Zažiť Woodstock

Prvá hodinka zahrňujúca prípravy z pohľadu dosť suchopárneho hlavného hrdiny v konzervatívnom zapadákove, ktoré nie je práve nadšené z očakávaného prívalu pol milióna hipíkov tak akosi zaniká a pôsobí trošku zdĺhavým a nadbytočným dojmom v odlesku atmosferického tripu, kedy film konečne zaplaví naozaj pohlcujúca atmosféra sedemdesiatych rokov. Síce zamrzí, že napriek tomu, že šlo o hudobný festival, tak z nejakého koncertu neuvidíte ani minutku, no mne k tomu, aby ma tá festivalová pohoda pohltila stačilo, že vďaka tým pár výpravne naozaj vierohodným záberom pri predieraní sa davom hipisákov na policajnej motorke, či pri rochnení sa v blate, som si aspoň trošku pričuchol k atmosfére Woodstocku. (27.01.2010)

Líp to natočit nešlo. Far Out. -- Tenhle "pohled z boku" a ještě s hlavní postavou, která se mezi hippies neřadí, se mi líbil moc. Právě proto, že nejede podle toho nejjednoduššího, nejočekávanějšího ( viz koment Che Guevara) a imho taky nejzbytečnějšího konceptu. Ztotožnění s hlavní postavou vysoké, i když má všechny předpoklady abych ho odstřelil jako nezajímavou postavu. A několik magických scén se taky najde. 90%. (06.12.2009)

Do hudobných komédií moc nerobím, menej robím asi len do včiel, no režisér Ang Lee mi dával nádej, že sa nemusím obávať sklamania. Nenatočil žiadnu buranskú akciu aka fanúšik SW či ST a nespoliehal sa ani na grgy a prdy hlavných postáv, ale ponúkol nenáročnú lajtku zo života hippies. Na koncert sa síce divák nedostane, hudby si užije poskromne, záchvaty smiechu tiež nehrozia, no atmosféru doby za pomoci dokonalej výpravy znázornil znamenite a výber hercov sa tiež nedá veľmi ošomrať. Nakoniec som zatúžil aj ja zažiť Woodstock a byť aspoň na tie dva dni Dieťaťom kvetov. Spokojnosť. (16.01.2010)

Beautiful je slovo, ktoré Taking Woodstock charakterizuje v každom smere. Geniálny scenár plný zákulisných vychytáviek, geniálni herci stvárňujúci vrstevnaté charaktery, emocionálna katarzia a myšlienková hĺbka, to všetko je dokonalým doplnkom monumentálnej dokumentárnej sondy z miesta činu zo 70. roku... alebo oná sonda je doplnkom tohto kusu povznášajúcej kinematografie? Ťažko povedať. Ang Lee, tak ako svojho času festival samotný, prevyšuje osobné útrapy jedincov a ťaživú spoločenskú situáciu oslavou hudby, slobody a mieru a očisťuje diváka, ktorý by predal aj obličku, aby mohol zažiť Woodstock (ak už nie pod stageom, tak aspoň zákulisne, ako hlavný hrdina filmu Elliot). (9/10) (11.04.2014)

Kvalita, smích, hudba a perfektní zpracování??? Pokud jsem tohle všechno čekala - a jakože docela jo - tak jsem se HODNĚ spletla. Hudební to možná bylo, protože při rozhovoru jakékoliv postavy s jinou se klidně na plné pecky rozezvučela hudba z šedesátých let jako dělaná pro staré publikum, které jenom čeká kdy si zase nějaké pochybné idividuum sundá jakékoliv oděvy a ukáže tak zhulenému a sjetému světu, že má nejdelší ochlupení v historii. Nechápejte mě špatně...líbí se mi svoboda čišící snad z každé té scény..ale za jakou cenu? Poslouchat denně ty hippie kecy plné míru a lásky a podobných cípovin, když sama vidím, že to není a nikdy takové nebude? Borec, který si celý film hraje na nějakého Jimmyho Morrisona a nemá na něj ani omylem;Liev Schreiber, který si ve filmu hraje na transku mi velice irituje. Nevím snad o ničem co by mě na tomto filmu zaujalo více, než ta barevnost po požití LSD - jinak ani kdybyste postavili do role Elliota Johnnyho Deppa neudělá vám z tohoto paskvilu lepší film. Je mi líto pane Ang Lee či jak se to jeho jméno skloňuje ale tohle je prostě CÍPOVINA! (29.11.2012)