Biela vrana

Klasický nezávislý film s minimálními prostředky, lehce dokumentárním přístupem a zobrazující outsiderství - tentokrát na téma život s autistou. Docela přesvědčivé a místy drásavé. Závěrečné usmíření bylo trochu nevěrohodné (hlavně, že by se Charlie dokázal naučit taneční číslo), ale proč ne, i pohádkové konce mají ve filmech své místo. /20. 3. 12./ (20.03.2012)

Našťastie som na čt2 natrafil na film v pôvodnom znení s titulkami. Ako píše Malarkey, to Charlieho "ééé-hh" si viem, ale radšej nechcem v dabingu predstaviť a verím, že to dokáže pokaziť dojem. V originále mi to ale nijako neprekážalo a Charlieho kúsky ma niekedy rozosmiali. Asi najviac záber na zosratú riť...Viem, nie je to žiadna sranda mať doma postihnuté dieťa. Po tomto filme o tom budete mať celkom jasnú predstavu. Toni Collette je úžasná herečka a v tomto filme bola vážne skvelá v úlohe silnej a milujúcej matky. Kiež by každá matka v sebe mala toľko síl. Mladá Gemma Ward síce hrala dobre, ale jej oči alá "mlok" mi nerobili dobre. Navyše ju na smrť vystrašil Charlieho penis! tak o čom by bola neskôr tá ich love story? Veď Charlieho brat má v nohaviciach tiež podobný baklažán...80%. (19.01.2013)

Další z filmů zabývající se autismem. Znovu dostáváme pocítit, že svět kolem nás není tak jednoduchý, jako se na první pohled zdá a jsou mezi námi lidi, kteří jsou odkázaní na pomoc druhých. Zdejší autista Charlie je ještě více vzdálen realitě než postava Di Capria ve filmu CO ŽERE GILBERTA GRAPEA. Oba snímky jsou si velmi podobné. Těžkosti, které musí rodina překonávat, když o takového člověka pečuje, nepochopení a nesolidarita okolí. Problém zde nezasévá jen Charlie, ale i dospívající Thomas, který dosud není duševně vyrovnaný s bratrovým stavem a zároveň řeší vlastní problémy ve středoškolském kolektivu. S problémy mu pomáhá až překvapivě chápavá a hodná Jackie. Když bych měl oba filmy srovnat, BÍLÁ VRÁNA zachází do většího extrému v zobrazení kontrastů a faux pas způsobených člověkem trpícím autismem. To může dost lidí při sledování znechutit, jiné zase ještě víc uvrhne do myšlenek a stavů lidí, kteří tyto situace zažívají každý den. Po čistě filmové stránce je CO ŽERE GILBERTA GRAPEA lepší film. Zde je to ale stále velmi dobrých 74%. (31.01.2011)

Je pre mňa typické, že s hodnotením i komentovaním takýchto filmov mám problém. Zvádzajú ma hodnotiť námet, nastolený morálno-etický problém a nie film. Aj v tomto prípade by som sa rád vyjadril napríklad k problému autistov v domácnosti, pretože realite je bližší návrat Rain Mana do ústavu, než nejaké tančeky Charlieho na besiedke. Ale to by musel byť film kvalitnejší, nerozptýlený do viacerých, často zbytočných, línií a kĺzajúci sa po povrchu. Hodnotiť dobré herectvo v zlom filme, je ako vychvaľovať peknú prírodu vo Winnetuovi. Takže na problematiku autizmu mi zatiaľ bohato stačil Rain Man a Čo žerie Gilberta Grapea. A zaraďovať tento film do romantického žánru mi pripadá ako zlý vtip. (29.05.2014)

Nic novýho pod sluncem, to je jasný na první pohled, většina se toho už dala vidět v Co žere Gilberta Grapea a tady je to jen trošku modifikovaný do teenagerovskýho příběhu, ale drama to je i tak výborný a herecký výkony, pokud se podívám, co maj herci za sebou, jsou fakt fantastický, i když si myslim, že DiCaprio byl ještě o třídu lepší než Luke Ford (02.03.2009)