Epizódy(3)
Obsahy(1)
Režisér Viktor Polesný nashromáždil pro svůj nevšední cyklus působivé množství archivního obrazového materiálu, z něhož splétá hořký příběh Pražského jara a jeho tragických následků. Pečlivě zvolené a seřazené filmové obrazy hovoří samy za sebe a díky proměnám střihového rytmu a hudebního podkresu vytvářejí napětí a emotivní působení spjaté s proměnami společenských nálad během krátkého období zahrnujícího osudový rok 1968. (Česká televize)
(viac)Recenzie (15)
Perfektní práce. Poté co jsem tento dokument shlédl, měl jsem chuť si namíchat strychnin. Naprostá beznaděj a dokonale zmapovaná cesta od svobody k normalizace, od nadšení k rezignaci. Udupat a zotročit. To je jediný opravdu ruský přístup. A Češi jsou nepoučitelný národ. Film je vlastně sestřihem dokumentů z té doby, dobře vybrané sekvence, poskládané v působivou koláž. Některým lidem by to dnes bylo dobré pouštět denně jako terapii, aby přestali blbnout a hledět zasněně na Východ. 90% ()
43rd KVIFF 2008 - DOCUMENTARY FILMS - OUT OF COMPETITION - Dokumentární filmy - Mimo soutěž - 1. díl seriálu/3 - Rok 68 - Naděje / 1968 - Hope, AUDIENCE AWARD - Divácká cena deníku Právo (Divácká cena: 1234) - ???/??? + 43rd KVIFF 2008 - DOCUMENTARY FILMS - OUT OF COMPETITION - Dokumentární filmy - Mimo soutěž - 2. díl seriálu/3 - Rok 68 - Zrada / 1968 - Betrayal, AUDIENCE AWARD - Divácká cena deníku Právo (Divácká cena: 1234) - ???/??? ()
Kvalita každou další části triptychu stoupá. V první se muselo vystačit s jinde už mnohokrát použitými archivními záběry, ani obsah nepřinesl pokus o netradiční interpretaci nebo aspoň nové souvislosti. V obou pohledech zaznamenala druhá část výrazné zlepšení; to nejlepší ale přišlo nakonec, kde se pracuje i s kontrapunktem a dojde i na humor, i když spíš takový ten „skrze slzy“. Vidět neúspěšného teroristu Minaříka, který není schopný na kameru ani přečíst text svého „projevu“, stojí za to; stejně jako galerii dalších užitečných idiotů s hroší kůží tzv. z lidu. -------- V titulcích (ani jednoho ze všech tří dílů) triptychu NEUVEDENO: název; opravdu to žádný společný název nemá, pojmenovány jsou pouze jednotlivé díly: díl I. 1968. Naděje ***, díl II. rok 1968-1969. Zrada ****, díl III. rok 1970-... Bezčasí *****. Naopak v titulcích (všech tří dílů) triptychu uvedeno: rok výroby 2008. ()
Jako dokument je to absolutně nepoužitelné. Tento "dokument" je pouze sestaven z dobových záběrů, bez jakékoliv vysvětlení, takže má cenu jen pro pamětníky nebo pro diváky, které zajímá sbírka dobových záběrů. Kdo se chtěl něco dozvědět, tak se z toho nedozví nic, na to stačilo vidět prvních 15 minut (zajímavé bylo sledovat trampy jak do TV předvádí zakázanou píseň o Masarykovi). ()
Tak trochu iný pohľad na udalosti, ktoré sú dnes takmer zabudnuté. Polesný neprezentuje politiku skrz oči politikov, ale bežných ľudí - mládeže, pracujúcich, ľudí, ktorí o ničom nerozhodovali, no predsa ich životy boli tak krehké. Scéna, v ktorej sa jeden z ľudí poplatných režimu snaží (beznádejne) vysloviť zopár viet, ktorým ani on sám nerozumie je majstrovská a vystihuje realitu doby, žiadny zbytočný pátos, žiadny sentiment, Polesný vytiahol z archívu to, čo iní prehliadli, ľudskú tragédiu zoči-voči mašinérii. "Keď mi v predvečer stého výročia narodenia Lenina dávali legitimáciu do strany, plakala som ako malé dieťa." - Tu je tá realita. ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize
Reklama