Nežní zabijaci

Seriál má hlavně zajímavý příběh o vymazávání pamětí a nahrávání potřebných informací speciálním agentům. Sice první díly jsou dost průměrné, ale zhruba od šestého dílu se velmi dobře přidává na tempu a konec je opravdu za silné 4 hvězdy. Druhá série má více dobrých dílů, tak tedy 80 % za 2 série a finále seriálu je velmi povedené. (25.02.2009)

Hneď po prvej epizóde v červených číslach ??? WTF ??? Ja som teda narozdiel od mojich spolukomentátorov videl neskutočne idiotský námet porovnateľný (ako som to už raz spomenul v jednom svojom komente) s WOOovým FACE OFF. Ja viem, že námet samotný ešte nemusí byť kameňom úrazu, podstatné je ako ho dotyčný tvorca spracuje. Spracovanie DOLLHOUSE je však príšerné, alebo prinajmenšom nudné. ELIZA podáva "výkon" ktorý by jej asi neuveril ani zaostalejší jedinec a kecy, ktoré sa v tomto diele vedú s absolútne vážnou tvárou mi spôsobovali astmatické záchvaty :-) a to nemám astmu. Čiže po prvej epizóde jasný odpad!, ale v rámci objektivity si hodnotenie odložím až po zhliadnutí viacerých častí. --- K deju: Na začiatku epizódy ELIZA z mne neznámych dôvodov podpíše "revers" o tom, že nejaká supertajná organizácia jej môže vymazať pamäť a použiť ju na akékoľvek účely (sprostosť ? no evidentne asi nie, keď to vymyslel tvorca BUFFY :-) - ten sa predsa nemýli). Namiesto úlohy sexuálnej otrokyne :-), ale (!!!) táto supertajná partička (tvorí ju dominantná štetka, nejaký šéfko, čierny hrdina, maniak do supertajnej techniky a zjazvená masérka - apropo mne najsympatickejšia postava) z ELIZY alias ECHO urobí superšpiónku, ďalej lásku na jednu noc (takže predsa len sex) či vyjednávačku FBI. A práve ako vyjednávačka vyrieši ECHO svoj prvý prípad... (15.2.2009) To, že vyznavači WHEDONovho kultu nás ostatných vyzývajú aby sme tejto kravine dali ešte šancu je chvályhodné. Ja bohužiaľ po 8 epizódach môžem s čistým svedomím prehlásiť, že toto je absolútny odpad!. Z úcty k diskutujúcim, ale udeľujem 1*. (7.4.2009) (15.02.2009)

Pět let čekání na nový Jossův opus se vyplatilo, přestože jsem k němu zpočátku přistupoval veskrze kriticky. Dollhouse je na poli seriálů mimořádným zjevením a dosavadním Whedonovým nejambicioznějším, nejrafinovanějším, nejchladnějším a bezesporu nejvyzrálejším počinem. Pro běžného diváka však bude Dollhouse nejspíše těžce stravitelnou pochutinou. Seriál jde proti všem zaběhnutým klišé a seriálovým konceptům (hlavní hrdinka nemá po většinu seriálu vlastní osobnost atd.). Dollhouse je v těchto ohledech jedinečný a nemá konkurenci. Whedon stvořil auru takového tajemna, za které by se nemusel stydět ani Lost, servíruje nám šokující dějové zvraty (které by záviděl i Alias) a všechno je tu chladné a "nedořečené" (a zároveň neustále chytré). K prvním epizodám jsem sice přistupoval skepticky a "missions of the week" (stand- alone epizody) mě nechávaly chladnými, nicméně druhá polovina série vrcholící vynikajícím finále mi vytřela zrak (epilog Epitaph One z budoucnosti snad ještě víc). O poznání temnější a filozofičtější druhá série nabere od páté epizody neuvěřitelné tempo, děj až do konci za přibývající anarchie a chaosu, jež neodvratně směřují k apokalyptickému konci graduje. Dochází tak na precizní lámání charakterů (z nichž má většina svou psychologickou hloubku) rukou v ruce se zajímavou dějovou linií o postupném zneužívání technologie Rossumem. Bohužel nám z důvodů ukončení seriálu studiem Fox nebylo umožněno se dozvědět za jakých okolností vlastně k apokalypse došlo (mnoho vedlejších dějových linií uspokojivě uzavřeno nebylo, osudy mnoha postav neznáme), nicméně Jossem vynucené vynikající finále působí uzavřeně a nesmírně emotivně (poslední scéna je symbolickou tečkou za celým seriálem). (07.02.2010)

Na první pohled se může zdát nejkonvenčnějším Whedonovým seriálem. Zatímco ostatní jeho počiny překvapí určitou žánrovou progresivností a stylistickou originalitou, Dollhouse je v tomto spíše umírněný. Jeho nejzajímavější složkou je ovšem narativ společně s významovou složkou. Ústředním tématem seriálu je okouzlení i strach z médií, takže se dá říci, že Dollhouse je mediafobický i mediafilní zároveň. Skvělé ženské hrdinky, neotřelá akce, schizofrenička se čtyřiceti osobnostmi. Já jsem spokojená. (08.09.2010)

Je poznat, kde dostal Whedon volnou ruku, ale nemyslím si, že kdyby to natočil celé podle studia, byl by to propadák. Jen by to bylo jiné. Takhle je to ovšem perfektní a když se začnou odhalovat tajemství, napětím jsem nedýchala. Whedon dokáže stvořit nezapomenutelné postavy v originálním prostřední. A epitaf byl bonbónek navíc. Víc depresivní závěr si ani nedovedu představit. A Alan Tudyk byl (aspoň ze začátku) stejně roztomilý jako ve Firefly. Co víc si přát? (03.06.2012)