Jazdci z južného Bronxu

Šachy hraju, mám je rád, stejně jako vítěznou satisfakci dětských outsiderů, ale co je moc, to je moc. Tolik naivity jak ve škole, tak kolem šachu (dva příklady za všechny: 1.do matu se hraje výjimečně - zde padaly maty jako kulometná palba a ani jednou se nevyskytlo jinak zcela běžné vzdání hry, 2. hrát celou partii naslepo bez šachovnice dokážou jen výjimečně nadaní hráči s IQ nad 160) mně fakt zkazilo výsledný dojem. Tato pohádka, tvářící se jako realita, je nestravitelná. Vše zachraňují výkony dětských herců. (17.01.2011)

Viem, že sa nenájde trieda, kde po pár ukážkach šachu povstanú šachoví veľmajstri. Viem, že cracku sa človek nezbaví dohovorom od malej dcéry a viem, že v južnom Bronxe to bude ešte horšie. Ale i tak je tento film plný toho, čo od neho divák očakáva. Srdcových sekundových sekvencii, kedy sa vám bude chcieť skríknuť od radosti. Bolestí, kedy chcete pomôcť a hlavne pocitu šťastia keď vyhráme zápas. Je to príjemný rodinný film, ktorý prináša pohodu a radosť. Hláška vo filme: Ktoré dieťa je vaše? Všetci čiernI a hispánci. Alebo, Ahoj ja som Dawson a chodím do materskej. Pán učiteľ ja som porazil veľkého chlapca. Humor: *** Vtiahnutie do deja: **** Reálnosť:* (26.01.2009)

Ne, pro mě to nebylo zklamání. Film se opírá o myšlenku = nabídněte těm nejchudším naději, alespoň šanci na východisko z jejich bídné situace a buďte si jisti, že oni se té šance skutečně rádi, a často i velice úspěšně, chytí. Musí jim však být tato šance dána, což se bohužel stává pouze ojediněle. Jinak je film hodně zidealizován, ukazuje pouze tu lepší stránku a úmyslně vynechává a odstraňuje překážky a problémy s tím spojené. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že opravdu kvalitní práce učitele a jeho "zápal" pro nějakou činnost ( v mém případě to bylo ochotnické divadlo ) dokáže strhnout a zaujmout i děti, u kterých by jste to nepředpokládali. Za ukázání této cesty si tento film své 3 * jistě zaslouží. (11.12.2011)

Tak jo, ubohé diskriminované děti z chudinských poměrů už byly napravovány a startovány na úspěšnou životní cestu učiteli poezie, hudby, tance, bojových umění, ba dokonce i poznáváním holokaustu... co tu ještě nebylo? Šachy! Dáme Tedu Dansonovi šedivou paruku, strčíme ho mezi pleťově znevýhodněné čtvrťáky, přihodíme prcka z mateřinky, dáme nepříliš charismatickému suplentovi měsíc času a on z té bandy vychová juvenilní Anatolije Karpovy! Zjevně laciné, průhledně klišovité, kapánek pohádkové (černí a bílí pajduláci nakonec vyřeší rodinné problémy všech zúčastněných:-)), ale přesto docela milý a sympatický film. 59% za kvality filmu, 5% navíc za nádherný úsměv dětské vypravěčky a už jsem ve shodě s průměrným hodnocením:-). (30.08.2011)

Nevím, jak moc se příběh inspiruje skutečností, ale příběh mne každopádně zaujal. Věřím, že pro většinu lidí, kteří se nevěnují šachům, to není zrovna jejich šálek kávy, ale na to si každý musí udělat svůj názor. Pár chyb v šachové notaci se sice vyskytlo, jinak byly pozice celkem hezky propracované, i když místy jsem se už smál u toho, jak všichni okamžitě dávají mat, šachy se hlásí soupeři, aby si jich všiml =), jinak celkem pěkná podívaná. 75 % (11.12.2011)