Cadillac Records

Poliak a černoch si založia nahrávaciu spoločnosť, jeden má talent na obchody, druhý na hudbu, a tak sa im darí. V tom období v Amerike rasová segregácia ešte prekvitala, takže sa potýkajú s mnohými problémami. Ale keď ide o hudbu, na pódiu a pod ním problémy miznú. Občas som si pripadal ako u Gumpa, keď sa objavili začínajúci Rolling Stones, alebo príde reč na nejakých Angličanov Beatles, a títo všetci sa vraj inšpirovali Muddyho hudbou. Hudba mi vo filme po krátkom čase pripadala monotónna a stále o tom istom, takže som len čakal na príchod Beyoncé. Počkať si treba hodnú chvíľu, viac ako hodinu, ale oplatí sa, popri úlohe producentky celého filmu si asi veľmi rada zaspievala pár starých hitov, a to sakramentsky dobre. Film ako taký ma veľmi nezasiahol, takže len silnejšie tri hviezdy. –––– Zajímala ho jen barva bankovek. Stačí mít pořádnej balík zelených papírků a už nejsi židák. A ani barevnej už nejsi. Jsi jen chlápek s cadillacem. (06.10.2016)

Ač to ze začátku vypadá na parádní hudební film s trochou historie, spolu s propadem prodejů klesá i kvalita filmu a místo radosti z hudby jsou servírovány nezáživné momentky ze životů jednotlivých hudebně zainteresovaných postav. Podivný a upřímný konec to pak zase aspoň trochu zachránil. *** Ve zkratce: Pracuj pro mě a dostaneš Cadillac. (07.08.2010)

Přiznám se. Blues, hlavně to původní, mám hodně rád. Jsem jím fascinován, což je možná jeden z hlavních důvodů proč dávám 4*. Na druhou stranu se ale i tak jedná o řemeslně velmi dobře odvedenou práci, která nabízí velice zajímavý pohled do tajů černošské hudby a vlastně i tehdejší doby. Nicméně naprosto chápu, že těm, kteří nemají blues příliš v lásce, může film připadat nezáživný a na to mají plné právo. U mě ale po zhlédnutí zavládla velká spokojenost. (22.02.2009)

Jsem velký a nadšený hudební fanoušek .. přiznávám ale, že bez dokonalého hudebního sluchu .. takže všechny ty odkazy mých oblíbenců, že začínali na kořenech černošského blues mi až tak moc neříkají .. já slyším jen klasický rock´n´roll a hlavně pozdější rock, takže film pro mě vlastně začal až příchodem postav : Chuck Berry a Etta James .. do té doby to bylo ode mě tak na dvě, maximálně možná tři * ... závěr, to už bylo něco úplně jiného .. ti dva jmenovaní, tomu dali tu správnou hudební šťávu dle mého gusta, to už je ta má krevní skupina, takže jsem byl zralý na kapesník, protože upřímné dojetí mnou cloumalo opravdu víc než silně …. zaráží mě ten nevděk černých hudebníků .. ve své době, by bez bílých vizionářů jako byl Leonard Chess, mohli hrát akorát tak v nějakým pajzlu pro černý, nebo možná na chodníku na okraji velkoměsta, ale rozhodně ne pro miliony posluchačů bez rozdílu barvy pleti .. a že to nikdo pro ně nedělal zadarmo? .. a oni by to snad zadarmo dělali? .. že neudrželi korunu .. pardon dolar, je jejich blbost a vlastně i typická vlastnost, takže .. co si tak dnes stěžují (viz. několik dokumentů z TV, kde si strašně stěžují na bílý, vlastně na ty, co jim otevřeli cestu k vrcholu ...) … (11.10.2010)

Návrat do 40. let, kdy se jen několik jedinců snažilo propagovat nový hudební styl - blues, rhytm and soul, a naráželi na zeď nepochopení. Hrdiny jsou jeden rolník tmavé pleti a jeden chudý chlápek, který by se rád oženil, resp. jeho dívka na tom trvá, ale když on nemá v kapse skoro ani dolar. Když se však seznámí s novým stylem černošské hudby, rozhodne se ji podpořit a vznikne tak Chess Records, které uvede na americký trh spoustu do té doby neznámých zpěváků - Chucka Berryho, Muddyho Waterse, Ettu James, Howlin' Wolfa. Ve chvíli, kdy s tímto žánrem prorazí, musejí však oba zakladatelé řešit problémy s konkurencí, často nekalou a bohatší než oni. Film natočila režisérka a autorka scénáře Darnell Martin a nevím, jestli je to k dobru věci. Celý film je takový nakašírovaný, chudoba není tak zlá, všichni vypadají pořád jako ze škatulky, což nějaké důvěryhodnosti nesvědčí. Maně jsem si vybavil prvního Rockyho, který v autentičnosti předčil nejen tento film. Zkrátka, celá story je podána možná autenticky, ale tak uhlazeně, že mizí jakékoliv náznaky konfliktů, postavy působí hrozně schematicky a loutkově, a je to škoda, že to tak plave po povrchu, protože hudba samotná je moc hezká. Jenže to vám bude stačit pustit si ji na CD nebo nějaký záznam videa z koncertu. (29.05.2009)