Valčík s Bašírom

„Dokud maluješ, je to v pořádku, ale nenatáčej“ zní prosba jednoho z režisérových přátel a je to zároveň nejlogičtější opodstatnění animované formy. Folman si může dovolit ukázat nám nepřikrášlenou pravdu, ale zároveň má obrovský rezervní prostor pro vlastní fantazii, pro ukázáni záběrů, které by jako dokumentarista nikdy nezískal. Sledujeme jakousi objektivní realitu subjektivním pohledem. Reálné události nám vyjma té poslední, zlomové, nejsou zprostředkovány stylem důsledné rekonstrukce, nýbrž nesouvislých úlomků paměti, do níž se vždycky nejvíce zaryjí ty nejvýraznější momenty. Jiné jsou z ní zase vytlačeny kamsi do podvědomí, jehož probádání je Folmanovým cílem – chce najít vnitřní jistotu, oddělit noční můry od skutečně prožitého. Rozdíl mezi obojím stírá důsledně (titulní valčík je toho dobrým důkazem). Prolínáním snu a reality jakoby neustále zpochybňoval možnosti našeho poznání. V závěru podaným důkazem, že si nevymýšlel, nás vrací nohama na zem, je to jako náhlé probuzení. Když vezmeme v potaz nadále nejistou situaci v Gaze, lze dokonce mluvit o dvojím probuzení – z filmu animovaného do filmu dokumentárního, z filmu jako takového do okolní nefilmové reality. Marně bych mezi loňskou produkcí hledal něco audiovizuálně oslnivějšího a v hledání nových cest (sebe)poznání originálnějšího, za poněkud nešťastné však považuji zakomponování elementů tradičního dokumentu (především výpovědi mluvících hlav), které Valčík štěpí na dva značně odlišné snímky. Soudě dle vlastního, nijak výrazného emočního zážitku, nelze vycházet vstříc pravdě i divákovi. Ne současně. Chápu ale, že jde do jisté míry o problém individuální, závislý na přístupu každého diváka: chci sledovat napínavé drama s nečekaným vyústěním, nebo pokus pravdivě vypovědět o jedné pozapomenuté kapitole dějin? Nějak jsem se nedokázal rozhodnout. 80% Zajímavé komentáře: Tetsuo, Renton, Marigold, kiddo, Niktorius, kikuka (12.03.2009)

velmi rozporuplné dojmy... valčík zdaleka nenaplnil má očekávání, srovnání se snímkem persepolis mi přijde trochu zavádějící a scestné... předně jsem stále narážel na nevyrovnanou animaci, jež byla místy naprosto fantastická (úvodní titulky, akční sekvence, odrazy stromů ve skle auta), jindy zas horší než v nejblbější počítačové adventuře... dokumentární zpracování je jistě originální, ale po jisté době jsem začal zívat a pokukovat po baru, aby mi to rychleji uteklo... zkrátka a dobře, za vidění to stojí, ale pokud to úplně prošvihnete, určitě se nemusíte bát, že nenarazíte ještě někdy v budoucnu na lepší snímek! 60% (10.03.2009)

Dokáže být animovaný snímek lepší než jeho hraná varianta? Valčík ukazuje, že ano. Z animace nikdo nedostal tolik emocí a působivých obrazů, jako právě Ari Folman, který "dokumentu" o masakru palestinských uprchlíků dal nezaměnitelnou tvář. Vedle krásného obrazu se neztrácí ani hudba, která je velmi příjemná a klasika v podobně laděném filmu potěší a překvapí svoji "nadčasovostí". Animace nejen, že "zjemňuje" dané téma a člověk si říká "je to jen kreslené..." působí skvěle a s jakousi nostalgií se postupně blíží k pointě celé cesty za vzpomínáním. Filmu, je určitě vynikající, ale nemohu říct geniální. Přestože je forma vypracovaná do posledního detailu, některé okamžiky a slabší místa, při kterých jsem pouze a jen čekal a čekal až postavy zopakují stokrát řečené a půjdeme dál, prostě na celkovém výsledku ubírají. Konec je jinak velmi působivý a syrový a dává rychle zapomenout na barvičky, které předtím představovaly krev, mrtvé a zničené domy.... ale ty emoce zůstávají. (26.01.2009)

Tak tohle je tedy něco! Na první pohled zastaralá a ne příliš hezká animace je ve skutečnosti mnohem sugestivnější než dnešní (bůh ví jak promakané) 3D technologie a dodává snímku nečekanou reálnost. Samotný děj není téměř ničím originální - zabývá se hrůzami války a psychickým dopadem na přeživší. Film je z části pojatý jako dokument, ostatně jak dokazují autentické postavy a závěrečná hraná sekvence... Počáteční scéna filmu (psí smečka ženoucí se temným městem) je opravdu pozoruhodná. Ale ani zbytek filmu neztrací nic ze své depresivní, fascinující atmosféry. Mě velmi zaujala scéna s tankem, který projíždí ulicemi města a žádná auta ani zdi mu nejsou překážkou... Kamera je naprosto perfektní a působí jako ve skutečném válečném filmu. O hudbě se snad ani nemusím zmiňovat - rockové skladby jsou vážně trefou do černého.;-) (26.02.2009)

Já vidím na Valčíku s Bašírem jediné pozitivum, že zviditelnil jedno z mnoha bezpráví, které si provádějí navzájem židé, křesťané a muslimové, jinak jako film pro mě zklamání. Něco o "Bašírovi" ze Světa v obrazech z roku 1982: http://svet_islamu.sweb.cz/obsahy/politika/palestina/sabrasatila.htm (09.02.2009)