V odborné péči

První řada velmi zaujala, jeden z mála seriálů co jde do hloubky, i když přístup je pořád takový povrchnější (američtější). Druhá řada má velmi vlažný rozběh a kvalitních dílů je do náprstku, pro mě bylo rušivé to, že se seriál začal moc zabývat rolí psychologa a pacienti byli až na dalších místech. I kamera a dialogy jsou o hodně slabší než první řada, ale pořád to má něco do sebe. V seriálech solitér určený pro empatické lidi. (90%; 80%) (23.01.2009)

Dlouho jsem hledala něco takového, proto bylo moje očekávání od seriálu asi zbytečně vysoké a byla jsem lehce zklamaná, ale seriál to je povedený, já jen čekala na základě tématu, recenzí a konečně i hodnocení a komentářů tady - prostě něco extra. Českou adaptaci jsem zatím neviděla, takže to nemůžu porovnávat. Líbí se mi, že ja každá epizoda věnovaná jen jednomu pacientovi (což mi lehce připomnělo Skins, nebo Dates a to rozhodně není na škodu) a taky že každého pacienta člověk uvidí víckrát, takže má prostor řekněme relativně "pochopit situaci". A konečně - nečekejte od toho akci! je to konverzační seriál, což mě naprosto vyhovuje, ale rozumím, že úplně pro každého to taky být nemusí (09.01.2015)

Pro mě nezvyklý typ seriálu plný dialogů imitujících skutečnost se všemi pozitivy i negativy, která to přináší (je nutné obrnit se trpělivostí a nemít příliš veliká očekávání od každého dílu - je to jednoduše běh na dlouhou trať). První série byla poměrně dobrá, nejvíce mě na ni zaujaly příběhy Sophie a Jakea (Amy popravdě až tolik ne, i když byla v páru s druhým jmenovaným), na druhé straně však stály díly s Laurou a - pro mě nejvíce ubíjející díly - s Ginou (s druhou sérií u ní však nastal obrat). Za první sérii jsem dal slabší 4* a rozhodl se dát šanci sérii druhé. Postavy se mi v ní zdají lidštější (menší extrémy než v první sérii), s problémy, které si dokáže každý představit a dokáže se do jejich situace lépe vcítit. Na začátku jsem měl sice určité oblíbence (Walter), ale po několika dílech se rozdíly smazaly a žádný z osudů mi nebyl lhostejný. Druhá série jednoduše vyhrává v emocionalitě i postavách, takže za ni velmi silné 4*. Třetí série bohužel nezajímavá a ubíjející snad až do poloviny (16 dílů není vážně málo na rozjezd!), poté to začíná být zajímavé, ale nevím nevím co s tou Adele, celá ta linii ve mě zanechala hořkou pachuť. 1. série slabší 4*, 2. série silné 4*, 3. série 3*. (30.03.2012)

Geniální dílo, které mě chytlo prakticky od prvního momentu, kdy terapeut sedí naproti plačící ženě, nevhodně, výzývavě oblečené, ale s fascinující mimikou. Ze začátku byl zájem, ale do konce prvního dílu mi bylo jasné, že čelím něčemu zcela výjimečnému. Seriál ve mě vyvolal pocity, které jsem před monitorem nebo obrazovkou ještě nikdy necítil. Kdyby mi bylo osmnáct, rozhodl bych se stát se terapeutem, o tom nemám pochybnosti. Už jen proto, abych mohl být divákem podobných strhujících historií ze skutečného života. Nemusel už bych se dívat na filmy a seriály. Na závěr dílčí zhodnocení - všichni herci jsou výborní, ale přesto mě nejvíc pohltil šarm dam: Laury (ze začátku), Sophie (hlavně později) a Kate (výslovnost Michelle Forbes je nezaměnitelná, vryla se mi do paměti už od jejího vystoupení v Lost, třebaže pronesla sotva čtyři věty). Velkým plus je hudba, rozmanitá a působivá. Zato venku je buď bouřka, anebo ptáci zpívají tak, jako by měl Paul za oknem voliéru plnou kosů. (20.04.2010)

Po Řekni, že mě miluješ další seriál, jenž prosazuje naprostou otevřenost a věrohodnost v chování postav, které jsou nudně normální jenom dokud je lépe nepoznáte. Chce to dlouze a trpělivě naslouchat, trochu přemýšlet a třeba si zkusit sebe samého představit v pozici Paula nebo jednoho z jeho pacientů. Výběr je dostatečně široký. Odrazuje akorát časová náročnost (jedna, dvě ani tři epizody vám prakticky nic nedají) a ostrost dialogů otupující český dabing. 85% Zajímavý komentář: Gazy (10.03.2009)