Lidice

Hudba: Michal Hrůza, James Harries , Karel Heřman; O Lidicíh toho mám vcelku dost načteno, takže jsem rád, že se tvůrci snažili držet historických faktů. Nehodnotil bych to jako vyjímečný filmový zážitek, ale není se za co stydět. Co mě však v kině mrzelo je, že je film natočený pouze v širokoúhém formátu 1.85:1 a ne 2.35:1, který zajišťuje více filmový zažitek a že bylo často v záběrech nepřirozeně doostřováno či dokonce nezaostřeno, což působilo rušivě. Na druhou stranu bych ocenil dobré herecké obsazení, včetně opět skvělé Zuzany Bydžovské . (07.06.2011)

Možná to bude o půlhvězdu více než si zaslouží, ale stejně musím dát plný počet. Od Lidic jsem čekal leccos, ale že na mě tak zapůsobí, to ne. Vděčí za to v první řadě Mahlerovu výtečnému scénáři, který není nijak extrémně patetický, i přes množství postav je snadno čitelný, nic zbytečně nepřikrášluje... Zkrátka působí opravdu věrohodným dojmem. Nikolaevova režie je scénáři, dá se říct, přímo úměrná. Většinu stopáže decentní, v několika okamžicích velice silná. Náladě rozhodně přispěla i hudba (opravdu netuším, proč někomu vadí, že hraje takřka pořád), kamera, která ze všech barev asi nejvíce využívá modrou a šedou, a pak samozřejmě herci. Lidice určitě nejsou hezký film. Ale dobrý film, to ano. A dal-li jsem Habbermanovu mlýnu hvězdy čtyři, musím tady přitlačit. Ještě teď mě z toho, co jsem viděl, mrazí. (03.06.2011)

Taková tragédie by si zasloužila mrazivou dramatizaci. A nikoliv močopudného Harlekýna a kýčovité zvěrstvo, které vyvolá asi tak stejnou soustrast, jako granátek v Reinhardově kabrioletu. A když konečně dojde na to kýžené vypalování, které by mělo v divákovi vyvolat záchvaty tísně a klinické deprese, dáme na Horákově statku zahrát svižný marš, jenž málem jednoho přinutí vesele si podupávat nohou do rytmu. A to hudbu u filmu obvykle nevnímám. Nabubřelá nuda, která svědčí pouze o tom, že nám Péťa asi pospával, když se promítal Vyšší princip. No nic, reparát asi naštěstí nebude možný, protože "Lidice returns" by byly patrně kapku od věci a nezbývá než doufat, že pan režisér vychlastal při natáčení všechny Ležáky. (31.10.2011)

║Rozpočet CZK 65miliónov(približne $3milióny)║Tržby Celosvetovo $2,611,000▐ Presne ten istý problém čo mal Francúzsky Záťah(La Rafle), výprava veľmi dobrá ale dosť nestabilné vedenie réžie, zle použité kamerové filtre, niekedy až zbytočne moc pretmavené, úvod príde v hereckom "amatérskom" podaní skôr humorný než vážny, potom sa to trošku rozbehne ale opäť niektoré skratkovité nerozvité scénky nedodajú na vážnom výraze, ktorý táto snímka postráda ako soľ, takto to príde dosť povrchne odbité bez skutočných silnejších emócii na ktoré tento príbeh mal plný nárok, škoda. /45%/ (17.12.2011)

Obávám se, že jsem nalezla protipól k Protektorovi, byť jsou Lidice filmem příkladně jiným. Zatímco selhání Protektora se neslo v duchu falešné výpravy a falešné snahy o "jiné" drama na pozadí atentátu okořeněné o falešné herecké výkony a nevšedně lichou práci s tehdejší masmediální kulturou – v Lidicích máme atentát opět jen jako nefunkční vějičku na pozadí příběhu "skutečných" lidí. Filmu Petra Nikolaeva chybí pevná ruka dramaturga a proto se celek během celé stopáže tříští a tříští a nenalézá žádné pevnější návazné momenty. Ukrajování času probíhá ledabyle a ač je naznačen prolog už v roce 1939 a v závěru se setkáváme i s pointou nepointou pokvětnových dnů roku 1945, jakýs takýs konzistentní vývoj se týká jedině Šímy Karla Rodena. Naopak naprosto do ztracena vyznívá příběh padělatele Kowalskiho (Mariusz Osmelak) s celým absurdním koloritem tehdejšího vězeňství. Chybí základ příběhu panské kuchařky v podání Sabiny Remundové, totéž platí v půdorysu jinak zřejmě velice silného vztahu Šímové v podání Zuzany Bydžovské a Vaňkové v podání Zuzany Fialové. Bohužel naprosto selhávají všichni mladí v čele s Kubařovou a Adamczykem, nekonče pak například Šoposkou. Úvod, který by měl ukázat příběh lidí z Lidic ve všech základních nuancích všedního dne, se bohužel více podobá pokusům typu Rytmu v patách a bohužel v některých momentech dosahuje až parodie hodné seriálu Haló, Haló, což je trestuhodné. Lacině také vyznívá primitivní casting soustředěný v nejlepších rozpolcených rolí výlučně na slovenské herce, kteří už v prvním plánu splňují určitou cizorodost. Vedle Fialové se objevuje Roman Luknár jako Vlček a společně s Bydžovskou a Rodenem tvoří jediné pevné mantinely tohoto neukočírovaného fiakru. V očekávání a během příprav samotného lidického filmu, se objevily určité otázky kontrastující zejména s vyzněním Herzova Habermannova mlýna. Musím konstatovat, že výsledný Nikolaevův projekt si ukrojil příliš velké sousto, na které nestačil. Není zde rozdíl mezi úředním šimlem českého prospěchářského poštmistra a lidickými nacistickými pohlaváry, kteří jsou opět jen prospěchářskými byrokraty. Elitu Třetí říše zastupuje pouze ve dvou nicotných skicách Heydrich, který na tomto minimálním prostoru nepřekračuje odrážku z přehledové učebnice. Kontrastován je řadovým vojákem, který raději volí dobrovolnou smrt, než aby se podílel na transportu lidických dětí. Leč ani tento motiv není řádně rozvit. Čili ve spojení s pokrytectvím reprezentovaným poválečnou uměle vytvořenou lidickou pietou, nedocházím k žádnému souznění s vlastním národem a opět jen pociťuju zmar nad českou povahou. (03.06.2011)