Reklama

Reklama

Fairy Tail

(seriál)
  • Japonsko Fairy Tail (viac)
TV spot
Japonsko, (2009–2019), 131 h 12 min (Minutáž: 24 min)

Predloha:

Hiro Mašima (komiks)

Hrajú:

Tecuja Kakihara, MAKO, Aja Hirano, Daisuke Namikawa, Mamiko Noto, Mijuki Sawaširo, Rie Kugimija, Jui Horie, Ajako Kawasumi, Džun'iči Suwabe, Ken'iči Suzumura (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(328)

Lucy je 17letá dívka, která touží stát se plnohodnotnou čarodějkou. Na své cestě potkává zvláštního chlapce jménem Natsu, který je členem neblaze proslulého čarodějného cechu Fairy Tail. Díky Natsuovi se Lucy stane členkou cechu, kde společně s Natsuem, Grayem, Erzou a Happym vytvoří nejsilnější tým. V tomto složení zažívají při plnění různých úkolů mnohá dobrodružství. (Hanyou)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (71)

Tucqa 

všetky recenzie používateľa

Všech 175 dílů FT jsem stihla během necelých dvou týdnů a z vlastní zkušenosti mohu říci, že je velmi těžké přestat. Zvlášť když se příběh vleče přes 20 dílů. Musím uznat, že občas mě už štvalo, jak v několika po sobě jdoucích dílech se jen rvali s těmi samými zloduchy pořád dokola, pak když se Natsu stále bezhlavě vrhal na každého, kdo se na něj zamračil a to, že během každé dívčí rvačky zůstaly z jejich již tak sporých oděvů ještě víc odhalující cáry... Přesto mi to nedá a musím hodnotit plným počtem. Tohle už k FT prostě patří stejně neodmyslitelně jako dokonalá hudba mého oblíbeného japonského skladatele Yasuharu Takanashiho, bez jehož soundtracku by bitvy nepůsobily tak epicky a vypjaté chvilky by nebyly tak emocionální... Konečné hodnocení: 90% ()

Kordus 

všetky recenzie používateľa

Fairy Tail. Tolik jsem o tomhle anime slyšel dobrého, že mi to nedalo a začal jsem ho taky sledovat. A musí se mi nechat, že jsem vydržel dlouho, 78 dílů! Ale myslím, že pro mne to teď na nějakou dobu stačilo. Tyhle nekonečné seriály s dalším nekonečnem pokračování... Aby mohly běžet dál, vždycky se musí objevit něco nového a většího, co do té doby ultrasilné hrdiny překvapí a naznačí jim, že vlastně nejsou ultrasilní, maximálně tak supersilní, i když proti tomu novému zlu jen tak lehce silnější, že ano, naštěstí hrdinové se nezaleknou a během několika dílů zjistí, že jsou opravdu ultrasilní a ... zííííív. U prvních pár desítek dílů jsem oceňoval třeba i to neustálé bourání čtvrté zdi a komentáře přímo k divákům nebo parodické momenty, kdy se postavy přímo vyjadřují k nesmyslnosti toho, co dělají, ale i to se za chvíli přejedlo... Takže díky, Natsu, Grayi, Erzo a další, ale bohužel se asi nedozvím, jestli mají víly opravdu ocasy. ()

Reklama

Jacinda 

všetky recenzie používateľa

Fairy tail splňuje všechno, co si jako fanoušek můžu přát. Postavy vykreslené čistým anime - dokonalé a jednoduché tahy dělající z postav živé osoby. Hudba impozantní, příběh hodný závisti, humor ochromující. Fairy tail mě pohltil a já zase závidím a dupu vzteky, že neumím čarovat. Jako obvykle jsem se zabouchla (je to vůbec možný do animovaný postavy?) hned do tří kluků - Natsu, Gray a Loke. Erza je ztělesněním všeho, čím bych chtěla být. A pak je tu přátelské zázemí, které mi znovu připomíná, že tohle v realitě nemám. Vůbec celkové vykreslení postav je úžasné. Natsu jako ohnivý mág se i chová jako oheň. Nezkrotný, neústupný, destruktivní, odvážný. Všechny vlastnosti, které na muži obdivuju. Proto mě ta postava neuvěřitelně imponuje a přeju si, aby mě taky zachraňoval jako Lucy. Pak je tu Gray. Krasavec s ledovým humorem a vnitřní sílou. A Erza. Krásná, silná, odvážná, obětavá. Lucy se chová úplně mimo mé myšlení, proto jí moc nemusím (ale za některé činy ji obdivuju). Příliš skuhrá a co úplně nesnáším, je to její šílenství ohledně kluků ("proboha oni jsou v mém bytě" versus já: "kéž by byl v mém bytě"). Série krasavců pokračuje Mystoganem, Alzackem, Gajeelem a Freedem. Co dělá obrázky tak krásné? Asi už jsem se za ta léta naučila rozlišovat jiný typ vzhledu...Loki -Leo - Lev v obleku - dvojitý zásah. I když má tenhle seriál i několik slabin - zbytečné prodlužování a "nechání se rubat", absence romantiky a lásky - je pro mě nyní objektem číslo jedna. Soundtrack hraje ve smyčce, stále pokračuju v učení japonštiny a zároveň přemýšlím, jak se stát mágem světla :-) Pozn. Gang povyslých zadků považuji za omyl ()

Hromino 

všetky recenzie používateľa

Po zhlédnutí prvních třech dílů jsem Fairy Tail odsoudil jako hloupou záležitost čistě jen pro náctileté dívenky okouzlené světem anime, která pro každou dívenku nabízí alespoň jednu klučičí postavu schopnou pravidelně ji přivést do stavu vrcholné blaženosti a touhy ventilovat všemožné topic i off-topic fóra obrázky a žvásty o oné oblíbené postavě, nastavit si na plochu její tapetu etc. Přemíra rádoby vtipných momentů a klišé tomu taky zrovna moc nepřidala, proto jsem seriálu moc nevěřil a k dívání se na další díly přistupoval s lehkou skepsí. Podobně smíšené pocity ze začátku jsem měl například u Soul Eatera, kde jsem taky nějak po třech dílech odsoudil seriál jako magořinu určenou pro těžko popsatelné publikum, ovšem později jsem si jej docela oblíbil. U Fairy Tailu sice počáteční skepse postupem času začala pozvolna opadávat, nikdy však neodpadla úplně. Potěšilo mě, že Fairy Tail nabízí hlavní postavy, které sice nejsou po stránce vlastností a významu kdovíjak výjimečné, avšak dokáží si získat divákovy sympatie a umí seriál táhnout. Co zvlášť oceňuji je fakt, že žádná z postav netrpí komplexem méněcennosti, jenž by postupně odbourávala (z úplného loosera na začátku, který se ustavičně utápí v nešťastných vzpomínkách z minulosti, se postupem seriálu stává za pomoci přátel prvotřídní hvězda), ani příliš otravným egoismem à la Black Star z výše zmíněného Soul Eatera, ba dokonce jsem zatím nenarazil na typ otravné a neschopné slepice à la Sakura nebo Orihime (Lucy je bez problémů snesitelná). Postavy jsou sice sebevědomé, ale sebevědomé takovým docela příjemným způsobem, že jsem si je dokázal oblíbit a vlastně jen kvůli nim i dokoukat seriál do konce. Nejraději jsem měl Nacua a Graye (heh, zajímavý to paradox; nejdřív jsem je odsoudil jako postavy ryze stvořené pro natěšené dívenky, ale ve finále jsem si je sám oblíbil... pche!), ale líbíly se mi i Happyho glosy. Co se humoru a hysterických výlevů týče – na to je potřeba si stejně jako u Soul Eatera zvyknout. Nebo alespoň já jsem si musel zvyknout. Jinak musím ještě vyzdvihnout hudbu, kde se jednak mísí různé motivy – keltská hudba, variace na různé klasiky (Offenbachův Orfeus v podsvětí mě snad ještě v žádném provedení nezklamal), pro Takanašiho tolik typické chorály, rock, mixy tohoto všeho... a dokonce ještě motivy ze soundtracku k Heroes IV. Ano, fajn, fajn, tak to by byly klady. Teď však přichází na řadu zápory, které v mém dojmu bohužel nad klady převažují. Začněme příběhem, který je značně rozkouskován, není celistvý a chybí mu nějaká sjednocovací linka, byť sebevíc tenká. Najít One Piece, stát se hokagem, porazit Arrancary – ne, něco takového tu prostě chybí. „V tomto složení zažívají při plnění různých úkolů mnohá dobrodružství”, píše se ve zdejší synopsi, ovšem spojení "zažívají mnohá dobrodružství" je moc málo. Zkrátka tu postrádám nějaký nadrámec, který by dával diváku významný důvod dívat se na seriál dál, případně nějaký příběhový domino efekt, kde by na sebe události jasně navazovaly a tvořily do sebe zapadající články řetězce. Ne. Děj Fairy Tailu vypadá asi takto: událost (ta předchozí je putna) – pauzaudálost (ta předchozí je putna) – pauza. A tak dále. Příběh je natolik schematický, neoriginální a nepropracovaný, že bych si dokonce dovolil tvrdit, že při troše času a fantazie bych byl schopen vyjádřit obecným vzorcem náplň jednotlivých částí příběhu. A stejně jako stagnuje příběh, stagnuje i vývoj postav. Co vidím jako další problém, jsou souboje a záporáci. Je mi sympatické, že souboje nejsou natahované jak guma ve One Piece, ovšem jejich provedení je vyloženě tristní. Má se jednat o bojový seriál (rozuměj japonsky: šónen), ovšem pokud je cenzurována krev (při soubojích, kde se mydlí aktéři hlava nehlava, je vidět vždy jen pár škrábanců a odřenin), bojové klišé je přítomno v míře více než malé („... když jsem pořádně nasranej, porazím hravě úplně každého!”) a všechno zlé porazí síla přátelství, pak je prostě o napětí a poutavost soubojů nouze. Stručně a jasně, příběh a vývoj postav jsou hodné kvalit telenovely. Naprosto vážně. Když si pustíte třeba 5. a 120. díl, uvidíte jediný posun v tom, že přibyly nové postavy, jinak se nikam nic neposunulo. To je prostě špatně. A nebo ne, pozor, posunulo! –– 2* dávám za hudbu, hlavní postavy a humor. Zdejších 82% opravdu není moc adekvátních. () (menej) (viac)

SonGokussj 

všetky recenzie používateľa

Někdo toto anime popisuje jako Dragon Ball Z a One Piece dohromady (nebo One Piece + něco dalšího). Já bych to tak žhavě neviděl. V každém díle je akce, dialogy, zábava, má to hlubší podtext a velmi! povedenou grafiku. Ale příběh je tam natolik jednoduchý a předvídatelný, že tomu víc jak 3* prostě nedám. Shlédl jsem 40 episod a hlavní hrdina vše vyhrává jen tím, že "jsem naštvanej!" a hned mu to jde líp. I když padlo pár náznaků, prozatím nevidím žádný možný vývoj hlavní postavy a to je prostě škoda. [Edit po cca 150. díle]: Shlédnuto prakticky až do toho tournamentu. Vývoj příběhu je vcelku hezký, zábavný, líbí se mi, jak se tam "změnil" Laxus, avšak Natsu a zbytek jsou stále stejní, každý z nich umí nový "trick", jak už to bývá, ale vyloženě "vývoj", tam nevidím. :-) Na druhou stranu - kouká se na to stále dobře, vůbec to není špatný, proto ten průměr i nadále. Možná i lepší 3* oproti minule. ^_^ Na OP to zkrátka nemá. ()

Galéria (2 062)

Zaujímavosti (9)

  • Autor mangy požaduje, aby Plue (bílé stvoření, které může Lucy přivolat) mělo vždy přesně 5 čar na svém nose. (Harroc)
  • Lucy Heartfilia, jedna z hlavních postav, je pojmenována podle písně od Beatles "Lucy in the Sky with Diamonds". (Natami)
  • Lucyina sférická duše Plue je původně postavou manga od stejného autora Hira Mashima "Rave Master". (Ivanka...)

Reklama

Reklama