Cadillac Records

Poliak a černoch si založia nahrávaciu spoločnosť, jeden má talent na obchody, druhý na hudbu, a tak sa im darí. V tom období v Amerike rasová segregácia ešte prekvitala, takže sa potýkajú s mnohými problémami. Ale keď ide o hudbu, na pódiu a pod ním problémy miznú. Občas som si pripadal ako u Gumpa, keď sa objavili začínajúci Rolling Stones, alebo príde reč na nejakých Angličanov Beatles, a títo všetci sa vraj inšpirovali Muddyho hudbou. Hudba mi vo filme po krátkom čase pripadala monotónna a stále o tom istom, takže som len čakal na príchod Beyoncé. Počkať si treba hodnú chvíľu, viac ako hodinu, ale oplatí sa, popri úlohe producentky celého filmu si asi veľmi rada zaspievala pár starých hitov, a to sakramentsky dobre. Film ako taký ma veľmi nezasiahol, takže len silnejšie tri hviezdy. –––– Zajímala ho jen barva bankovek. Stačí mít pořádnej balík zelených papírků a už nejsi židák. A ani barevnej už nejsi. Jsi jen chlápek s cadillacem. (06.10.2016)

Méně známé ale slušně natočené biografické drama o nahrávací společnosti, která zrodila hvězdy jako Chuck Berry, Etta James nebo Muddy Waterse. Film doprovází stylová dobová hudba, slušní herci ale zbytečně obyčejná režie, která do žánru nepřináší vůbec nic nového. Lepší režisér by si s tak bohatou látkou určitě poradil o mnoho lépe, přesto se jedná o velice slušný snímek, převážně pro nadšence, kterým nejsou jména postav cizí. (14.08.2011)

Historický Cadillac Records yeaaaah... aj napriek tomu, že spev, ani hra na hudobný nástroj nieje mojou silnou stránkou... i like it! Vznik a začiatky "nových žánrov", výstup na vrchol / následný pád, skvelé herecké a hudobné prevedenie a nemenej známe Chess Records. Nepoznal som nikoho, avšak určite si zapamätám všetkých... 8/10 (15.02.2009)

Prosté, jednoduché, až primitivní! Ale co naplat, když už to slovo (BLUES) budí takové emoce! Víření kolem Chess Records (založeno 1950, Leonard Chess zemřel 1969) dobře podtrhuje nejen manio-depresivní charakter významných bluesmanů té doby (chybí především Bo Diddley - bájný vynálezce rokenrolu): hudební nadšení, rozhazování peněz, libování s v přepychu, pýcha / existenční úzkost, strach z neúspěchu, závislost na vnějším prostředí a únik do omamných prostředků, ale také popularizaci této hudby (městské chicagské blues, rhythm and blues, rock and roll), na které se dalo dobře vydělat. Název fimu "Cadillac Records" je případný. Ještě před pár lety prohlásil John Lee Hooker (zemřel 2001) před natáčením poslední desky (parafráze): Natočím tu desku, a za to si koupím buď další kadylak nebo další barák. Pořadem (filmem) nás provází Willie Dixon (ta nejlepší volba), zřejmě nejúspěšnější bluesový skladatel (autor např. "Little Red Rooster", "Spoonful", "My Babe" a nesčetně dalších písní, které se mylně považují za tradicionály)... Blues po Lennyho smrti samozřejmě není mrtvou kapitolou, jeho další obohacení bílými hudebníky je nesporné (možná v rozporu s jiným míněním), vzpomeňme si jen na tři kytaristy, skladatele a zpěváky ze skupiny Fleetwood Mac (Peter Green, Jeremy Spencer, Danny Kirwan), kteří mají (v takové síle) v černém světě sotva obdoby - také jednou z mých nejoblíbenějších písní je "Something Inside Of Me" od tehdy mladičkého Dannyho Kirwana - a o něm (nich) nelze říct, že si to nastudovali u černochů, ne, ti to měli v krvi... (16.08.2014)

50. roky máme zafixované ako zlaté obdobie blues, lenže veci neboli ani zďaleka tak ružové. Rasová diskriminácia, alkohol, drogy, kriminalita, zatýkanie alebo aj smrť. V súčasnej dobe, kedy sa točia seriály na motívy úplne všetkého, bohužiaľ pri sledovaní cítiť, že by látke asi viac prospela takáto forma. Cadillac records rozpráva o období a ľuďom v ňoch pôsobiacich ako z rýchlika, osobne by som si rašej pozrel o každom hudobníkovi nejakú samostatnú časť. Divák sa ale môže zamestnávať aj otázkou, ktorá postava filmu je tá hlavná, či Leo alebo Muddy. Nakoniec sú ešte zaujímavejšie postavy vedľajšie, sú oným korením príbehu. Chcelo to na režisérskej stoličke predsa len niekoho významnejšieho ako Martina, takto sme dostali iba presne to, čo sa dalo čakať. Bez chýb ale bez väčšej pridanej umeleckej hodnoty. (09.11.2017)