Réžia:
Nicolas Winding RefnScenár:
Hossein AminiKamera:
Newton Thomas SigelHudba:
Cliff MartinezHrajú:
Ryan Gosling, Carey Mulligan, Bryan Cranston, Albert Brooks, Oscar Isaac, Christina Hendricks, Ron Perlman, Russ Tamblyn, John Pyper-Ferguson, Chris Muto (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Hovoria mu Vodič (Ryan Gosling). Cez deň je filmovým kaskadérom a pracuje v autoservise, po nociach si privyrába ako nájomný vodič zločineckých gangov, ktoré unikajú z miesta činu. Nezaujíma ho, aký zločin spáchali, rúti sa nocou s policajnými autami za chrbtom. Majiteľ autoservisu Shannon (Bryan Cranston) je jeho menotorm i manažérom. Dohadzuje Vodiča filmovým režisérom i zlodejom, ktorí sú ochotní dobre zaplatiť za jeho služby. Shannon chce kúpiť vozidlo, s ktorým by Vodič jazdil na profesionálnych automobilových pretekoch a presviedča Bernieho Rosea (Albert Brooks), miestneho boháča s pochybnými zdrojmi príjmov, aby do neho investoval. Aj napriek protestom svojho spoločníka Nina (Ron Perlman) nakoniec Bernie peniaze požičia. Dvojitý a rozpoltený život samotárskeho Vodiča osvieži náhodné stretnutie s krehkou susedkou Irene (Carey Mulliganová), s ktorou trávi čoraz viac času. Všetko sa zmení, keď z väzenia prepustia jej manžela Standarda (Oscar Isaac). Vodič mu chce pomôcť splatiť dlh za ochranu vo väzení, pre ktorý ho vydierajú gangstri, a dohodne sa s ním na poslednej lúpeži. Ukáže sa, že išlo o nastraženú pascu a všetko sa začína komplikovať. Standard pri prestrelke umiera a Vodič, aby ochránil seba i Irene so synom Beniciom (Kaden Leos), musí urobiť to, čo vie najlepšie - poriadne šliapnuť na plyn, jazdiť na doraz a postaviť sa podsvetiu celkom sám. (TV JOJ)
(viac)Videá (11)
Recenzie (2 625)
Drive mi ve své komornosti připomínal film Collateral. Svým příběhem je totiž neuvěřitelně nenápadný, ale celých 100 minut jsem se zatajeným dechem sledoval a pomalu se ani nehnul, aby mi z pokoje nevyprchala neuvěřitelně tíživá a minimalistická atmosféra. Za to každopádně nemohl jenom příběh, ale ve své podstatě naprosto perfektně natočený film, který nemá chybu jak v atmosféře, vizuální stránce, tak především hudbě, která s filmem dělá neuvěřitelné kousky. Například úvodní titulky se mi s hudbou líbili tak, jak hodně dlouho žádné. Celé to ale mělo spád a Ryan Gosling mi dokonce naplno předvedl, kdo skutečně je a jak dobrý herec se v něm skrývá. Díky tomuto filmu na něj totiž nikdy nezapomenu a budu se těšit na každý jeho další příspěvek do světa kinematografie. ()
Ty nejnadupanější motory nemají ve zvyku řvát vám do uší... Aneb jednou jsem si stěžovala spřátelenému doktorovi: "Když udělám s rukou tohle, tak to strašně bolí." "Tak to nedělej," odtušil. Tvůrci rychlých a zběsilých kurýrů si stěžují, že když ty filmy natočí takhle, tak každej nadává, jaká je to blbost, zbytek Hollywoodu se přidává k remcání s tím, že se dneska nedá najít originální téma. "Tak ho nehledejte," dí Refn a stvoří dílko, v kterém není na první pohled originální nic a na druhý "pouze" zpracování, protože ruku na kapotu, spočítat, kolik osamělých mlčenlivých chlápků, kteří mají ve vlastních rukou zbraň a spravedlnost, krásek v nesnázích, vytuněných kár a mafiánů všech národností a rozměrů se už prohánělo po plátně, to je trest pro Saxanu, která právě za opisování vyfasovala tři sta let po škole. Ovšem spočítejte mi hlučné a hypnotické, kruté i lyrické jízdy hlučnými bulváry a zadními uličkami, jízdy s atmosférou severských dramat a nevyhnutelností antické tragédie, jízdy s řidičem, jehož mlčení ohlušuje svou výmluvností, a já vám garantuju, že k takovému zúčtování vám bohatě postačí, jste-li lichokopytník (ne nutně Equus asinus, ačkoli někteří z místních splňují i podmínku hýkání). Násilí může být krásné a hranice mezi zločincem a superhrdinou nejasná - koneckonců škorpión svléká kůži, ne povahu. ()
Tak zas jednou poplavu proti proudu, jelikož jsem asi úplně vymrdaná a nedokážu ocenit krásu veledíla jménem Drive. Rájn zde předvádí více než strhující výron a hlavně pasáže, kde mlčí a čumí do prázda, do zdi, do blba či do prdele, mě vždy dostaly do kolen a snažila jsem se mu skrz obrazovku podstrčit sošku zlatýho panáčka, protože Rájn určitě ztratil své oblíbené dildo a proto je celej film tak kolosálně mimo. Naštěstí v roce 2011 byli Oscaři, přeci jen více normální a tak, zatímco letos by za zírání do blba byl minimálně nominovanej, v roce 2011 se všichni vysrali jak na něj, tak na film, režiséra, scénář, kameru, hudbu...prostě všichni věděli, že ten film je strašná píčovina, která se bude líbit Rájenově mamce, jeho psovi a pak uživatelům CSFD, kde film o hovně, zahranej na hovno směle trčí na 79. místě v kategorii nejoblíbenějších. Název filmu je výsměch, jelikož drivování si užijete asi tolik jako somálci sněhu. Ok, pár drive scén(pokud je jich víc, zaspala jsem je), kde jedna člověka probudí, aby byl chvilku na to znovu uspán. Irenin manžel Standard podává nestandardní výron, jelikož je úplně na piču a smrt jsem mu přála od začátku až do chvíle kdy chcípnul. Sečteno podtrženo bučící láska autisty Rájena a sousedky Irene, mě chytila za rodidla asi tolik jako buzeranta šedesátiletá běhna, co mu nabídne vykouření dásněma za dva tácy. TFUJ ()
Drive je sice na papíře poměrně tuctová kriminální story, která vyloženě svádí ke konverzi ve stylu zaměnitelných Rychle a zběsile (a trailer taková očekávání vyloženě neodmítá), ale nakonec se v rukou dánského filmaře mění v pravý opak – pomalý, hypnotický a atmosférický skvost s archetypální postavou bezejmenného Řidiče v hlavní roli. Goslingův štír v Chevroletu (kterého navíc pro potřeby natáčení sám přestavěl!) je tady klíčem k celému filmu. Přes den filmový kaskadér a automechanik, v noci nájemný řidič pomáhající zlodějům při vloupačkách – ten člověk snad nikdy nespí. A vlastně ani není užitečné o něm jako o skutečném člověku vůbec přemýšlet; film jeho stoickou postavu záměrně stylizuje do až příliš dokonalé modelové figurky kluka z plakátu, rytíře na bílém koni. Celý ten melancholický retro háv, kterým se Drive ohání minimálně od úvodních titulků, totiž není ani tak bohapustým vzpomínáním na staré dobré časy osmdesátkových thrillerů, ale subjektivním pohledem hlavního hrdiny na svůj život. Tohle je příběh o kaskadérovi, který by hrozně rád byl jednou sám akčním hrdinou, a proto si tak sám sebe alespoň představuje. Jeho akce dávají největší smysl, pokud se na ně budeme dívat optikou někoho, kdo tak jedná, protože „tak se to ve filmech dělá“. Řidičovo opojení sebou samým se zároveň přenáší na samotný film, který se vyžívá ve fetišistických zpomalovačkách a v soundtracku zpívá o „skutečných lidech a skutečných hrdinech“. Drive však říká, že hrdinové filmoví jsou odsouzeni k trvalé samotě, k permanentnímu bytí na okraji společnosti, v říši snů. My k nim sice můžeme vzhlížet, ale buďme rádi za to plátno (obrazovku), která nás od nich odděluje. Je to tak pro všechny lepší. ()
Kdybych s tím Ryanem jezdil v jeho nadupané americké káře, tak bych cítil určitě víc emocí než na konci tohoto filmu. Jenže takhle tomu něco chybí, špetka emocí, které by mě v té dokonalé formální stránce, naplnily. Kontrast brutality a čistoty se těžko odmítá, stejně jako profiltrované digitálem zachycené město. Takže druhé shlédnutí prozradí více a snad bych trochu ubral těch hype-emocí ala Warrior (Hardy-Gosling)... ()
Galéria (146)
Zaujímavosti (137)
- Alternatívna/pracovná verzia filmu obsahuje mnoho jemných doplnení dialógu a scén v porovnaní s konečným strihom filmu. Dočasná hudobná zostava obsahuje značne odlišný a pôsobivý kúsok hudby v slávnej scéne v reštaurácii/stretnutí medzi Berniem (Albert Brooks) a Vodičom (Ryan Gosling). (Pat.Ko)
- Podľa Nicolasa Windinga Refna bola romantika vo filme čiastočne inšpirovaná filmami Johna Hughesa. (Pat.Ko)
- Počas natáčania bola Carey Mulligan zastavená za prekročenie rýchlosti, keď vozila domov Nicolasa Windinga Refna. Jej ospravedlnením bolo, že mala príliš veľa plechoviek Red Bullu. (Pat.Ko)
Reklama