Duel Frost/Nixon

Je to až neuvěřitelné, ale Howard překvapil a natočil solidní film. Neřekl bych, že takto "obyčejné", ryze konverzační pojetí snímku může strhnout více, než kdejaká howardova akční scéna z filmů minulých. Bez sentimentu, bez příkras. Pouze co možná nejefektivnější a k divákovi relativně šetrná rekonstrukce známého rozhovoru mezi fantasticky zahraným Nixonem a vynikajícím Frostem. Herecké výkony famózní a o těch to bylo především. (12.06.2010)

Jo tak Howard se zase vytah. Dvouhodinovej film o jednom interview (respektive ctyrech) muze znit sice trochu nudne, ale nastesti je film, pres trochu dokumentarni styl, pojatej docela zabavnou formou a neni celej jen o tech rozhovorech. Dobrou polovinu filmu totiz jen trva, nez se vse podstatny zaridi a rozhovory zacnou. U samotnejch rozhovoru mi ale prislo, ze jsou podany dost zjednodusene, originalni jsme sice nevidel, ale prislo mi to zbytecne zkraceny. No a jinak film samozrejme stoji na hercich. Sheen je zajimavej hlavne tim, ze si kratce po tomhle strihnul vrchniho vlkodlaka v tretim Underworldu a fakt si neni v tech rolich absolutne podobnej. Jeste jsem mel trosku problem s tim, ze mi prislo, ze ma namalovany oci. No z vedlejsich me potesil Rockwell, uchylnej Jones a vlastne i Bacon, kterej tu je ale krapet zbytecnej. No a pak tu je Langella, kterej se svym chraplavym hlasem je naprosto hyper charismatickej. Neprislo mi sice, ze by byl kdovijak podobnej Nixonovi, ale je fakt fantastickej. Skoda, ze letos je v oskarech slusna konkurecne, fakt bych mu ho pral. (17.02.2009)

Do detailů vypiplaná víceméně komorní konverzačka s lahůdkovým obsazením (z "vedlejších vedlejších" rolí si zaslouží vypíchnout Kevin Bacon) a dalšími z fascinujících hereckých transformací na obou stranách barikády - jak Langella, tak Sheen jsou naprosto neskuteční. Budu se muset podívat na skutečný záznam rozhovoru toho zlého prezidenta z Futuramy - a to je právě to, k čemu by měl vybídnout dobře natočený film podle skutečné události. Frost/Nixon je po všech stránkách vynikající řemeslná práce, ale je to přece jen trochu těžkopádné a sledování ne úplně příznivé. Reprízu si tak asi dám až za dost dlouhý čas... ale kdybyste někdo měl sestřih fotek a záběrů Rebeccy Hall na té módní vlně, kterou prezentovala tady, určitě se potkáme při jejím sjíždění;) 80%, i když samotní herci jsou zcela a bez výjimky stoprocentní. (25.09.2012)

Dvouhodinová konverzace, která reflektuje jeden z černých stínů amerických dějin a přitom důkladně pitvá rozmanité lidské charaktery, je tažena řemeslně spolehlivou Howardovou režií a hereckým galakoncertem všech (!) zúčastněných. Ale i přes tu výjimečnost vedlejších partů je to nakonec výborný Martin Sheen a jeho kreakce ‚sedmdesátkového‘ metrosexuála, který padá na hubu, a hlavně (nebojím se užít slova) geniální Frank Langella, na nichž to přeci jenom stojí. To, jak Langella proniknul do postavy Richarda Nixona – vysokého, ale shrbeného muže, kterého dva roky aféry vyšťavily na kost, a on přesto stále má tu temnou jiskru v očích a ostrý jazyk, jímž dokáže odhánět protivníky – mi v mnohém připomíná olejářského magnáta D. D. Lewise. Fakt, že byl v ocarovém klání Langella politicky upozaděn ve prospěch homosexuálního Milka, mě nazdvednul ze židle. A závěrem ještě k Ronu Howardovi – nábožensko-konspirační křepčení odpuštěno, protože vizuální pojetí (vynikající střih i kamera) a celkový švih posouvá film na absolutí vrchol. Společně se Stoneovým W. jeden z nejzajímavějších ‚politických‘ filmů poslední doby (možná i let). (27.01.2009)

Již jen nápad zpracovat to jako boxerský zápas "bývalého mistra světa s talentem, který uvízl v záři reflektorů" je výborný. Na jedné straně boj za vykoupení/odpuštění a na druhé za přiznání/omluvu. Sheen hraje tak dobře, že nenechává fenomenálního Langellu ukradnout si film pouze pro sebe. Přesto to není bezchybné. Je to stále pouze klasická "howardovština". Tedy zjednodušená pohádka, byť tentokrát politická. Ovšem těch faktických prohřešků je přespříliš (a není to jen o těch vypsaných na IMDB). Především tedy Nixonův výlev během nočního telefonátu, tahle scéna si nezadá s filmy kdy nejzápornější záporák vyzradí hrdinovi svůj kompletní plán (včetně slabých míst) na ovládnutí světa. Chápu, že z filmového hlediska je to třeba i potřeba, ale pak je výsledkem zákonitě pouze fikce, která se skutečností nemá nic společného. Osobně myslím, že vynechat ten telefonát, a ponechat prostě jen skutečný stav věcí, by bývalo bylo lepší. Nechávalo by to aspoň prostor pro vlastní interpretaci zda Frost skutečně dostal Nixona na lopatky vlastními silami či zda náhodou nešlo pouze o další brilantní Nixonův tah, jak odejít ze scény s aspoň nějakou ctí a svým způsobem i slávou. (09.04.2009)