Biela vrana

The Black Balloon - volně přeloženo asi jako ,,černá ovce" či ,,bílá vrána" (tady se čeští distributoři s českým názvem docela zdárně vyrovnali)... Nádherný australský ozvuk (především ve své retro atmosféře) legendárního amerického snímku Co žere Gilberta Grapea. Melodramatický film nabitý emocemi, který se dotýká elementárních otázek lidství. Skutečná oslava toho lidského v člověku. Sám se bojím komparovat a nejsem si zcela jist, jak bych obstál v životních rolích hlavních hrdinů tohoto skutečně neobvykle silného příběhu. Hodně šťastným (ale i odvážným) krokem bylo ukotvení někde ve vodách žánru teenagerských komedií, šestnáctiletý hlavní hrdina by v jiném životě a jiném filmu řešil úplně odlišné, veselejší problémy. Mladý Thomas je však determinován rodinou a především svým autistickým bratrem do té míry, že jeho puberta je o poznání těžší břímě, než u jakéhokoliv z jeho vrstevníků. Herecké výkony jsou strhující, příběh poutavý a hořkosladký, komedie se volně prolíná s tragédií a dozajista je tohle skutečně originální, bolavě romantická love story. Šetřete si emoce na tenhle film...budou vám třeba... Podobné filmy: Co žere Gilberta Grapea, Benny a Joon, Rain Man, Malaton (30.11.2008)

Jak ukázat přiblblým teenagerům, podobným těm spolužákům Tommyho, jaké to je být 16letý kluk, mít za bratra mentálně postiženého, mít ho rád takového jaký je a ještě si nabalit roštěnku? Natočit Black Balloon. No nevim, zda je to ale ten nejšťastnější příklad z filmařského hlediska. Hlavní problém je už v představiteli Charlieho, ten jeho autismus jsem mu teda nesežral ani náhodou a otravuje celý film tím, jak příliš moc se snaží…marně. Už jsme toto téma viděli několikrát dříve zpracované a mnohem lépe. Snímek nepřináší zhola nic nového a učelovost situací, jako třeba nákup v supermarketu (a stane se co? No?) byla minimálně na protočení očí. A připadá mi, že to s tou „reálností“ tvůrci asi fakt mysleli vážně…možná tak v Americe nebo v Austrálii. Díkybohu za Toni Collette v roli matky Maggie, jež byla jedna z mála věcí co mě na filmu neiritovaly. (10.02.2010)

Biela vrana je veľmi jednoducho a zrozumiteľne podaný malý nezávislý filmík, ktorý ale pôsobí prirodzene a ako "zo života", čo je to hlavné. Rýchlo ubieha, dej je v dobrom zmysle slova predvídateľný a končí tak, ako sa na jeho príjemnú atmosféru patrí. Mal som s ním ale jeden väčší problém, ktorý neviem, či je objektívny, pretože neviem, ako to chodí so zákonmi, týkajúcich sa autistických detí a ich opatrovateľstva. Ja som totiž nechápal, prečo rodičia dávno nedali svoje dieťa do ústavu, kde by ho stále mohli každý deň navštevovať, ak by chceli. Takto ničilo životy všetkým v jeho okolí. Ale budiž. Nejak takto by mali vyzerať filmy pre teenagerov, ale to ostane iba zbožným prianím, oni chcú vidieť iba fóry, založené na ukážke telesných tekutín. Alebo sa mýlim a iba o takých filmoch, ako je Biela vrana, nemajú informácie? Celý čas som si myslel, že Gemma Ward je Amanda Seyfried. 70% (08.01.2013)

Bolo ťažké rozhodnúť sa medzi štyrmi a piatimi hviezdičkami. Film má pomerne otrepanú rainmanovskú tématiku a aj druhý plán, dievča, ktoré je mimo stáda a nevadí jej postihnutý frajerov brat tu už bolo. Čo je nové na tomto snímku je to, že zdravý súrodenec dá priechod svojim negatívnym emóciám voči bratovi, ktorý mu znemožňuje žiť normálny život. A musí sa s nimi vyrovnať. Toto sa mi zdalo tak úprimné, hoci klišéovité a oslovilo ma to natoľko, že dám 5 hviezd. Len záver by som pozmenil. Na mieste zdravého brata by som sa odsťahoval na internát. (28.10.2008)

Jako film to moc nedrží při sobě, ale jako přiblížení života s těžce postiženým členem rodiny je to samozřejmě víc než bohulibé a už teď si to říká o hollywoodský remake (ne že by mě to v takové odvozené podobě zajímalo). Na okraj: Gemma Ward je půvabná až běda, ale nezdá se vám, že je na tu roli chápající spolužačky-holky na chození trochu "stará"? (11.01.2009)