Obsahy(1)
Záznam predstavenia írskeho komika Dylana Morana v Dubline. Zabávač preslávený najmä úlohou kníhkupca v seriáli BLACK BOOKS vedie nepretržitý monológ o všetkých možných aspektoch života v modernej spoločnosti - drogy, ľudský potenciál, technika, hotelové izby, rôzne účinky rôznych druhov alkoholu, deti, výchova, hudba, politika, lži, spolubývajúci, televízne spravodajstvo, Francúzi, náboženstvá, homosexuáli, Ježiš, dômyselnosť designu mužských genitálií, dialekty a dokonca aj fenomén známy ako "írske vlasy". (tomashrabek)
(viac)Recenzie (160)
Po dlouhé době mne opět něco potěšilo a taky posunulo. Málokdy se poštěstí, že se člověku vloudí do života nová věc, "svěží jak řeka", která mu prostě dodá energii. Konečně zase vím, že nejsem takovej magor, že jsou i jíní lidi co to vidí stejně, a že svět ještě není tak v prdeli, když se umíme sami sobě smát. Dylan Moran mi zvedl náladu už v Black books a tohle je jen logickým vyústěním jeho celkového postoji k životu. Je to prostě parádní a já mám z toho radost.100% ()
Vodka is a very deceptive drink, because you drink it and you say "Why are we drinking this? This is nothing, it has no smell, no taste! Why are we- W-why are we on a traffic island?" ... Tolik pravdivé životní filozofie není ani v Nietzschem (mezi náma, i toho mr*at do análu násadou od smetáku) ... Moran se nepotřebuje někomu vnucovat, buď se vám jeho svojské názory na chlast, prostitutky, bukvice, Brity, hudebníky nebo nezvané návštěvy líbí nebo si zůstaňte v té své přízemní slupce. Já jsem konečně rád, že se mi někdo nastěhoval do hlavy a shromáždil to stylisticky brilantní formou do jednoho devadesátiminutového celku... A to znáte o tom rapu? "I got my pecs, I got limos, I got bitches, and all my limo's powered by bitch juice, and my spare pecs are in the limo." ()
Pri sledovaní Monster som sa len utvrdila v domnienke, ktorú som nadobudla už pri sledovaní Black Books. A síce, že Dylan Moran sa podľa všetkého s pohárom vína a cigaretou v ruke už narodil :). Najviac som sa bavila na jeho pojednaní o "mladistvých" a samozrejme na konci, pri demonštrovaní úkazu írskych vlasov! To som išla do kolien! Napriek tomu, nemôžem dať 5 hviezd. Je síce fakt, že v Monster na ploche 85 minút zaznie viac a lepších hlášok ako vo všetkých častiach Black Books dohromady, neubránila som sa tomu pocitu, že takto, podávané jedna za druhou sa trochu strácajú a že jednoducho lepšie vyniknú v menších dávkach a v kontraste s naivným dobrákom Manym. Povedané inak: myslela som, že toľko srandy naraz neprežijem! ()
...a pak pustili tu písničku. Jmenovala se "The Funk Soul Brother". Na to nikdy nezapomenu, protože to byl taky veškerej její text. Byl z té písničkářské školy, kde to se slovama nepřehánějí ...pro případ, že by jich byla škoda. Znělo to jako milion požárních aut, který honí 10 milionů sanitek přes válečné území. A pouštěli to tak nahlas, až z toho začala prázdná židle vedle mě krvácet. Zpívalo se tam: "The funk soul brother. Právě teď, jé. Je to funk soul brother. Vomrkni to. Je to, no, funk soul brother. V podstatě." Já neříkám, že je to špatná písnička. To vůbec ne. Říkám jen, že byste mohli vzít dejme tomu koště, namočit ho do ňějaké brzdové kapaliny, strčit druhý konec do mýho zadku ... a posadit mě na trampolínu v jezdícím výtahu, na jehož stěny bych napsal lepší písničku, jen tohle tvrdím. Tohle nemůžu nepodepsat :-) ()
Po shlédnutí Black Books jsem si říkal že Dylan Moran se nastylizoval do věčně kouřícího a nevrlého Irčana Bernarda naprosto dokonale...ale po shlédnutí Monster musím konstatovat že on to nehraje, on tím věčně kouřícím nevrlým Irem opravdu je :) společně s Rowan Atkinson:Live je toto nejlepší One man show, doporučuju ()
Reklama