Agora

5. 8. jsem chtěl jít na Kajínka, ale všimnul jsem si, že v Pardubicích v Cinestaru konečně začli davat Agoru a i když šla později, tak jsem rozdhodl jít na ní. Za prvé na Kajínka už bylo docela plno a pak mne trochu popostrčila sličná a milá prodavačka lístků(podle jménovky myslím Věrka). Alexandrie římského Egypta je vykreslené velmi pěkně jako město tří naboženství - pohanství, křestaňství a židovství. Z parabalanů by jsi klidně talibanci mohli brát inspiraci. Kupodivu Ammonius, jeden z jejich vůdců mi byl docela sympatický. Takový biskup Cyril asi je největším zloduchem. Je řidí z povzdalí a směruje dav. A nechce si pošpinit ruce. Další biskup Synesius je jen menším zlem, možná proto je oděn v bílem a Cyril v černém. Orestes je postava řeckého jména a vhodná i do řecké tragedie. Davus je přikladem zmanipulovaní a svědomí. A Hypatia, bez ní by tento film nebyl tím či by byl. Rachel Weisz to zahrala vytečně. Docela by mne zajimalo v kolika zemích se protestovalo a v kolika zemích byl tento film diskriminoval. Jsem rád, že jsem šel na Agoru a ne Kajínka. Děkuji sličné prodavačce lístků za popostrčení. (06.08.2010)

Zabijte je všechny ve jménu Boha! Jeden z těch filmů, po jehož zhlédnutí je člověku blbě. Myslím, že ani není důležitá přesná historická věrohodnost, jako fakt, že nová víra plodí násilí. Na jedné straně miluj bližního svého, na straně druhé víra nebo smrt. Stejné barbarské řádění, jaké uplatňovali křesťané ( ničení, pálení, likvidace), zopakovali o několik století později komunisté. Vypalování pohanských svatyní a svrhávání bohů bylo nahrazeno ničením křesťanských kostelů a pronásledováním nejen církve, ale i křesťanů. Náboženství za náboženství a nemají si co vyčítat. Pohrdání vědou a vzděláním je rovněž společné, jelikož poznání člověka osvobozuje, a to se nehodí. Pro mne silný příběh ve skvělých kulisách s oku lahodící kamerou a sluchu zase hudbou. Ani nevadilo, že nabízející se krvavý masakr nahradilo filosofování a otázky víry. (06.10.2011)

Geniální dílo s etickým, morálním i historickým přesahem, který nemá obdoby. Vrhá nás do neuvěřitelně zajímavé doby okolo roku 400 našeho letopočtu, kde se v Alexandrii setkávají tři náboženství. Pohané, židé a čerstvě "zlegalizovaní" křesťané, kteří jsou hladoví po moci. Postupně pozorujeme vzestup křesťanů, kteří velmi chytře využívají písma svatého k dalšímu a dalšímu získávání moci. Nastolují svá dogmata a jakékoli renesanční myšlenky označují za čarodějnictví. Ano, právě v této době se odehrál totální konec veliké antické civilizace a nastala doba temna - středověk. Film používá skutečné historické postavy velmi chytře a kombinuje je s (asi) fiktivními např. postava mladého otroka, co se přidal k řádu Parabolánů. Jestli jste koukali na seriál Řím tak přesně takhle se tu nakládá s historickými postavami, tudíž podle mne nejlépe jak je to v kinematografii možné. Samotná Hypatia je tu skvěle zahraná Rachel Weisz a člověk má chuť se díky ní pustit do googlení historie, co že to bylo za vskutku renesanční postavu. Ovšem nejuhrančivější herecký výkon podává Ashraf Barhom. Ten chlap má megacharisma. Film varovně zvedá prst proti náboženstvím. Zde jsou nejzáporněji podaní křesťané, ale jen protože byli v tu dobu zrovna u koryta. Dnes podobné chování můžeme vidět u spousty muslimů. Skvělá je právě postava otroka, který si je vědom učení nového zákona a když vidí co jeho druzi činí za bestiality a zpochybňuje jejich chování oni mu odpoví klasickým překrucováním alá: "Odpouštět může jen bůh a nerouhej se" a podobný sračky. Prostě jakékoli náboženství je dle mého názoru strašně nebezpečné a je to nejúčinnější nástroj jak zmanipulovat davy. (13.04.2010)

No musi se uznat, ze si Amenabar vybral pro svuj film zajimavy tema, ktery jsem ve filmu asi jeste nevidel. 4. stoleti, boje mezi krestanama, zidama a pohanama a na pozadi pribeh filozofky zkoumajici hvezdy a zniceni Alexandrijske knihovny. Takze tema docela slibny, bohuzel film uz tak zajimavej neni. Problem je, ze to je tak nejak furt stejny a nic se nedeje, takze jesli prijdete o deset minut filmu, nic vam neutece, krestani budou furt vyvadet, filozofka furt premejslet. A i kdyz to je natoceny docela dobre a kulisy vypadaj fajnove a realisticky, proste to neni zabava. Necekal jsem zadnou 300, ale stejne jsem dostal jen ukecanou historickou nudu, kterou bohuzel nevytrhnou ani herecky vykony, jelikoz jsou vsichni tak nejak mdly a nevyrazny. Navic, ackoliv podle skutecnejch udalosti, tak nejak se nemuzu prenest pres fakt, ze by vsichni ve ctvrtym stoleti uznavali zenskou ucitelku. (17.02.2010)

Z tohto filmu by Vatikán a celá cirkev na čele s pápežom nadšení určite neboli. Naopak divák si užije nádherný historický film. Keď tak spomínam, nič podobné okrem Gibsonovho Umučenia krista som nevidel. Treba ukázať kresťanov aj z tohto pohľadu a či sa im to páči alebo nie, minulosť jednoducho taká bola. Davové a bojové scény i malé náboženské konflikty či hádky sú výborné a divák zistí, že byť ukameňované tiež nie je najpríjemnejšia smrť. Nádherné exteriéry a interiéry Alexandrie, výprava, hudba, obsadenie, bombastická réžia, či nájazdy a pohľady kamery z božských výšin to všetko je nadčasové. R. Waiszvá u mňa po prvý krát zabodovala naplno a treba povedať, že toto jej dokonale sadlo. Rovnako zaujal aj O. Isaac, ale mňa dosť zaskočilo aj príjemne prekvapilo meno Max Minghella. Netušil som, že je to syn slávneho režiséra a svoju úlohu vo filme, no najmä v závere zvládol skvele a tak on ako aj režisér dokázal, koľko sa dá zahrať očami, či sústredeným pohľadom. Tak silný a dojímavý záver som už dávno nevidel. Zvlášť silné a dobre umiestnené boli retrospektívne zábery nenaplnenej lásky a priznávam, že záver mi trhal srdce. Dávam plný počet a teším sa na reprízu. 90%. (17.06.2011)