Proboha!

Dokument v ktorom populárny komik Bill Maher navštevuje rôzne "posvätné" miesta, stretáva sa s rôznymi "prorokmi" kadejakých cirkví, spytuje sa množstvo nepríjemných otázok, na ktoré ani samotný "veriaci" nepoznajú jednoznačnú odpoveď. Na "počudovanie", v jednej myšlienke sa zhodli všetci. Na dosiahnutie presadenia "svojho" boha, potrebujú zbrane, a vraždiť tých, ktorí veria v niečo iné, prípadne neveria ničomu. Krátky výstižný citát na záver - "Jediný správny prístup k "veľkým otázkam" nie je arogantná istota, znak náboženstva, ale POCHYBNOSTI. Je to jednoduché: Dospejte, lebo ZOMRIETE!" (28.01.2014)

Nula od nuly pojde... Bohužel obrovské zklamání, které pramení z toho, že si Maher stanovil velmi primitivní zadání – ukázat, že hlupák je hlupákem (což umí každý blbec). Očekával jsem (a) buď seriózní zamyšlení nad tím, kde se v někom bere víra a jak jí (ne)umí vyargumentovat ateistickému okolí, nebo (b) vtipnou smršť, co se nebere vážně. Film se však snaží o obojí současně. A nemá na to – Maherova „informační výbava“ začíná a končí u hledání rozporů v jednotlivých textech. Výklady mu jdou sice dobře, neboť si pamatuje/zapsal kdejakou prkotinu, ale nedokáže z toho vytěžit víc, než že lidé věří iracionálně (=neví pořádně čemu). Situaci si ještě zjednodušil procházením bizarních sezení a komerčních vytěžení dávno vyvanutého duchovna. Zde by mohl padnout oprávněný protiargument – Maher popisuje americké náboženství, které je tradičně „sektářské“ a nejednotné. Projevuje se to financováním jednotlivých církví (Spojeným státům schází rovnocenná zkušenost evropské vazby církevních představitelů na stát) a roztroušením samozvaných duchovních v nesčetné magory a blouznivce. Situace se po druhé světové válce nepěkně zvrátila a dnes dochází v USA k silné teologizaci veřejného života včetně politiky. Z toho Maher vytěžil nejvíc, když navštívil tupého senátora, aby odhalil naučenou sadu frází pro zbožné voliče. Teologizaci politiky zobrazuje Maher velmi přesvědčivě a přidává nebezpečné důsledky těchto „záštit“. Jenže to je pouze jedna část problému a nejbanálnější (na politika si každý rád plivne). Maherova neschopnost argumentovat se krásně ukáže při krátké debatě s nedogmatickým klerikem v Itálii, na něhož nemůže aplikovat své výpisky z Bible. Celé je to velmi zavádějící: pod domnělým heslem „proti všem“ se skrývá umná manipulace, která stojí buď na démonizaci (Muslimové) nebo zamlžení (chyběl mi výpad proti židovské víře v nefundamentální podobě, čemuž se autor pokrytecky vyhnul). Maher pořád mluví o nutnosti pochybovat, ale kdyby opustil dogmatiky, našel by mnoho lidí, kteří při své víře nebo i díky ní nadále pochybují a nenechají se slepě vést. Závěr bohužel vše zazdil, protože Maher v efektní montáži spojoval nesouměřitelné a vydal ze sebe dogmatickou anti-náboženskou řeč. Napadlo mě, že to byla zvrácená „dekonstrukce“ (dosaďte si klidně jiné chytré slovo;)) samotného filmu ve smyslu – „celou dobu jsem vás nabádal, ať nevěříte a nakonec v závěru přesvědčil, že tím Bohem jsem pro vás já!“. Jestli tímto způsobem Maher skutečně hodlal ztrapnit „kriticky myslící“ diváky, tak mu jedině tleskám. Bohužel se ale obávám, že tu dětinskou řeč myslel vážně… P. S. – nejsem věřící. (01.06.2013)

Učinit z tohoto povinnou součást školských osnov, prosím pěkně. Děkuji, Pán Bůh vám to oplatí na dětech. Maher se vyblbnul, sem tam se i na něco přeptal a výsledek byl prakticky vzato předem dán. Svobodný duch s kritickým přístupem k ,,faktům", jedinec schopný dedukce i indukce, si vyrazil na pokec se spirituálními zoufalci. Jak to asi tak mohlo dopadnout. Zjevná imbecilita veškerého opia lidstva vyplyne na povrch nejlépe při srovnání myšlenek člověka, který se dobrovolně zbavil oné berličky věčné naděje s někým, kdo trvá za každou cenu na sebevětších hovadinách, protože jinak by nemohl vydržet onu zodpovědnost absolutní svobody a absenci záchranné čety před nicotou. Jedinou výčitkou bych si dovolil metnout směrem k hlavnímu protagonistovi. Kreacionismus popírá snad až příliš směle, já mám totiž pocit, že souseda nevycizelovala evoluce, alebrž byl stvořen Mufem z produktu hovniválova, mentál přičinlivej, otravnej. (15.07.2012)

Bill Maher na konci říká, že nikdo nemůže vědět, co přijde po srmti, neboť on to neví a nikdo z nás ho duchovně nepřevyšuje. On se ale přitom celou dobu duchovně vyvyšuje nad své až příliš snadno vyhledané oběti. Dělá to s nesporným vtipem, ovšem smutné je, že celou záležitost řeší jen a pouze rozumem (nikoli srdcem), ale mnohem smutnější je, že mu tyto rozumové ataky na zpovídané duchovní bohatě stačí. 75% (15.05.2011)

Náboženství je způsob, jak udělat ctnost z toho, že nemyslíte samostatně. To bych z filmu vyextrahovala jako věc, se kterou souhlasím. Jinak je to bída... dělat blbečky z lidí sice neumí každej, ale každýho taky nebaví se na to dívat. Navíc argumentační postup: "Líbí se vám tyhle boty? -"A proč se líbí vám?" nepůsobí nijak zvlášť proklatě intelektuálně, jak asi podle záměru měl, a je vskutku nadužíván. Co mě spíš udivuje, že se to tolika rebelům, co rádi myslí sami, líbí. (05.03.2009)