Hana zakari no kimitači e: Ikemen paradise

Skladby Ikemen Boogie a St.Blosoom poslouchám stále dokola. Dynamické a hravé. To samé platí i o seriálu. Pokud člověk přijme velmi bláznivý japonský humor, místy jasně vycházející z mangy, má vyhráno. Ve své uletěnosti a šílenosti je toto dílko vpodstatě brilantní. Vtípky, nad kterými se směji ještě napotřetí ("doopravdy políbí každého"), Maki Horikita v "nepasivní" roli, ve které se mi líbí asi nejvíc, homosexuální školní lékař (komický a velmi charakterní současně) a hromady vedlejších, ale velmi propracovaných postaviček (asi nejvíc jsem "miloval" velitele kulturistické skupiny, jeho chování k podřízeným a ke své girlfriend). Konec mi nevadil, protože jsem chápal, že se tvůrci důstojně rozloučit musí. Speciál si odkládám, taiwanskou a korejskou verzi vidět nepotřebuji. Jediné místo, které mi ne zcela sedlo, byl díl, ve kterém přišel nový učitel, nicméně to mé celkové hodnocení nesnižuje. ■ Po opakováném vidění některých dílů: Stále se nad tím směji, vnímám i víc detailů a dokonce oceňuji ještě víc. ■ Vystihující (dostatečně praštěné) video OST St.Bloosom http://www.youtube.com/watch?v=roNEyLCRuc8 (28.05.2013)

U mě třetí setkání s doramou a první s Ikutou. Po tom, co jsem si zvykla na japonský humor, jsem se už jenom bavila. Monologům které měl Nakatsu (právě Ikuta Toma) jsem se smála vždycky ještě hodinu po skončení (kecám, když si vzpomenu na jeho oslavnou píseň, že není homosexuál tak se směju ještě teď) a vůbec se nedivím, že za roli dostal v Japonsku ocenění. Tak nenucený (nejen) komediální talent jsem už dlouho neviděla. Seriál není možné brát vážně a ani to nikomu nedoporučuju. Když ho budete brát s rezervou, tak se můžete jen a jen bavit. (13.09.2011)

Jojo, tohle je ten správný příklad toho, co se mi na japonské kinematografii líbí, jejich humor je tak hodně ujetej, ale japonským způsobem, né americkým ( vulgárním), že jsem z toho byl fakt nadšen. Tohle mi prostě sedlo, 90% herců mi tu bylo sympatických, někteří (Tóma Ikuta) dokonce jsou adepti na oblíbené herce, pokud zaujmou i v jiných titulech. Nejsem typ člověka, který by měl rád komedie, ale Japonsko mi dokazuje, že nakonec stejně je určitý typ humoru, který mě potěší, zlepší náladu. (15.11.2015)

Ze všech těch několika skupin a postav jsem si nejvíce zamilovala Tomiho Ikutu, byl skvělej, vtipnej, no prostě jsem se zamilovala. Taky ten s aurou a Nobuta (pardon) - Mizuki. Ti ostatní byli fakt ujetí do, pro mne až přehřáté míry :)) To myslím jen v tom dobrém. Je zajímavé, jak se zde nebojí ukázat celo-asijský problém (nerozeznání muže od ženy) :)) Funny to bylo chvilkami, ale že bych si to musela pustit ještě jednou, to asi ne. Určitě se podívám na něco s Nakatsu Shuichiem. (11.11.2014)

Nakatsu jako dokonalý komik, Sano lamač dívčích srdcí (což samozřejmě dělá jen tak mimochodem a vůůůbec o to nestojí) a naprosto nevěrohodná Maki Horikita. Kdo by téhle krásce věřil, že je kluk? Naštěstí se v japonských středoškolských bláznivých romancí na věrohodnost nehraje. Vsází se spíš na šílený humor, ulítlé nápady a "nečekané" zvraty. A to téhle partičce z Ósacké střední vychází. (03.04.2013)