Náš vodca

Jste režisér, který začínal u diváckých žánrových filmů, ale chcete se etablovat jako uznávaný tvůrce, který získává ceny na festivalech a je chválen domácí i zahraniční kritikou. Co uděláte? Z kola současnosti, na kterém blonďaté kobyly dostávají orgasmy, přesedláte do minulosti, přičemž pokud jste Němec, budete se zabývat otázkou nacismu. Pak už nesejde na tom, že styl je natolik nevýrazný, že zapadá mezi lepší televizní evropský průměr a že se ve vyprávění objevují nesmírná klišé, vše je schématické a fikční svět není dostatečně soudržný, protože máte silné téma, které redukujete do podoby jednoduché teze tak, aby zamýšlený klubový snímek byl přijatelný pro co nejširší diváckou obec. Jo, a zapomněl jsem dodat, že se jmenujete Dennis Gansel a váš nejlepší film zůstane teenagerovská komedie o ženském orgasmu, protože z ambiciózních průměrů se žádný cinefil neudělá. Ani na kole. (09.04.2010)

Zajímavě vymyšleno. Experiment co se vymkne kontrole krásně dokazuje jak se dají lidé zpracovat a udělat z nich ovce. Tihle mladí se pravda nechali zpracovat až příliš ochotně, ale ono zrovna v Německu kde by podle mě živná půda pro vznik nejrůznějších diktatur i vzhledem k jejich historii rozhodně byla, si myslím, že by to zase až takovej problém nebyl. Každopádně Němci umí podobnými kousky vždy příjemně překvapit. Už vlastně ani nevím jestli užít slovo překvapení, protože oni když chcou umí ti Germáni točit docela dobře.80% (10.04.2015)

Chritiane Paul je jedna z nejšťavnatějších německých kostí, proto když jsem vedle fascinujícího námětu viděl i její jméno v úvodních titulcích, úplně jsem se rozzářil. Jenže ona tan hraje jen nicmoc hezkou a nevýraznou manželku hlavního führera. To bylo teda docela zklamání, pak mě ještě zklamalo, že už od prvního záběru na mírně labilního blbečka bylo jasné, že tenhle kokot to všechno posere, a překvapení se nekonalo. Jo a ještě mi vadilo, že se to celý odehraje během jediného týdne, tomu se dá těžko věřit. Jinak ale nemám co vytknout, Vlna se přes mě přelila silou větší vlny a já dez dechu sledoval i chápal, co se na plátně děje. (14.03.2009)

V tak silném a zajímavém námětu šlo zajít ještě o krok dále a klidně zůstat jen v rámci školních škamen a netahat to "do běžného života" (za nejsilnější považuji právě ty diskuzní pasáže ze třídy během prvních dvou dnů projektu). Ale svůj účel znepokojit a nenudit to plní beze zbytku a vzhledem k tomu, že nejde zrovna o typ snímku "minutu po doběhnutí závěrečných titulků už nevím o čem to bylo", tak to vlastně funguje perfektně. Jen bych si to představoval více teoretické. La resistance! (25.01.2009)

Tedy, popravdě, německá kinematografie mne stále nepřestává (příjemně) překvapovat. Že režisér Dennis Gansel od upocené teenagerské komedie Holky to chtěj taky dojde k téhle univerzálně platné filmové studii vzniku a procesu utváření totalitního systému, to by mne nenapadlo ani v těch nejodvázanějších představách. (On už ale ve svém předešlém filmu Napola / Hitlerova elita naznačil svou touhu pojmenovat mechanismy iniciování moci...nyní se jen posunul z historické do (nepříjemně) hypotetické roviny...) Odvaha a především míra vypořádání se se svou vlastní temnou minulostí je skutečně obdivuhodná (a o to citelněji je znát její absence v naší společnosti). ,,Takže vy si myslíte, že diktatura v Německu by už nebyla možná, jo?" ,,Rozhodně, už jsme se přece poučili..." Die Welle dává bohužel přesnou odpověď - v každém společenství je množství citově frustrovaných, vnitřně nejistých, osamělých, duševně nevyrovnaných a sociálně neukotvených lidí dost velké na to, aby se něco takového stávalo stále znovu, záleží jen na míře dané konkrétní lability... Dennis Gansel přitom nezachází nikam do extrémních, ani utopických fikcí (ač se to může zdát paradoxní i absurdní) - jeho film je totiž adaptací proslulého románu Američana Todda Strassera (publikuje pod literárním pseudonymem Morton Rhue), která vychází ze skutečného sociologického experimentu na jedné střední škole v Palo Alto v Californii v roce 1969. Tenhle příběh se tedy nějak podobně v Americe udál. (Američtí vědci vůbec v dané době - během války ve Vietnamu - podrobovali svému zkoumání velmi zajímavé cílové skupiny, jejichž výsledné efekty a závěry z nich plynoucí byly skutečně deprimující - viz třeba známý Stanfordský vězeňský experiment, který se uskutečnil jen o dva roky později, tedy v roce 1971...) Podobné filmy: Experiment, Klass, Klub rváčů (20.01.2009)