Reklama

Reklama

Fairy Tail

(seriál)
  • Japonsko Fairy Tail (viac)
TV spot
Japonsko, (2009–2019), 131 h 12 min (Minutáž: 24 min)

Predloha:

Hiro Mašima (komiks)

Hrajú:

Tecuja Kakihara, MAKO, Aja Hirano, Daisuke Namikawa, Mamiko Noto, Mijuki Sawaširo, Rie Kugimija, Jui Horie, Ajako Kawasumi, Džun'iči Suwabe, Ken'iči Suzumura (viac)
(ďalšie profesie)

Epizódy(328)

Lucy je 17letá dívka, která touží stát se plnohodnotnou čarodějkou. Na své cestě potkává zvláštního chlapce jménem Natsu, který je členem neblaze proslulého čarodějného cechu Fairy Tail. Díky Natsuovi se Lucy stane členkou cechu, kde společně s Natsuem, Grayem, Erzou a Happym vytvoří nejsilnější tým. V tomto složení zažívají při plnění různých úkolů mnohá dobrodružství. (Hanyou)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (71)

SonGokussj 

všetky recenzie používateľa

Někdo toto anime popisuje jako Dragon Ball Z a One Piece dohromady (nebo One Piece + něco dalšího). Já bych to tak žhavě neviděl. V každém díle je akce, dialogy, zábava, má to hlubší podtext a velmi! povedenou grafiku. Ale příběh je tam natolik jednoduchý a předvídatelný, že tomu víc jak 3* prostě nedám. Shlédl jsem 40 episod a hlavní hrdina vše vyhrává jen tím, že "jsem naštvanej!" a hned mu to jde líp. I když padlo pár náznaků, prozatím nevidím žádný možný vývoj hlavní postavy a to je prostě škoda. [Edit po cca 150. díle]: Shlédnuto prakticky až do toho tournamentu. Vývoj příběhu je vcelku hezký, zábavný, líbí se mi, jak se tam "změnil" Laxus, avšak Natsu a zbytek jsou stále stejní, každý z nich umí nový "trick", jak už to bývá, ale vyloženě "vývoj", tam nevidím. :-) Na druhou stranu - kouká se na to stále dobře, vůbec to není špatný, proto ten průměr i nadále. Možná i lepší 3* oproti minule. ^_^ Na OP to zkrátka nemá. ()

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Fairy Tail představuje jeden z toho druhu shounen seriálů, v nichž se rozsáhlý svět plný nadpřirozena, hrdinů světla i nejtemnějších padouchů nechává jen pomaličku objevovat a stále do sebe uvádí nové a nové postavy, které spolu složitě interagují, intrikují, ale hlavně a především spolu bojují a bojují stále lépe a lépe. Plní stále těžší a těžší úkoly. A vědí o tom největším zlu stále více a více. Ano, Fairy Tail je zřejmě bratrem Naruta, Hunter x Hunter či, s trochou fantazie, Inuyashi. V centru dění stojí podobně neústupný, nijak geniální, ale odvážný a dobrý hlavní hrdina, bojovník tělem i duší, kolem něj přátelé připraveni mu kdykoliv podat platnou pomocnou ruku. Fairy Tail je tedy bratrem, ale dle mého názoru není bratrem nejzvedenějším. Infantilní chování postav, přílišný výskyt "humorných" momentů, schematické, hysterické výlevy těch nejzákladnějších emocí - to vše tu v negativním slova smyslu překonává zmíněnou konkurenci, přičemž pro změnu zaostává v tom, v čem konkurence vyniká, v soubojích, které pramálo sázejí na charisma válečníků, schopnost kombinovat schopnosti a "taxonomii" dovedností. Ne, slepé odhodlání, megalomanství a pestrobarevnost zatím hrají prim. Taktéž zatím vítězí pouze správňáci, takže o napětí je velká, velká nouze. Po 23 dílech slabé ***. Končím, seriál si mě nezískal. ()

Reklama

Hromino 

všetky recenzie používateľa

Po zhlédnutí prvních třech dílů jsem Fairy Tail odsoudil jako hloupou záležitost čistě jen pro náctileté dívenky okouzlené světem anime, která pro každou dívenku nabízí alespoň jednu klučičí postavu schopnou pravidelně ji přivést do stavu vrcholné blaženosti a touhy ventilovat všemožné topic i off-topic fóra obrázky a žvásty o oné oblíbené postavě, nastavit si na plochu její tapetu etc. Přemíra rádoby vtipných momentů a klišé tomu taky zrovna moc nepřidala, proto jsem seriálu moc nevěřil a k dívání se na další díly přistupoval s lehkou skepsí. Podobně smíšené pocity ze začátku jsem měl například u Soul Eatera, kde jsem taky nějak po třech dílech odsoudil seriál jako magořinu určenou pro těžko popsatelné publikum, ovšem později jsem si jej docela oblíbil. U Fairy Tailu sice počáteční skepse postupem času začala pozvolna opadávat, nikdy však neodpadla úplně. Potěšilo mě, že Fairy Tail nabízí hlavní postavy, které sice nejsou po stránce vlastností a významu kdovíjak výjimečné, avšak dokáží si získat divákovy sympatie a umí seriál táhnout. Co zvlášť oceňuji je fakt, že žádná z postav netrpí komplexem méněcennosti, jenž by postupně odbourávala (z úplného loosera na začátku, který se ustavičně utápí v nešťastných vzpomínkách z minulosti, se postupem seriálu stává za pomoci přátel prvotřídní hvězda), ani příliš otravným egoismem à la Black Star z výše zmíněného Soul Eatera, ba dokonce jsem zatím nenarazil na typ otravné a neschopné slepice à la Sakura nebo Orihime (Lucy je bez problémů snesitelná). Postavy jsou sice sebevědomé, ale sebevědomé takovým docela příjemným způsobem, že jsem si je dokázal oblíbit a vlastně jen kvůli nim i dokoukat seriál do konce. Nejraději jsem měl Nacua a Graye (heh, zajímavý to paradox; nejdřív jsem je odsoudil jako postavy ryze stvořené pro natěšené dívenky, ale ve finále jsem si je sám oblíbil... pche!), ale líbíly se mi i Happyho glosy. Co se humoru a hysterických výlevů týče – na to je potřeba si stejně jako u Soul Eatera zvyknout. Nebo alespoň já jsem si musel zvyknout. Jinak musím ještě vyzdvihnout hudbu, kde se jednak mísí různé motivy – keltská hudba, variace na různé klasiky (Offenbachův Orfeus v podsvětí mě snad ještě v žádném provedení nezklamal), pro Takanašiho tolik typické chorály, rock, mixy tohoto všeho... a dokonce ještě motivy ze soundtracku k Heroes IV. Ano, fajn, fajn, tak to by byly klady. Teď však přichází na řadu zápory, které v mém dojmu bohužel nad klady převažují. Začněme příběhem, který je značně rozkouskován, není celistvý a chybí mu nějaká sjednocovací linka, byť sebevíc tenká. Najít One Piece, stát se hokagem, porazit Arrancary – ne, něco takového tu prostě chybí. „V tomto složení zažívají při plnění různých úkolů mnohá dobrodružství”, píše se ve zdejší synopsi, ovšem spojení "zažívají mnohá dobrodružství" je moc málo. Zkrátka tu postrádám nějaký nadrámec, který by dával diváku významný důvod dívat se na seriál dál, případně nějaký příběhový domino efekt, kde by na sebe události jasně navazovaly a tvořily do sebe zapadající články řetězce. Ne. Děj Fairy Tailu vypadá asi takto: událost (ta předchozí je putna) – pauzaudálost (ta předchozí je putna) – pauza. A tak dále. Příběh je natolik schematický, neoriginální a nepropracovaný, že bych si dokonce dovolil tvrdit, že při troše času a fantazie bych byl schopen vyjádřit obecným vzorcem náplň jednotlivých částí příběhu. A stejně jako stagnuje příběh, stagnuje i vývoj postav. Co vidím jako další problém, jsou souboje a záporáci. Je mi sympatické, že souboje nejsou natahované jak guma ve One Piece, ovšem jejich provedení je vyloženě tristní. Má se jednat o bojový seriál (rozuměj japonsky: šónen), ovšem pokud je cenzurována krev (při soubojích, kde se mydlí aktéři hlava nehlava, je vidět vždy jen pár škrábanců a odřenin), bojové klišé je přítomno v míře více než malé („... když jsem pořádně nasranej, porazím hravě úplně každého!”) a všechno zlé porazí síla přátelství, pak je prostě o napětí a poutavost soubojů nouze. Stručně a jasně, příběh a vývoj postav jsou hodné kvalit telenovely. Naprosto vážně. Když si pustíte třeba 5. a 120. díl, uvidíte jediný posun v tom, že přibyly nové postavy, jinak se nikam nic neposunulo. To je prostě špatně. A nebo ne, pozor, posunulo! –– 2* dávám za hudbu, hlavní postavy a humor. Zdejších 82% opravdu není moc adekvátních. () (menej) (viac)

Jacinda 

všetky recenzie používateľa

Fairy tail splňuje všechno, co si jako fanoušek můžu přát. Postavy vykreslené čistým anime - dokonalé a jednoduché tahy dělající z postav živé osoby. Hudba impozantní, příběh hodný závisti, humor ochromující. Fairy tail mě pohltil a já zase závidím a dupu vzteky, že neumím čarovat. Jako obvykle jsem se zabouchla (je to vůbec možný do animovaný postavy?) hned do tří kluků - Natsu, Gray a Loke. Erza je ztělesněním všeho, čím bych chtěla být. A pak je tu přátelské zázemí, které mi znovu připomíná, že tohle v realitě nemám. Vůbec celkové vykreslení postav je úžasné. Natsu jako ohnivý mág se i chová jako oheň. Nezkrotný, neústupný, destruktivní, odvážný. Všechny vlastnosti, které na muži obdivuju. Proto mě ta postava neuvěřitelně imponuje a přeju si, aby mě taky zachraňoval jako Lucy. Pak je tu Gray. Krasavec s ledovým humorem a vnitřní sílou. A Erza. Krásná, silná, odvážná, obětavá. Lucy se chová úplně mimo mé myšlení, proto jí moc nemusím (ale za některé činy ji obdivuju). Příliš skuhrá a co úplně nesnáším, je to její šílenství ohledně kluků ("proboha oni jsou v mém bytě" versus já: "kéž by byl v mém bytě"). Série krasavců pokračuje Mystoganem, Alzackem, Gajeelem a Freedem. Co dělá obrázky tak krásné? Asi už jsem se za ta léta naučila rozlišovat jiný typ vzhledu...Loki -Leo - Lev v obleku - dvojitý zásah. I když má tenhle seriál i několik slabin - zbytečné prodlužování a "nechání se rubat", absence romantiky a lásky - je pro mě nyní objektem číslo jedna. Soundtrack hraje ve smyčce, stále pokračuju v učení japonštiny a zároveň přemýšlím, jak se stát mágem světla :-) Pozn. Gang povyslých zadků považuji za omyl ()

Gonzi 

všetky recenzie používateľa

Svět, postavy, dějové linky a souboje jsou fajn, ale globální děj se moc nesune a ty lokální, asi 20 dílů dlouhé začnou být silně repetetivní a přestává být o co stát. Nejvíce mě asi mrzí, že i zvraty jsou tahané z paty a Natsu (či kdokoli jiný) dostává na prdel od mnohem silnějšího nepřítele, pak se naštve, udělá nemyslitelné a vyhraje, což naprosto zabíjí jakoukoli gradaci děje. PS:Má to skvělý soundtrack. ()

Galéria (2 062)

Zaujímavosti (9)

  • Erza Scarlet má přezdívku Titania. Tato přezdívka je převzatá ze "Snu noci svatojánské", kde je Titania královnou víl. (Harroc)
  • Seriál je založený na manga předloze, kterou od roku 2006 kreslí a píše Hiro Mašima. (koxin)
  • Autor mangy požaduje, aby Plue (bílé stvoření, které může Lucy přivolat) mělo vždy přesně 5 čar na svém nose. (Harroc)

Reklama

Reklama