Madame Tutli-Putli
Obsahy(1)
Zakřiknutá Madame Tutli-Putli nastoupí do nočního vlaku, cestuje sama obklopena cizinci. Ve tmavém vlaku zažije několik strašidelných příhod. (venus)
Recenzie (30)
Madame Tutli-Putli je divná, ustrašená, má odstup. Ale její oči jsou nádherně zanimovány a hned si vás jimi získá celá postava. Nevěřila bych, že animovaný film může být tak strašidelný. Ano, pár už jsem jich viděla, ale tenhle byl zvlášť. Připomínalo mi to jednu epizodu Akt X, která se odehrává ve vlaku, kde tajně pitvají mimozemšťany a Scullyová je v ohrožení. Tady to bylo podobné, cítíte s hlavní postavou a zavíráte oči, protože nechcete vidět, co se stane. Konec sice trošku ubírá na dojmu, protože byl takový nijaký, ale i tak je to moc fajn film! ()
Oscar 1 nominace: Krátký animovaný film ()
Svištící vlak a jiskrky odlétávající od kolejí, no to byla pro mě naprosto bombastická pasáž. 15-16 hodin denně po dva roky 2 kanadští mladíci animovali madame Tutli-Putli. Žádné víkendy, žádné volno, jen zavřeni v tmavé místosti. Doporučuju dokument o animaci a i další - například o hledání inspirace, kdy si režiséři vyrazili na 14denní jízdu vlakem a pozoravali jak krajinu, tak lidi uvnitř a jejich chování. Opravdu zasloužená nominace. ()
Tak zatím to vypadá, že krátkometrážní animované filmy hodnotím buď velice kladně, a nebo dosti záporně. Madame Tutli-Putli spadá do těch záporných. Čekal jsem na nějakou myšlenku, dostal jsem jich několik, ale žádná nebila dotažená. To samé z hlediska žánru. Prostě odbyté. Animace se mi docela líbila, a hudba to celé zachránila. Jinak bych hodnotil ještě hůře. Za mě 45% Ke zhlédnutí zde: Part1- http://www.youtube.com/watch?v=7icAFa8fdLY Part 2- http://www.youtube.com/watch?v=yymdkfDVm-E ()
Príbeh celkom fajn ale chvíľu pred koncom nuda. Zistila, som že to už nevnímam. Fuj a čo tie ľudské oči? Tie postavy boli už samo o sebe desivé. ()
Brilantně podmanivá animace a vtíravá deprese. ()
Vskutku ponurý, depresivní a mnohoznačný kraťas, který se dostal na listinu oscarových aspirantů, si mě učaroval svou prazvláštní animací. Animátoři kladli nejvíce důraz na oči a zbytek nechali nehybný, což vypadalo skvěle. Pak stačilo zasadit děj do temného vlaku a na světě byl obstojný animák, jehož pointu jsem možná nepochopil, ale o to přece vždy nejde. ()
70% - originální zpracování - působivé jsou ty živé oči Madame Tutli-Putli, úžasná depresivně - děsivá atmosféra, kterou dokonale dolaďuje hudba. Další ukázka, že animovaný nemusí znamenat pro děti. ()
Přestože mě tento neotřele animovaný hrůzostrašný příběh z vlakového prostředí opravdu upoutal, nezbavil jsem se po celou tu – jakkoliv nekonečnou – jízdu pocitu, že právě o to ztvárnění jde především a že příběh je jen záminkou k němu, a závěr – ve své symboličnosti, nesourodé s tím předcházejícím příliš hmatatelným zobrazením skutečnosti, mě v tom utvrdil. Gejzír úžasných, detailně propracovaných obrazů obtéká dějovou niť, jak jen to jde, a ke škodě všech významových rozměrů, jimiž film oplývá – tak například strašidelné (a bezmála brakové) vyprávění se v obrazech nakonec rozpouští jako šperk v lučavce královské a nebo alegorie (jak lze snímek jistě rovněž interpretovat) je jimi neúměrně zatížena (po prostotě, která by takové poselství zintenzivnila ani památky). Snad by bývalo bylo lze – na velkorysejší ploše – vystavět skutečné drama cesty timidní věčné dívky (vdechnout loutce život, a ne jen jí ho efektně vzít), a dát tak vnucujícímu se světu, v němž se ocitla, jasnější smysl a sdělnější tvar, anebo odhodit nespolehlivý rozum a logickou výstavbu, a raději významněji exponovat vytrácení, které zakouší, ještě před přepadením. Anebo konečně zvolit soustředěnou symbolickou strukturu a alegorické poselství jím otevřít. Osobně by mi nejvíce vyhovovala ta první možnost. Musím ostatně uznat, že se svými výhradami stejně spíše snažím zaplašit ty krásné velké oči madame Tutli-Putli, neúspěšně a zbytečně skrývající tajemství jejího nitra: němotu. ()
+4* animačně a loutkově precizně zpracovaný příběh o cestě ... jen si zkuste přijít sami na -to- KAM ;-) Sice mi všechny asociace a symbolika nebyla jasná ani po třetím shédnutí, ale atmosféra je tam dostatečně dusivá a budu zkoušet hledat dál. Proto jsou mé 4* zasloužené. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 3 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Kde je pointa? Kde je vysvetlenie? Zopár nápadov, ale výsledok nebol hodný OSCARovej nominácie a to najmä vdaka chýbajúcej pointe a záveru. Je tu chvíľkové napätie, ale aj to vytvorené najmä pomocou nádhernej hudby, bez ktorej by však napínavé scény neboli ani spolovice také napínavé, ako sú. Stačilo by možno päť minút a moje hodnotenie by bolo (možno až) o 40% lepšie... ()
Neuvěřitelně propracované, zvláště po stránce vizuální. Plátno je permanentně plné desítek různých věciček a věcí, též animace je skvělá a překvapivě živá kamera, která si nezadá s normálními hranými filmy. ()
Ručně animovaný příběh cestovatelky. (a stydím se že sem musel dát tak málo hvězd, leč atmosférou mě to minulo) ()
Dobrý animovaný horor s přesahem :-) ()
Rozmýšlela jsem se mezi pěti nebo čtyřmi hvězdičkami. Nakonec tomu dám lepší čtverku. Shlédla jsem tento krátkometrážní snímek jedním, ale za to velmi bolavým dechem. Je to tak depresivní. Je to houba nasáklá beznadějí, zoufalstvím a zkažeností. Po celou dobu, co jsem to sledovala mi vůbec nebylo dobře. To by taky myslím účel. Film byl tak hluboký a neuvěřitelné propracovaný. Nejvíc na mě udělaly dojem oči všech cestujících. Byly tak reálné, až to bylo neuvěřitelné. Tohle se opravdu povedlo. ()
je zakázáno cokoli bráti s sebou do hrobu! (jak praví český klasik). Zajímavá je v závěru ta proměna chůze po pádu. ()
5* za animaci,1* za "příběh" . ()
Už ze jména Tutli-Putli lze předpovědět charakteristiku madam, do jejíhož světa myšlenek se máme ponořit. Od začátku si vás dokáže získat poutavou animací, ale zaostává slabším příběhem. Střihač byl asi taky trochu "Tutli-Putli", neboť se bál vystříhat přebytečné minuty a při 10 minutách by dovedl snímek k lepšímu směru, ale při současné minutáži už hraničí obdiv mysterióznosti a fantasy nápadů s nudností. Proto jde o poměrně průměrnou záležitost. ()
Algoritmus YouTube mi začal nabízet depresivní a myšlenkově podobné kanadské animované filmy. Asi jsem se na nějaký cíleně podíval a on se rozhodl, že mi bude nabízet další a další. Všechny jsou podobně depresivní a mají jakýsi nepopsatelně stejný myšlenkový základ. Začínám věřit, že je taková celá kanadská animovaná tvorba. Připadá mi, že i na animátory platí to, co říkal Hemingway o amerických spisovatelích v New Yorku „Spisovatelé by měli pracovat o samotě, navzájem se neovlivňovat a stýkat se spolu, až když svoje dílo dokončí, ani potom ne příliš často. Jinak se z nich stanou žížaly v láhvi, které se pokoušejí čerpat poznání i potravu ze svého vzájemného styku a ze své láhve. Ta láhev má někdy charakter umělecký, někdy ekonomický, někdy ekonomicko-náboženský. Ale jakmile se jednou v láhvi octnou, tak už tam zůstanou. Když nejsou v láhvi, cítí se osamoceni. Mají strach stát sami se svými názory.“ Tolik Hemingway v „Zelených pahorcích afrických“. Možná opravdu existuje podobná láhev, ve které se stýkají kanadští animátoři, nebo mi jen takovou láhev vytvořil algoritmus YouTube z několika podobných tvůrců. Nevím. Ještě krátký postřeh k tomuto filmu. Oči a obličeje loutek vypadají jako by to byli živí herci, ale s nalepenými protetiky, aby vypadali, že mají nějaké kožní choroby. Je to až hororově děsivé. Zvláště vyděšený pohled madam Tutli-Putli je až neuvěřitelně živý. Chvílemi jsem byl skálopevně přesvědčen, že to jsou skutečné živé oči. - Teď jsem si přečetl recenzi uživatele Kobitch, kde říká, že ty oči byly loutce opravdu přidány od živé herečky. Uf! To jsem si oddechl, už jsem si myslel, že loutky reálně ožívají. ()
Naprosto vynikající film-symbol. Vynikající nejenom po výtvarné a technické stránce, ale i svým poselstvím. S hrůzou však po přečtení komentářů dalších uživatelů zjišťuji, že právě ono poselství jaksi zůstalo většině diváků skryto. Nechce se mi tomu věřit, leč vypadá to tak. A proto se nyní (POZOR!) chtíc nechtíc dopustím malého spoileru. Animák zajisté nevypráví pouze o děsivé cestě vlakem, nýbrž (a to je právě ten symbol), vypráví o cestě, na kterou se později nebo dříve musí vydat každý z nás. S tímto vodítkem už lze určitě dobře rozklíčovat význam jednotlivých scén: od úvodního světla (až příliš připomínajícího osvětlení např. operačního sálu), pak nástup s obrovským množstvím bagáže (jež během jízdy záhadně zmizí, ano, nezbude nic) až po závěrečné putování znovu za světlem, v němž se míhá - co? Můra, motýl, anděl, duše...? A konečně klid, nad krajinou, v níž už paní Tutli-Putli není, svítá a přichází nový den. Není marné zhlédnout snímek aspoň dvakrát, neboť právě při druhém a dalším zhlédnutí si člověk uvědomí, jak dokonale vše sedí. A zcela jiný význam pak dostane i ono zdánlivě odporně vulgární gesto spolucestujícího tenisty, i ono hororové rozpárání jeho těla, i bahnité šlépěje a hořící koleje, inu, někdo skončí v hlíně, někdo žehem... ()