Reklama

Reklama

Fairy Tail

(seriál)
  • Japonsko Fairy Tail (viac)
TV spot
Japonsko, (2009–2019), 131 h 12 min (Minutáž: 24 min)

Predloha:

Hiro Mašima (komiks)

Hrajú:

Tecuja Kakihara, MAKO, Aja Hirano, Daisuke Namikawa, Mamiko Noto, Mijuki Sawaširo, Rie Kugimija, Jui Horie, Ajako Kawasumi, Džun'iči Suwabe, Ken'iči Suzumura (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(328)

Lucy je 17letá dívka, která touží stát se plnohodnotnou čarodějkou. Na své cestě potkává zvláštního chlapce jménem Natsu, který je členem neblaze proslulého čarodějného cechu Fairy Tail. Díky Natsuovi se Lucy stane členkou cechu, kde společně s Natsuem, Grayem, Erzou a Happym vytvoří nejsilnější tým. V tomto složení zažívají při plnění různých úkolů mnohá dobrodružství. (Hanyou)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (71)

Gonzi 

všetky recenzie používateľa

Svět, postavy, dějové linky a souboje jsou fajn, ale globální děj se moc nesune a ty lokální, asi 20 dílů dlouhé začnou být silně repetetivní a přestává být o co stát. Nejvíce mě asi mrzí, že i zvraty jsou tahané z paty a Natsu (či kdokoli jiný) dostává na prdel od mnohem silnějšího nepřítele, pak se naštve, udělá nemyslitelné a vyhraje, což naprosto zabíjí jakoukoli gradaci děje. PS:Má to skvělý soundtrack. ()

Hromino 

všetky recenzie používateľa

Po zhlédnutí prvních třech dílů jsem Fairy Tail odsoudil jako hloupou záležitost čistě jen pro náctileté dívenky okouzlené světem anime, která pro každou dívenku nabízí alespoň jednu klučičí postavu schopnou pravidelně ji přivést do stavu vrcholné blaženosti a touhy ventilovat všemožné topic i off-topic fóra obrázky a žvásty o oné oblíbené postavě, nastavit si na plochu její tapetu etc. Přemíra rádoby vtipných momentů a klišé tomu taky zrovna moc nepřidala, proto jsem seriálu moc nevěřil a k dívání se na další díly přistupoval s lehkou skepsí. Podobně smíšené pocity ze začátku jsem měl například u Soul Eatera, kde jsem taky nějak po třech dílech odsoudil seriál jako magořinu určenou pro těžko popsatelné publikum, ovšem později jsem si jej docela oblíbil. U Fairy Tailu sice počáteční skepse postupem času začala pozvolna opadávat, nikdy však neodpadla úplně. Potěšilo mě, že Fairy Tail nabízí hlavní postavy, které sice nejsou po stránce vlastností a významu kdovíjak výjimečné, avšak dokáží si získat divákovy sympatie a umí seriál táhnout. Co zvlášť oceňuji je fakt, že žádná z postav netrpí komplexem méněcennosti, jenž by postupně odbourávala (z úplného loosera na začátku, který se ustavičně utápí v nešťastných vzpomínkách z minulosti, se postupem seriálu stává za pomoci přátel prvotřídní hvězda), ani příliš otravným egoismem à la Black Star z výše zmíněného Soul Eatera, ba dokonce jsem zatím nenarazil na typ otravné a neschopné slepice à la Sakura nebo Orihime (Lucy je bez problémů snesitelná). Postavy jsou sice sebevědomé, ale sebevědomé takovým docela příjemným způsobem, že jsem si je dokázal oblíbit a vlastně jen kvůli nim i dokoukat seriál do konce. Nejraději jsem měl Nacua a Graye (heh, zajímavý to paradox; nejdřív jsem je odsoudil jako postavy ryze stvořené pro natěšené dívenky, ale ve finále jsem si je sám oblíbil... pche!), ale líbíly se mi i Happyho glosy. Co se humoru a hysterických výlevů týče – na to je potřeba si stejně jako u Soul Eatera zvyknout. Nebo alespoň já jsem si musel zvyknout. Jinak musím ještě vyzdvihnout hudbu, kde se jednak mísí různé motivy – keltská hudba, variace na různé klasiky (Offenbachův Orfeus v podsvětí mě snad ještě v žádném provedení nezklamal), pro Takanašiho tolik typické chorály, rock, mixy tohoto všeho... a dokonce ještě motivy ze soundtracku k Heroes IV. Ano, fajn, fajn, tak to by byly klady. Teď však přichází na řadu zápory, které v mém dojmu bohužel nad klady převažují. Začněme příběhem, který je značně rozkouskován, není celistvý a chybí mu nějaká sjednocovací linka, byť sebevíc tenká. Najít One Piece, stát se hokagem, porazit Arrancary – ne, něco takového tu prostě chybí. „V tomto složení zažívají při plnění různých úkolů mnohá dobrodružství”, píše se ve zdejší synopsi, ovšem spojení "zažívají mnohá dobrodružství" je moc málo. Zkrátka tu postrádám nějaký nadrámec, který by dával diváku významný důvod dívat se na seriál dál, případně nějaký příběhový domino efekt, kde by na sebe události jasně navazovaly a tvořily do sebe zapadající články řetězce. Ne. Děj Fairy Tailu vypadá asi takto: událost (ta předchozí je putna) – pauzaudálost (ta předchozí je putna) – pauza. A tak dále. Příběh je natolik schematický, neoriginální a nepropracovaný, že bych si dokonce dovolil tvrdit, že při troše času a fantazie bych byl schopen vyjádřit obecným vzorcem náplň jednotlivých částí příběhu. A stejně jako stagnuje příběh, stagnuje i vývoj postav. Co vidím jako další problém, jsou souboje a záporáci. Je mi sympatické, že souboje nejsou natahované jak guma ve One Piece, ovšem jejich provedení je vyloženě tristní. Má se jednat o bojový seriál (rozuměj japonsky: šónen), ovšem pokud je cenzurována krev (při soubojích, kde se mydlí aktéři hlava nehlava, je vidět vždy jen pár škrábanců a odřenin), bojové klišé je přítomno v míře více než malé („... když jsem pořádně nasranej, porazím hravě úplně každého!”) a všechno zlé porazí síla přátelství, pak je prostě o napětí a poutavost soubojů nouze. Stručně a jasně, příběh a vývoj postav jsou hodné kvalit telenovely. Naprosto vážně. Když si pustíte třeba 5. a 120. díl, uvidíte jediný posun v tom, že přibyly nové postavy, jinak se nikam nic neposunulo. To je prostě špatně. A nebo ne, pozor, posunulo! –– 2* dávám za hudbu, hlavní postavy a humor. Zdejších 82% opravdu není moc adekvátních. () (menej) (viac)

Reklama

Fordzy 

všetky recenzie používateľa

Hiro Mashima se nesnaží přijít s ničím moc originálním, ale nevadí to. Naopak ve Fairy Tail chytře kombinuje moderní trendy (ano je přítomné Ecchi), částečně vykrádá "One Piece" (designem některých postav, humorem) a místo detailního popisování magického světa se spíše zaměřuje na dobrodružství se skvěle napsanými postavami (o žádné postavě nemohu říci, že by mi vadila, jednoznačně miluji všechny. Předně ženské postavy jsou skvělé). Příběhové zvraty tu hrají velkou roli (i když je Mashima jistě nemá vymyšlené dopředu a spíše si je vycucává z prstu, tak mi stejně vždy vyrazili dech). A často hrající na city - minulost postav bývá srdceryvná (což na mne taky zabírá). Atmosféra světa hodně připomíná Irsko, i skvělý metalově-irský soundtrack od mistra Yasuharu Takanashiho, tomu velice napomáhá. Hlavní partička postav je přehlídkou "přátelských" charakterů (jedny z nejlepších co znám) a je genderově vyvážená: Horlivý Natsu, Drsný Grey, Roztomilá Lucy, Charismatická Erza (moje favoritka .) a Kocour Happy. Jistě si každý vybere svého oblíbence. Hodnocení arců: Macao arc: 70% / Daybreak arc: 75% / Lullaby arc: 65% / Galuna Island arc: 76% / Phantom Lord arc: 85% / Loke arc: 88% / Tower of Heaven arc: 90% / Battle of Fairy Tail arc: 80% / Oración Seis arc: 85% / Edolas arc: 100% / Tenrou Island arc: 100% / X791 arc: 80% / Grand Magic Games arc: 95%. Fillery přeskočeny. Počet dílů (bez Fillerů): 137. Pokračování naleznete Zde ()

prome 

všetky recenzie používateľa

Fairy Tail je pro mě zatím těžké hodnotit. Nečtu mangu a tak nerozeznám fillery, ale tipuju, že ty nejslabší díly jimi budou. Nebo v to aspoň doufám. Nebýt pár slabších dílů, dal bych tomu plný počet. Zatím jsou to hodně silné 4*, protože u ostatních se bavím výtečně. Moje hodnocení se zatím vztahuje k 48 dílům a může se kdykoliv změnit. ()

Andrew_Deer 

všetky recenzie používateľa

Nenene... to se mi zdá? Co dělá něco jako Fairy Tail mezi nejlepšími seriály? Proč? Nehodí se sem, případně výš (určitě výš) spíš Gintama? Jo, shounen je bomba, ale i Naruta bych tu viděl radši. Ne, no tak podle mě je to hrozný, příběhem sice zajímavé, animací špatné (ne od začátku), celkově hrozivě neoriginální. Trochu mě tohle mrzí. A že jsem vydržel dlouho, 150 dílů nebo tak, všechny ty zvraty, které byly tak nečekané... atd. ()

Galéria (2 062)

Zaujímavosti (9)

  • Natsu Dragneel měl být původně hvězdný duch s rohama. Wendy Marvel měla být vodní drak s hůlkou. (Draconic)
  • Seriál je založený na manga předloze, kterou od roku 2006 kreslí a píše Hiro Mašima. (koxin)
  • Pečlivý divák může v každém díle spatřit minimaskota ukrývajícího se na pár vteřin náhodně v příběhu. Příkladem je japonský králíček vykukující za stromem či vznášející se medvídek v lacrimě. (Leachim_)

Reklama

Reklama