Vtáčí spev

Rok mi trvalo se na to podívat. Nelitoval jsem. A přece... A přece je tu problém. U tohoto typu romantiky je prostě nezbytně nutné být pohnut osudy hlavních postav, jenže když jsou ty hlavní postavy občas na facku a občas dělají věci, nad kterými si racionální část mé osobnosti rve vlasy, je to hodně špatný základ. Nejsem sice kdovíjaký znalec ženské povahy, ale přece jen, že se Isabell vzdá dětí hned dvakrát? A takové to zamlčování a dozvídání se "jsem otcem" melodramaticky nečekaně, to je sice hezký na filmovým pásu, ale v reálu je to na minimálně pár ostrých slov. Ani Stephen by ode mne nevyšel bez pár pohlavků, aby se v některých situacích dal dohromady. Paradoxně mi jako největší chudák připadá Isabellin manžel, který se ale stejně jako jeho děti náhle dostane z filmařského záběru, aniž by byl jeho osud autory považován za důležitý. To mi trochu vadí, když jsou postavy dělené na ty hodné zájmu a na ty jež hodné zájmu být nemají a nemáme se starat. Pochvalu ovšem zaslouží herci i nečekaně velkorysá výprava, jakou bych u tohoto typu dramatu nečekal a jež ve scénách z bojiště rozmáchlostí i působivostí dalece přesahuje mnohem známější Panství Downton. Působivá je rovněž hudba. Jsem na vahách, protože po formální a herecké stránce sahá dílo po metách nejvyšších, příběh, jednání a motivace postav to ale sráží dolů. A to je pro mě hlavní, takže jen tři, byť silné hvězdy. (23.06.2013)

Sakra, Benjen Stark několikrát krájel velice potentní cibule. Myslím, že se všichni shodneme na tom, že by se dojem z výsledného díla několikanásobně zlepšil, kdyby se vynechala ta romantická minulost a stávky zaměstnanců továrny a zůstalo se "jen" u války. --- Sakra, nemůžu na to přestat myslet. Ty válečné pasáže byly tak brutální. Ačkoliv je celý film nazíraný jaksi pohádkovou optikou kvůli tomu romantickému rámci, tak ta válka působí nevypočitatelně, drsně a zbytečně. Hlavní hrdiny, respektive tu skupinu vojáků, které film sleduje, ukazují tvůrci výlučně jen selhávat/prohrávat, a "jediné", co se jim ve výsledku podaří, a to jenom nepatrnému zlomku z nich, je přežít, a i to spíš díky náhodě/štěstí než vlastním přičiněním. Válečné filmy nejsou můj vyhledávaný žánr, i když si některé válečné filmy velmi velmi velmi cením, tak nejsem schopná odhadnout, jak častá je tohle strategie, ale nemůžu na to přestat myslet a srdce mě bolí. (19.09.2022)

Mě to tedy sedlo tenhle film. Možná jsem na něj jen měla tu správnou náladu, prostě jsem spokojená. Je to drsné, ale svým vlastním způsobem hřejivé. Nějak jsem byla donucená se zamyslet nad věcmi, nad kterými normálně nepřemýšlím a které mě děsí. Když ten film "necháte" tak vás možná dovede k tomu abyste se zamysleli nad tím, co je vlastně vážně důležité, na čem záleží a to nemyslím jen obecně, ale i individuálně....Místy by snímek možná snesl lehčí prostříhání, ale nevím jestli právě ta délka není jednou ze složek, které vytváří celkovou atmosféru, což je něco, co se podle mě vážně povedlo. Stejně tak i hudba a dle mého názoru i herecké obsazení (i když tu má spousta lidí jiný názor). Redmayne nikdy nebyl mým oblíbencem, ale právě tady si u mě poměrně šplhl. Goode naopak byl mým oblíbencem i předtím a také jím zůstává a Poésy, k té nevím moc co bych řekla a můj názor na ní je celkem rozpačitý. Není špatná, má rozhodně svoje kouzlo/charisma nebo jak to nazvat a to (sice vždy ve stejné podobě, ale přece...) dává do všech filmů kde se objeví. Pět slabších hvězdiček, ale pořád pět. (30.12.2015)

První část za tři slunce, druhá celek zvyšuje na čtyři. Ptačí zpěv je dražší televizní produkcí, která se nebojí větších válečných výjevů i naturalističtějších scén. Jeho středobod se nicméně drží na komornější rovině mezilidských vztahů. Ty jsou na sebe našroubovány a vzájemně se prolínají. Největším negativem tak je občasná přílišná natahovanost, která jde až na hranu snesitelnosti. Dále pak patos, kterému se prostě asi i kvůli předloze nedá vyhnout. Příběh na tom prostě stojí. Naopak největší pozitivum tu je herectví Eddieho Redmayna, který nepotřebuje repliky, aby na něm bylo vidět co chce říci a jaké emoce prožívá. Též Clémence Poésy, která mu skvěle sekundovala a samozřejmě režie, jenž přes onu zdlouhavost moc dobře věděla, jaké úseky z nastalého stereotypu vyzdvihnout a kde je potřeba přidat napětí. Takže palec nahoru a jeden z těch lepších filmů z tématiky Velké války. 75% (18.07.2018)

Vůbec jsem nepostřehl ten ptačí zpěv, ani nic jiného ptačího. Zob tam nebyl, chřipka ještě neexistovala, hnízda tam taky nebyly (ani kulometné, což je divné, vzhledem k tomu, že se to odehrávalo během 1. sv. války). Oni tam nebyli snad ani žádní ptáci. Celkově to zákopové válčení moc šancí k akci neumožnilo, a tak se to projevovalo hlavně hromadou bláta a zničenou zemí nikoho. Na Němce se dalo narazit jen v podzemí - a to jediné mě tam překvapilo: že se tenkrát tak razantně razily tunely pod nepřátelskou linii - myslím ale, že moc efektivní to nikdy nemohlo být. Ale to je jedno. Romantická rovina nevybočuje ze všech těch různých klišé z vyšších vrstev, které jsme už tolikrát viděli. A pak je tu Eddie Redmayne. Kurva Eddie, už to nehraj. Nevím, proč se kolem něho teď točí taková vlna popularity, ale já ho viděl 2x, teď po třetí a zjistil jsem, že ho stačí vidět jednou a jakobych ho viděl vždycky. Herectví prostě furt to samé, navíc tady často (opravdu hodně často) jen stojí a čumí. Navíc se mi do té role absolutně nehodil, takovej jakejsi skrytej jemnostpán... Celé je to strašně natahované, ale chápu, že spolu s šetřením rozpočtu se na tom podepsala hlavně TV produkce. Mě to ale v podstatě nebavilo. (08.03.2020)