Nebeští jezdci

Melancholicky bloumavé vyprávění o přízračném světě válečných pilotů staví na síle primárních okamžiků a pozadí postav i vlastního konfliktu odsouvá na okraj pozornosti. Ale právě při jejich uvědomění přichází i pochopení nálad všech postav, které sní o smrti, ale musejí žít s trpkým vědomím, že je pro ně nedosažitelná. Megalomansky precizní sekvence vzdušných soubojů i láskyplně detailní prostředí základy a jejího okolí dokládají Ošiiho fascinaci artefaktů tmavomodrého světa. (22.12.2009)

Zajímavá (a z určitého pohledu i rozumná, vyhýbá se totiž „loutkovému syndromu“, odhlédna od faktu, že se jedná o anime) kombinace hyperrealistického renderu leteckých scén a schematicky kreslených postav. Melancholický příběh vykořeněných duší, potácejících se na okraji mezi neživotem a smrtí. Po delším váhání se přikláním nahoru ke čtyřce, s přihlédnutím k vyjevivší se pointě ohledně původu hrdinů a podstaty války, v níž bojují. (14.11.2011)

Vážně bych nevěřil, že někdy dám jakémukoliv anime tak nízké hodnocení: Nulová gradace, atmosféra v kytkách, absolutně žádné sžití se s postavami - vždyť to umí Japonci nejlépe! Sem tam se na světlo animované nudy prodere zmatený paprsek vypilované akční scény nebo zajímavý dialog, to je ale bohužel všechno. A proč to je proboha tak dlouhé? Bolelo hodně (ale na Lucasova letadélka se teď těším ještě víc)... (18.10.2011)

Mamoru Oshii umí i mimo kyperpunkové kulisy. Přesto nevylučuji, že se někomu bude stýskat po scénách, které k rozjímání podněcují jen svou vizualitou, protože těch je zde nemnoho a snímku dominují především scény dialogové. Ty jsou občas prostřídány naprosto fantastickými vzdušnými souboji, ale není třeba se lekat, že Oshii natočil akčňák - pomalé meditativní tempo, na něž jsme zvyklí z Ghost in the Shell, je vlastní i Nebeským lezcům. ____ Ne náhodou dominuje filmovým plakátům motiv oblohy s mraky. Právě tak pomalu, tiše a nekonfliktně plyne celý film. Jednoduché (ne však banální) myšlenky, které by se daly shrnout do jedné delší repliky rozprostřel Oshii přes celý příběh a žádná z postav je nikdy nevysloví takříkajíc "na plnou hubu". Film sám se vlastně nad ničím nezamýšlí, to by měl udělat divák a film ho k tomu pouze navádí. ____ Technicky se rovněž jedná o vydařenou záležitost - jednoduše animované postavy se pohybují v deatilně propracovaných lokacích a počitačová grafika s tou ručně kreslenou splývá v jeden omamný celek. Díky tomu si Oshii může dovolit snímat scény tak, jak by to jen za použití klasické 2D grafiky nešlo a co je hlavní, může se zajímavě designovanými CGI letadly svádět fascinující souboje. ____ Akční scény jsou pro příběh nevýznamné, krátké, negradují a končí dříve, než by člověk očekával (ano, tak jako v GitS), ale jednoznačně představují to nejlepší, co jsme kdy ze vzdušných soubojů mohli na plátně vidět. Malá výtka patří mírné nepřehlednosti - Oshii totiž upřednostil snímání z malé vzdálenosti a letounům je tak často plátno malé. ____Sukai kurora je po série GitS další Oshiiho pozoruhodný snímek, který se ovšem nesleduje snadno a těžko se kdy dočká přízně většinového publika. (15.03.2009)

Natočeno podle stejnojmenného románu Mori Hiroshiho. Scénář : Chihiro Ito. Hudba : Kenji Kawai. Nádherné kresby soubojů, strojů, domů a venkovního okolí. Docela povedený tajemný příběh. Akorát bych viděl jednu vadu na snímku. Postavy jsou tak jednoduše nakreslené, že jsem někdy problém je od sebe rozeznat. A někdy jsem měl problém dokonce určit pohlaví. Ačkoli jsou piloti ledatel mladí stále kouří, ale později zjistíte, kde je zakopaný pes. CITÁT - Pivo si nedávej........ CHYBA VE FILMU : Ačkoli je operace okolo 70 minuty přísně tajná, jak říkají piloti, je stejně v hospodě v televizi reportáž právě o této chystané operaci........ CHYBA VE FILMU : Tramvaj ze které Kannami a Tokino vystupují má jen jeden vůz a jede z prava do leva. Jenže po výstupu má tramvaj dva vozy a jede z leva do prava......... CITÁT - Musíme žít, dokud to nezměníš......... Film zanechává spoustu otázek. (23.04.2012)