Pád do tmy 2

Jednička byla vážně skvělá, jeden z nejlepších hororů co znám. Od dvojky jsem očekával hodně, ale trochu jsem tušil, že to bude asi takové typické pokračování, které jen vaří vodu. Ze zečátku to tak vůbec nevypadalo, děj se dobře rozjel. Postupně se dostavily i pověstné klaustrofobické momenty, které byly ozdobou jedničky. Příšery na sebe nenechaly dlouho čekat a první akce tu byla velmi brzy. První souboje byly dobré, napětí na vysoké úrovni, fajnové lekačky a hlavně nedělat zvuky, protože ty potvory jsou slepé, ale skvěle slyší... Postupem času to ale tvůrci hnali do moc velkýho extrému a už to nepůsobilo věrohodně (houpání se na zavěšené mrtvole, koupel ve výkalech, odseknutí šerifa...). Závěrečné finále se vůbec nepovedlo a snaha o nečekanou pointu tomu nasadila korunu. Škoda, mohlo to dopadnou mnohem lépe, takhle je to pouze solidně odvedená práce. Jsem zvědavý, co autoři vymyslí do trojky, ale teď už to opravdu nevidím moc optimisticky. 60% (08.04.2010)

Oproti nudné jedničce je dvojka pojata velmi dynamicky. Spád filmu, více jeskyních masožravých tvorů a brutální zabití jednotlivých pátračů a ne tak zcela předvídatelný konec, jsou největší předností (krev tady vypadá jak mrkvový džus) jinak poměrně naivně vystavěného hororu s množstvím logických kiksů v podobě nelogického jednání postav a všudypřítomná tma byla už po půl hodině velmi otravná. Jednou a dost. 50% (30.04.2010)

Co horor hororem stojí, působí dvěma způsoby na divákovu srdeční soustavu. Buď ji trýzní strachem z neznámého, nebo obavami z něčeho, co již mozek důvěrně zná. V mém případě bych se jako speleolog z letmých pohybů, pazvuků a chrčení ve tmě posral za třicet sekund, zatímco kdybych už věděl, že kráčím vstříc ušatým macarátům, co tuze rádi krční tepny, zhnědl bych do půl minuty. A pak si vyberte.. Zatímco N.Marshall dovedně zkombinoval obojí, J.Harris musel rychle vyložit karty na stůl a popravdě řečeno, nevedl si zas až tak zle. Sice rozmetal můj "halucinační" výklad jedničky a záchranáře poslal do jeskyní trochu partyzánským způsobem, nicméně svištění cepínů, klaustrofobické stavy, koupele v trusu a krvavé spa & wellness stihly skončit dřív, než by se vše stalo jen pouhým Výkřikem do tmy. I když, ohledně toho konce - osobně si myslím, že měl dědek nechat lopatu odpočívat v kůlně a možná i sebe.. (30.01.2013)

Klaustrofobní masakr z podzemí druhá část...Vcelku jsem nečekal bůhví jaké překvapení, jelikož příběh kopíruje jedničku. Rozdíl je v tom, že divák už ví, jaké hrůzy se dole skrývají, a tak jen sleduje záchranný tým, který se rozpadá jak trouchnivějící kosti. Odhlédnu od toho, že některé scény jsou nereálné, že zase vítězí ženy nad muži (dobře, někteří se pro ně obětovali, což je plus), a připomenu si, že jde o fantastický horror, kde snad i přírodní zákony mohou jít proti realitě. Líbila se mi atmosféra (do těch chodbiček by mě nikdo nedostal), potvůrky, hojné gore i vtípky typu: ,,Panebože, do jakých sraček jsme to spadly?!" Postavy pomalu odpadávají a zbývající se mění v šílence pomalované krví od hlavy až k patě. Rudé gejzíry stříkají z bojovníků na obou stranách a vypadá to, že naděje na přežití mizí jak kostka ledu na letním slunci. K tomu si připočtěte debilního šerifa, který přivleče pod zem jedinou přeživší nebožačku, i přes zákaz dole vystřelí, a málem zlikviduje během chvilky celý záchranný tým, a který se do poslední chvíle chová jako hovado. Líbil se mi konec, byť mi vrtá v hlavě: Sakra, co jsem propás? Co je ten chlápek zač? Menší minus - lekačky, které jsem postupně čekal i tam, kde nakonec nebyly... (10.11.2013)

Na druhej díl víc než slušný, ale jednička byla pro mě o dost lepší, tady se už hraje, jak je u dvojek tradiční, převážně jen na krev a brutalitu a ta přes malinovku místo krve není až zas tak dobrá, nějaký napětí a atmosféra trosku ustupuje dozadu a to hlavně kvůli neumětelství režiséra, kterej používá dost laciný lekačky a mutanty nám trochu uklidnil a místo agresivních krvelačných nájezdů se tu spíš setkáme jak mutanti řvou, když jsou odhaleni ve tmě a nebo bafaj, ale i tak je to dobrý a důstojný pokračování, který se nesnaží nic revolučně měnit a pokračuje v tom, co bylo započato v jedničce (14.03.2010)