť podľa neho film je takmer nemožné. Vidor sa k tejto úlohe postavil ako skúsený hollywoodský režisér. Zohnal kvalitných hercov, v scenári odstránil všetko, čo mu pripadalo nadbytočné, výpravu podriadil disponibilným dolárom a výsledkom síce nie je nijaký zázrak, ale dobre pozerateľný veľkofilm, z ktorého divák získa obraz o čom ten Tolstoj písal. Bondarčukova verzia je ruskou odvetou Vidorovi. Bondarčukovi sa podarilo získať obrovské peniaze a celú armádu vojakov, ktorí mu robili štatistov v bojových scénach. Tých peňazí bolo toľko, koľko si mohol dovoliť uvoľniť iba totalitný štát. Bondarčuk dokázal tie peniaze minúť. Nakrútil film, ktorý sa zapísal do Guinessovej knihy rekordov. Ohromil bojovými scénami, ale zvyškom dokonale unudil. Minul obrovské prostriedky na manipulovanie vojakov a mrzačenie koní, ale nevenoval primeranú pozornosť scénam z lepšej spoločnosti, v ktorých sa aktéri pohybovali ako panáci a bez výrazu deklamovali nariadené texty. Viem, že moje dojmy z oboch verzií sú opačné, ako dojmy väčšiny divákov, ale netrápi ma to. (18.10.2019)

Velkofilm jak se sluší a patří. Velká výprava, krásné kostýmy, spoustu postav. A v těch se já občas ztrácel. Dostat tak rozsáhlé dílo do jednoho filmu je přeci jen složité, a na vyprávění a plynulosti děje je to znát. Audrey je zde samozřejmě zlatá. Herbert Lom jako Napoleon vypadal taky dobře. Svým výkonem si ale zaslouží zmínku hlavně Henry Fonda. Tři jsou málo, čtyři moc. 70 % (08.10.2012)

Další z velkolepých amerických velkofilmů. Má skvělé obrazové kompozice, vynikající výpravnou stránku a příjemné herecké výkony. Tolstého literární předloha je obsáhlá a tak musí být obsáhlý i tento film. Jako mnoho dalších jedinečných literárních klasik, je i tato velkou výzvou pro filmaře a King Vidor se s tím popasoval velmi dobře. V historických knihách a filmech bývá život zúžen pouze na ušlechtilou vrstvu, jako by snad obyčejný lid nepatřil mezi představitele lidí. Na druhou stranu pouze aristokracie měla čas a prostředky na lásku, na válečné rozmíšky i oslavy života. Ruská duše byla a je široká, což je patrné i na tomto díle. Jsou zde tři hlavní postavy. Je zde hrabě Pierre Bezuchov (solidní Henry Fonda) s věčnou filozofickou otázkou o životě, odmítáním násilí jako řešení konfliktů, tápáním a hledáním smyslu. Je zde hraběcí dcerka Nataša Rostova (dobrá Audrey Hepburn) s živelnou touhou po životě a lásce, sebetrýzněním, hledáním, chybováním i vykoupením. A také kníže Andrej Bolkonský (zajímavý Mel Ferrer) se státnickou i vojenskou zodpovědností, očekáváním, zklamáním a odpuštěním. Z dalších postav: charismatický a svádějící kníže Anatol Kuragin (Vittorio Gassman), zpropadený i geniální francouzský dobyvatel Napoleon (dobrý Herbert Lom), ruský velitel ozbrojených sil polní maršál Kutuzov (Oskar Homolka), hřešící a přelétavá kněžna Helene Kuragina (Anita Ekberg), bujaře oslavující vojenský důstojník a ctitel krásných žen Dolochov (Helmut Dantine), veselý Natašin otec hrabě Michail Andrejevič Rostov (Barry Jones), ctihodná Natašina sestřenice Soňa Rostova (May Britt), Natašin bratr a vojenský důstojník Nikolaj Rostov (Jeremy Brett), mladý, odhodlaný a neopatrný Péťa Rostov (Sean Barrett), přísný a tvrdý Andrejův otec kníže Bolkonský (Wilfrid Lawson), či prostý Platon Karatajev (John Mills). Všichni hledáme lásku, podléháme svodům, vybíráme si nepravé, litujeme, bouříme se, trpíme, svádíme, zneužíváme, zatracujeme a přesto stále doufáme v nalezení čisté a pravé lásky. Válka je zničující věc pro lidi i pro země. Nejvíce pro ty nejprostší. Válka nemá své vítěze, pouze poražené. Taktika trvalého ústupu a následného napadání při ztížených bojových podmínkách je pragmatický krok, který ale též zavání zbabělostí a zákeřností a chce především potupit. Život je krásný, dokáže být velkolepý ve všech svých krásách hledání a nalézání lásek. Byť mají pouze přechodnou životnost. Ale ty chvíle jsou jedinečné a neopakovatelné! (25.02.2016)

Z Tolstého filmaři nejvíce milovali Annu Kareninu, Kreutzerovu sonátu... a Vojnu a mír. V této opulentní, širokoúhlé, barevné a předlouhé verzi sledujeme slavný příběh od Slavkova až po rok 1820. Atraktivní události na pozadí napoleonských válek sledují několikero mladých manželství, lásky a jiné pletky a všichni jsou spokojeni. Herci mají co hrát, dnešní divák si z filmu rád udělá seriál a dokonce i Audrey Hepburnovic zde nepřekáží, protože ten empír je k její siluetě skutečně shovívavý. Ani Anita Ekberg není ještě vulgární a Mel Ferrer je krásný jako panenka. (04.03.2020)