Darca

Prvním z mnoha zajímavých a chvályhodných filmařských nápadů je použití černobílého filtru v první nekrátké části filmu - přesně ve chvíli, když začnete přemýšlet o zavolání obsluhy kina, se však objeví barevný náznak schválnosti. Dokud Jonas nezačne vnímat barvy, koukáme se na svět této společnosti jejíma očima. Poté ale film hned nepřepne do full color režimu, nýbrž postupným hrdinovým objevováním celého spektra barev pozorujete hravost scén se sytostí, kontrastem či selekcí barvy v černobílém záběru. Další příjemné překvapení v tomto méně ambiciózním futuristickém příběhu zastává celková výprava a kulisy. Například oproti Hostiteli, kde se tvůrci zmohli jen na celá stříbrná auta a helikoptéry, je tentokrát budoucí země obléknuta do moc hezkého kabátku. Soustava jakýchsi shodných satelitních městeček, na první pohled umístěných na vyvýšenině v oblacích, je od začátku jasným signálem vědomého odříznutí od okolního světa. I konkrétní architektura domovů, přijímací haly, venkovních prostor a interiérů nepostrádá důvtip, což taky velmi přidává na vtáhnutí do děje. Celé to pevnou rukou kočíruje schopný Phillip Noyce. Jedinou opravdovou výtku bych však měl pouze k poslední třetině/čtvrtině filmu, kdy se předchozí skvěle vybudované natěšení na závěr zvrtne v akční jízdu, která vůbec nekoresponduje se zbytkem. Těžko říct, jestli za to můžou samotní tvůrci, nebo nátlak studia, ale Dárce by si zasloužil adekvátnější konec. (13.09.2014)

Kýč jako prase, který už tu byl x krát a v posledních letech je nám v podobě teenagerských produktů servírován v obřích dávkách. Někdy to, jako v případě Hunger Games a Divergence docela vyjde, jindy, jako v tomto případě, ne. Byla to prostě nuda, která místy nedává smysl, což korunuje závěr, který se nikdo neobtěžoval ani vysvětlit. Od záchodových čísel to zachraňuje Bridges a vůbec herci, kteří nebyli špatní a to včetně osvědčeného kopyta Katie Holmes a hlavního hezouna. S přivřenýma očima 30%. (17.10.2014)

Zoufale, ba drze neoriginální kompilát, bezostyšně vykrádající několik známých knih (minimálně Huxley, Orwell, Bradbury) i několik známých filmů... Ale to by mi snad vůbec nevadilo, protože přijít v dnešní době, zahlcené sci-fi literaturou i filmem s nějakým úplně originálním námětem, je skoro nemožné. Co mě ale příšerně drtilo, to byla typicky mainstreamová dějová polopatičnost a přesycenost melodramatickým pathosem, snad aby se filmeček líbil každé hloupé huse a pochopil ho každý natvrdlý vůl. Takže The Giver je dalším kýčovitým filmem, který je primárně určený divákovi-dementovi, nebo v lepším případě mládeži. A dámy ať mi prominou, ale tahle pseudo sci-fi je vyloženě ženská záležitost. A konec, s protržením jakési blány do kolektivního vědomí, je strašlivá chujovina. Trochu s rozpaky dávám tři, protože jako klukovi by se mi to určitě líbilo, Bridges i Streep jsou skvělí, Holmes hezká a řemeslné zpracování je dobré. (17.01.2015)

Mně osobně vlna "teen sci-fi" a v poslední době i omílání stejných motivů stále dokola nijak nevadí. Ale Dárce se mi jeví opravdu asi jako nejslabší článek. Oproti podobným filmům jako jsou třeba letošní Hunger Games nebo Divergence je kvalitou na míle daleko a z námětu nevytěžil vlastně nic. Přitom myšlenka filmu je opravdu výborná (možná jediný plus filmu) a o to víc mě mrzí, že z toho vznikl takový nudný kýč. Psychologie postav je strašná, herecké výkony mladých herců a scénář také, no a logika - škoda mluvit. A to jsem ty negativní recenze bral hodně s nadhledem a nakonec mi zdejší hodnocení přijde ještě vysoké... (18.09.2014)

Strašně zbytečný film, který zachraňuje především Jeff Bridges, kvůli němu jsem vlastně i na film šla. V první půlce jsem zažívala silné déjà vu, protože to bylo naprosto stejné jako nedávná Divergence. Celý film mi hlavně moc nedával smysl, přitom ta hlavní myšlenka vůbec nemusela být špatná, ale tvůrci se jakoby ani neobtěžovali si s námětem více pohrát, je mi jasné, že asi značně byli omezeni knižní předlohou a tak se divák musí spokojit jen s hrátkami s barvami, nic víc totiž skutečně film nabídnout nemůže. (21.09.2014)