Strach(y) z tmy

Docela slušná animace, i když od Francouzů jsem i v žánru sci-fi viděl lepší (třeba Renaissance), ale jinak nic moc. Žádná z těch povídek nemá smysluplnou pointu, natahovaná je každá až neuvěřitelně, a v těch předělech ty levičácké a neoliberální kecy mi taky lezly na nervy. Případné spoilery: Průběžná povídka o chlápkovi se třemi zlými psy je o tom, že psi cestou každého roztrhají, a když poslední pes uvidí svůj odraz v zrcadle, zlý páníček se raduje, a to dokonce i z toho, že pes roztrhá jeho. - Povídka o nemocném pánovi je o tom, že našel zajímavý hmyz, jako dospívající si našel holku, a ta nějak symbiozovala s tím hmyzem ale zůstala jí lidská podoba a pán je jen inkubátorem. - Japonská holčička je šikanovaná ve škole, straší tam duch nějakého samuraje a ona je nucena podobně jako ten samuraj spáchat seppuku (neboli česky neodborně harakiri). - Mladík má kamaráda, v okolí něco žere zvířata i lidi, ukáže se, že šlo o krokodýla/draka, ale i když je zabit, mladík si myslí, že sežraný kamarád ho navštěvuje. - Pán, který asi nemá na elektřinu, v zimě ve svém domě, kde si svítí svíčkami a ohněm v krbu, vzpomíná na nějakou paní, uvízne v šatníku a nemá se jak dostat ven. ... Divné, což? Mně to přišlo až pitomé. (11.05.2020)

Animace je zajímavá ve všech povídkách, ale celkově se jedná o dost nevyrovnanou kolekci. Lze říci, že první polovina se mi místy až nelíbila (3 kusy), zato druhá polovina (2 kusy) mě vysloveně nadchla jak animací, tak příběhem. Poslední kousek opravdu srší nápady a pro mě se stal jedním z nejzajímavějších animovaných filmů vůbec. (19.09.2008)

Skupina tvůrců komiksů a grafiků se rozhodla zrežírovat své umění do pěti minipovídek na téma STRACH. Jejich pojetí je různorodé, stejně jako samotné příběhy, ale přesto je všechny spojuje tento emoční prožitek, nebo lépe řečeno jeho postupné stupňování. Obava, hrůza, děs, úzkost, panika, to všechno je nám tu presentováno formou, která ovšem není pro každého. Asi největším problémem tohoto filmu je hodně nevyrovnaná atmosféra a kvalita (poutavost) jednotlivých příběhů. Hudební doprovod se tomu snaží sice pomoci, co mu síly stačí, stejně jako mluvené vsuvky mezi povídkami a pozoruhodné obrazce, ale bohužel se tu narazit i na zbytečně zdlouhavé či přímo nudné pasáže. Peur(s) du noir si však v konečném zúčtování nevedlo zas až tak špatně, jak by se na první pohled mohlo zdát. Všechny formy strachu, které nám tu byly nabídnuty, byly slušně provedené, atmosféra místy byla skutečně mrazivá, animace dobrá a hlavně se mi líbil mysteriózní nádech všech příběhů. Z některého vyzařoval více, z jiného méně. Každopádně průměrné hodnocení si to zaslouží.50% (24.02.2015)

V jednotlivostiach skvelé, viem si to predstaviť ako sadu výborných krátkometrážnych animovaných filmov, každý s osobitou poetikou a ilustráciou. Takto poprepájané dohromady to vyvoláva dojem listovania Čtyřlístkem, kde niektoré príbehy popri hlavných ťahákoch neveľmi obstáli, hoci sami osebe by boli nadpriemerné. Hlavná nevýhoda je v kumulácii rôznych druhov strašenia, ktorý prestáva byť naozaj strašidelným, pretože každý si nájde ten svoj druh strachu a pri ostatných môže spokojne (alebo nespokojne: podľa toho, či mu vyhovuje práve zvolená ilustrátorská forma) oddychovať. Predelenie príbehov prerušovanou epizódou o zúrivých útočných psoch vedených sadistickým vypulírovancom v parochni bolo dostatočne nápadité (i keď s prvoplánovo odhadnuteľnou pointou), druhé prerušenie abstraktnými obrazcami, sprevádzané slovnými fóbiami a strachmi z dnešného sveta mi prišlo ako pridanie banánov a ananásu k povestnej čerešničke na torte. Tak vzniká maglajz, ktorý síce zasýti, ale neoslní. 70%. (11.04.2008)

Originální počin Strach(y) ze tmy je především nevšedním zážitkem. Není třeba být příznivcem animovaného filmu, aby vás dostalo černobílé provedení hororových povídek o lidském strachu - například u povídky o Sumako jsem pocítil opravdu fyzické znepokojení - a i když to zprvu nebylo příjemné, jako zážitek je to opravdu zajímavé (tohle jsem v kině ještě nezažil). Povídky mají mírně kolísavou úroveň, nejhorší je podle mě ta o krokodýlovi - další 4 jsou ale výborné, nejsou prvoplánově zaměřené, mají svou poetiku (nejen vizuální). Krvelačný baron s trhači na vodítku, chlapec s dírami po očích, sbírání hmyzu, těžké mraky, bubák za oknem, posedlá ďáblem, posmrtné fotky - světlo a stín. Tolik asi ve zkratce :) PS: ohromným plusem je pro tento snímek bezpočet prolínaček s černobílou animací, ve kterých jsou ženským hlasem popisovány všemožné obavy a fobie - tato část je zpracovaná možná úplně nejlépe a obsah promluv je překvapivě blízký a inteligentní... 8/10 PPS: jak koukám na některé komentáře tady tak bych rád připomenul, že je o typicky artový film, kdo by na Strach ze tmy zamířil jen kvůli příběhu, nebo nějaké jasné linii, bude asi velice zklamaný... tady jde opravdu o koláž výtvarná stránka/atmosféra/asociace/zvuk + příběh, mám pocit že ve většině povídek jde o experiment, všechno to funguje, ale chce se to tomu nechat poddat (opravdu to pak stojí za to) (19.10.2008)