Cadillac Records

Celovečerní (hudební!) film režisérky Darnell Martinové mluví spíše živelností hudby než magií obrazu, každopádně Cadillac Records je čirou esencí toho, čemu se říká blues...zemitost, pudovost, otevření a podání se tomu animálnímu v nás, hudba nastavená rytmem srdečního tepu a metronomem sexuálního... Vzestup a pád jedné slavné značky, vzestup a pád neméně slavného hudebního stylu... Legendy jako Muddy Waters, Etta James, Chuck Berry, Mick Jagger... I historický exkurz může být zábavný a mít šmrnc... Podobné filmy: Bratříčku, kde jsi?, Ray, V řetězech (04.07.2009)

Návrat do 40. let, kdy se jen několik jedinců snažilo propagovat nový hudební styl - blues, rhytm and soul, a naráželi na zeď nepochopení. Hrdiny jsou jeden rolník tmavé pleti a jeden chudý chlápek, který by se rád oženil, resp. jeho dívka na tom trvá, ale když on nemá v kapse skoro ani dolar. Když se však seznámí s novým stylem černošské hudby, rozhodne se ji podpořit a vznikne tak Chess Records, které uvede na americký trh spoustu do té doby neznámých zpěváků - Chucka Berryho, Muddyho Waterse, Ettu James, Howlin' Wolfa. Ve chvíli, kdy s tímto žánrem prorazí, musejí však oba zakladatelé řešit problémy s konkurencí, často nekalou a bohatší než oni. Film natočila režisérka a autorka scénáře Darnell Martin a nevím, jestli je to k dobru věci. Celý film je takový nakašírovaný, chudoba není tak zlá, všichni vypadají pořád jako ze škatulky, což nějaké důvěryhodnosti nesvědčí. Maně jsem si vybavil prvního Rockyho, který v autentičnosti předčil nejen tento film. Zkrátka, celá story je podána možná autenticky, ale tak uhlazeně, že mizí jakékoliv náznaky konfliktů, postavy působí hrozně schematicky a loutkově, a je to škoda, že to tak plave po povrchu, protože hudba samotná je moc hezká. Jenže to vám bude stačit pustit si ji na CD nebo nějaký záznam videa z koncertu. (29.05.2009)

Když jsem před nedávnem sledoval Jennifer Hudson, kterak fantasticky zpívá Jacksonovu "Will You Be There" na jeho vlastním pohřbu, měl jsem na kahánku. Vzpomněl jsem si na její výstup v Dreamgirls, mrzela mě netaktnost tvůrců dát R&B hudbě ve filmech prostor, aniž by to bylo laciným tahákem na nás, mladý lidi. Přečetl jsem zdejší komentáře. Komentáře o cestě ke Cadillacu přes Ettu James, až po lidi, kteří jsou zainteresovaní v daném žánru. Chtěl jsem zažít něco podobného jako při Dreamgirls. Tedy emoce. A ono nic. Pole s prozpěvujícími si černošskými dělníky, mělo tu atmosféru, ale připadalo mi to všechno strašně odtažitý, chtěný a nudný. Hudba za plnou, ale co do skvělý nálady ze skvělého filmu, bída bídavá. Ještě, že tu mám tu Jennifer, která mě nikdy nezklame. A pokud přijmete mé doporučení, pusťte si jí zazpívanou "And I Am Telling You Im Not Going" (ale jen tu, co zpívá na svém albu :)). Málokdy jsem měl husí kůží, jako tady... (22.08.2009)

Za většinu hudebních žánrů můžeme děkovat právě lidem, o kterých je tenhle film. Není to úplně dokonalé, občas se to hodně táhne a pak to dost nudí, ale písně jsou úžasné a kdo mě vážně překvapil byla Beyoncé, předvedla podle mě nejlepší výkon z celého filmu jako Etta, ale na to, aby byl film dokonalý tomu něco chybělo. (10.01.2016)

Ač to ze začátku vypadá na parádní hudební film s trochou historie, spolu s propadem prodejů klesá i kvalita filmu a místo radosti z hudby jsou servírovány nezáživné momentky ze životů jednotlivých hudebně zainteresovaných postav. Podivný a upřímný konec to pak zase aspoň trochu zachránil. *** Ve zkratce: Pracuj pro mě a dostaneš Cadillac. (07.08.2010)