순정만화
Hello, Schoolgirl
Réžia:
Jang-ha RyooObsahy(1)
Kwon Yeon-woo pracuje jako úředník na obecním úřadě a ačkoliv je mu už 30 let, žije sám, je tichý a neschopen najít si vhodnou partnerku. Po přestěhování do nového bytu ale často potkává Han Soo-yeong, maturantku zdejší školy, která žije o patro pod ním. Ta je typickou potrhlou středoškolačkou.
Kang Sook začal po vystudování vysoké školy také pracovat na obecním úřadě a během cest domů si začíná v metru všímat melancholické Kwon Ha-kyeong. Tu potkává, když ona kouří vždy na stejném místě, a pořád má před očima její úsměv. Po čase ale zjistí, že Kwon Ha-kyeong jezdí po stejných trasách, dělá stejné činnosti jako kdysi se svou životní láskou…a ačkoliv se Kang Sook snaží ji dát další impuls k životu, nezdá se, že by byl úspěšný.
Čtyři osoby, dva příběhy a na první pohled nestejnorodé páry, které začnou mít více společného, než se zpočátku zdá.
(jorgus)
Recenzie (65)
Plný počet nedávám, protože mi nesedla dvojice Soon/Ha-kyeong. Jednotlivě proti nim nic nemám, ale nedokážu uvěřit, že by jejich vztah mohl dlouhodobě klapat. Na druhou stranu bylo prolínání obou příběhů dobře promyšlené a linie druhé dvojice se mi líbila velmi. Už od Milionářovy první lásky je mi velmi příjemná Lee Yeon-hee a navíc mě nadchl moment, kdy její nohy poprvé vkročí do bytu. Nevím, jestli to tak bude vnímat každý, ale v tom záběru je podle mě čistá esence toho, co my, muži, na ženách milujeme. ()
Na mě působila tato romance spíše mimózně rozervaně. Odkazy na moji modlu My Sassy Girl jsou evidentní, ale narozdíl od této korejské klasiky nedostaneme pointu hodnou zapomenutí logických lapsů z průběhu stopáže, ani diváka plně odzbrojující hrdiny, ale spoustu nedořečených scénáristických uliček. Herci jsou sympatičtí, herečky krásné, ale ta příjemná lehkost, tak vlastní korejským rom-kom o pár let starším, je pryč. Je zde přetavena v nepříjemnou křeč, až snad nucený gimmick. Já na to neskočil. Ale můžete to zkusit. 60 % ()
Velmi prijemna romanca, kde sledujeme dva milostne pribehy, ktore spolu vobec nesuvisia. Iba parkrat sa ustredne pary stretnu, prehodia par slov a idu si svojou cestou. Jedinym pojitkom medzi pribehmi je vekovy rozdiel medzi postavami, kde v jednom pribehu sledujeme ako sa starsi muz dava dokopy s mladsou zenou a v druhom je to naopak. Je velka skoda, ze nevznikli dva samostatne filmy, lebo zapletka jedneho z parov mi vobec nesadla. Mozno za to moze herecka Jeong-an Chae, ktora podobne ako v serialy 1st Shop of Coffee Prince hra ublizenu a tym padom dost nepristupnu az nesympaticku postavu. A mozno zaver, ktory si znova neodpusti klasicky tragicke rozuzlenie v podobe vysvetlenia preco je hlavna hrdinka taka citovo nepristupna. Pribeh s prekrasnou Yeon-hee Lee ma zase dokazal uplne pohltit a jednoznacne si zasluzi 5*. Jeho najvacsou devizou je nenutena a realne posobiaca zapletka bez zbytocneho hrania na city s tradicnym tragickym rozuzlenim. Iba pomalicky sledujeme ako sa nesuroda dvojica dava dokopy od prvych trapnych momentov medzi postavami az po nesmele vyjadrenie lasky. ()
Vyprávěním obyčejně schematická romantická komedie přichází s ozvláštněním v tematizování romancí dvou lidí výrazně odlišného věku. Principielně kontroverzní linii se vztahem třicátníka a středoškolačky, která v první polovině obsahuje i na romantickou komedii překvapivě erotické motivy (ve smyslu dráždivosti, ne nahoty či sexu, a navíc pouze v náznacích pro poškádlení diváků s lolikonem – lolita komplexem), ospravedlňuje druhá linie o lásce mladíka ke starší ženě. Film vztahy pojímá silně romantizovaně a lásku ve výsledku představuje výhradně v platonické podobě, což naznačují i scény, kdy milí na sebe myslí, které jsou prozářené měkkým světlem evokujícím neposkvrněnost náboženských ikon. ()
Korejci umějí natočit milé a uvěřitelné vztahové drama bez hysterického melodramatu. Ne že by to pro mě byla úplná novinka (ostatně i téma bylo podobně zvládnuté v Eorin shinbu), ale tohle je vyloženě vyzrálé pojetí. Nemyslím ani, že bych filmu vytkl nějakou zbytečnost nebo přepálenou stopáž... Ani druhý pár není jen jako doplněk, a vcelku dává smysl. Vlastně ani nevím, proč o nich píši jako o druhém páru, příběhy jsou skoro rovnocenné... Moc pěkné. ()
Reklama