John Carter: Medzi dvoma svetmi

Space Opera, aká nemá obdoby. Prastará klasika scifi žánru, ktorá ovplyvnila knižný a neskôr aj ten filmový svet pritom rozhodne nie je tak detská a naivná ako sa môže zdať a vyniká striedaním odľahčených a vážnejších nálad podľa potreby či nepolopatistickým dávkovaním informácií pre diváka. Aj ten nie úplne chronologický vývoj deja slúži príbehu a zo záverečnej pointy aj zásluhou fantastického Giacchinovho soundtracku žmýka maximum, pričom emócie fungujú aj v iných kľúčových scénach. Že John Carter prepadol ma vlastne vôbec neprekvapuje, ale veľmi ma teší, že som aspoň jedno dobrodružstvo mohol zažiť s ním. I keď nie je zďaleka pre každého, ja som sa v ňom našiel. (29.05.2012)

No jo, fantasy! Pokleslá literatura pro poloopice, které my, sveřepí yntelechtuánové, sledujeme ze svých obláčků pěkně zhora, tak si pojďme hromadně zapohrdat! Fantazie, abstrakce a dětská hravost totiž skončily matce, literární to vědkyni, v konečníku, protože si náš tatík, věhlasný, suchopárný profesor astronomie a filosofie, špatně vyložil zakřivení časoprostoru a některé díry mají holt silnější gravitační pole než jiné. Naštěstí, když byl otec dva měsíce na tom sympóziu socialistické astrofyziky v Bukurešti, přivezl ten osvalený čistič bazénů špatnou kartuš a neměl tím pádem zrovna do čeho píchnout..... A tak tu teď můžeme velkohubě dštít síru na infantilní, hvezdněválečné, avatarovité dunoidy, jež se mohou líbit snad jen totálním zaostalcům, kterým v dětství před spaním četli nějakou slaboduchou Němcovou místo Dostojevského s Tolstým v originále. Prý ale po tomto nechutném, dětinském propadáku dostali u Diznyho rozum a chystají se vizualizovat Shopenhauerovy spisy! Má se to jmenovat Eristická dialektika mezi dvěma světy, scénář píše Béla Tarr a režírovat budou Darren♥ s Larsem♥. Už jen trailer má mít dvě hodiny! Již se tolik těším, až zase opráším slovník cizích slov, dostanu sebestředný slovní průjem a pořádně si zapětkuju. (16.04.2012)

Je to nádherně pozitivní a velkolepá věc, bohužel s velmi chudým scénářem a dramaturgií. Průměrné hodnocení tak mohu dát pouze za několik málo věcí, které se zaryjí hluboko do paměti - vizuální zpracování (mix Avatara a Star Wars), dobrodružná hudba a částečně mytologie. Nečekejte herecké orgie, protože se žádné konat nebudou. Taylor Kitsch je jedno z nejvetších prken Hollywoodu, ale je neskutečné říci, že občas je to i sympatické. Nechápu těch 250 milionů a rozumím tomu, že návratnost je bídná. Je to klasický popkorňák se vším všudy. Tedy bez přesahu, bez pořádné katarze, převratné myšlenky, či nekorektnosti. A to se dnes obecně moc nenosí. Být tohle v devadesátých letech, je to bomba. (19.06.2012)

V pohodě koukatelná fantasy jednohubka. Skvělé efekty a zvuk, podmanivá výprava a zajímavé mimozemské prostředí výrazně podpírají lehce rutinní příběh, který se již v dnešní době vážně tvářit nemůže. Taylor Kitsch je ok, ale Jake Gyllenhaal by byl lepší. Jinak si ale na nic stěžovat nemůžu. Dvě hodiny utekly jako voda, Lynn Collins má krásné oči a John Carter směle aspiruje nejen na nejlepší popkornovku letošního roku, ale vizuálně i nejlíbivější podívanou od dob svěžího a kouzelného Prince z Persie. 75% (19.09.2012)

Dvě hvězdy za technickou stránku, jinak obrovský nezájem. Pozornost jsem u toho udržel zhruba tři čtvrtě hodiny, poté jsem odpadl. Nesympatický elegán si to hopsá po Marsu, obklopen čtyřrukými zelenými bytostmi, v očekávání osudového střetu ... a mně je to úplně fuk ... Kdyby to alespoň byla sranda, na jakýkoliv úrovni! Ale ono nic, jen sterilní nuda. Zbytečně utopené miliony dolarů a jeden z nejmarnějších blockbusterů poslední doby. (18.05.2012)