Jazdci z južného Bronxu

Ne, pro mě to nebylo zklamání. Film se opírá o myšlenku = nabídněte těm nejchudším naději, alespoň šanci na východisko z jejich bídné situace a buďte si jisti, že oni se té šance skutečně rádi, a často i velice úspěšně, chytí. Musí jim však být tato šance dána, což se bohužel stává pouze ojediněle. Jinak je film hodně zidealizován, ukazuje pouze tu lepší stránku a úmyslně vynechává a odstraňuje překážky a problémy s tím spojené. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že opravdu kvalitní práce učitele a jeho "zápal" pro nějakou činnost ( v mém případě to bylo ochotnické divadlo ) dokáže strhnout a zaujmout i děti, u kterých by jste to nepředpokládali. Za ukázání této cesty si tento film své 3 * jistě zaslouží. (11.12.2011)

Jak chudé černoššské a portorikánské děti z Bronxu ke štěstí a pořádku v životě přišly, to už tady bylo hodněkrát. Tentokrát se tak děje prostřednictvím šachu, což jsem nečekal. Podle názvu jsem tipoval film o černošském motorkářském gangu, ale místo toho jsem se dozvěděl něco o šachách. Ne ovšem tolik, abych se je přiměl naučit hrát, to ne. Skončilo to tradičním americkým happy-endem, vše dobře dopadlo, takže *** jsou adekvátní. Jak říkám, šachy neumím, ale pár věcí mi přišlo dost přehnaných, třeba geniální malý Dawson a hraní šachu na povědomé šachovnici, to musel být pro jejich dušení schopnosti opravdový zápřah. (30.08.2011)

Od filmu jsem moc nečekal (i přez zálibu v této hře), ale film mne vtáhl a bavil. Pokud by se čistě věnoval šachu a vynechal některé scény ( 1. mladý Washington je bit grázly a postaví se jim 2. dcera domluví matce, aby nebrala crack a ona přestane 3.syn naštvaný na otce otočí o 180 stupňů, když uvidí svého otce vést šachový tým ) tak by byl ještě lepší.Prostě to byla taková omáčka kolem co nestála za moc. Samotné turnaje, učení šachů atd.. spokojenost a ač to má mít reálný základ, ta mi je podivné, že by parta lidí co šachy nezná za tak krátkou dobu dokázala vyhrát národní šampionát.. Lepší 3z5 (30.08.2011)

Jako film je to naprostý standard. Jeho hlavním účelem je patrně oslavit, co se dokázalo a povzbudit (především menšiny) ke vzdělávání. Slabší tři hvězdy._____ Už jsem viděla filmy, jak dětem zvedly sebevědomí a přivedly je k zájmu o učení různé druhy sportu, hra na housle, společenský tanec a teď i šachy. Z toho mi vyplývá, že to co dětem opravdu pomáhá, není náplň kroužku, ale učitel, který o ně má zájem i nad rámec povinných osnov. Jestli je to skutečně tak jednoduché, tak je takových učitelů zatraceně málo. /30. 8. 11./ (30.08.2011)

Šachy hraju, mám je rád, stejně jako vítěznou satisfakci dětských outsiderů, ale co je moc, to je moc. Tolik naivity jak ve škole, tak kolem šachu (dva příklady za všechny: 1.do matu se hraje výjimečně - zde padaly maty jako kulometná palba a ani jednou se nevyskytlo jinak zcela běžné vzdání hry, 2. hrát celou partii naslepo bez šachovnice dokážou jen výjimečně nadaní hráči s IQ nad 160) mně fakt zkazilo výsledný dojem. Tato pohádka, tvářící se jako realita, je nestravitelná. Vše zachraňují výkony dětských herců. (17.01.2011)