Rozorvané objatia

Snímek ROZERVANÁ OBJETÍ jsem viděl poprvé před 5 lety na 44. MFF KV v krásném prostředí kinosálu v Grandhotelu Pupp, a velmi se mi tehdy líbil - jistě to bylo báječnou letní atmosférou i mou tehdejší intenzivní náklonností k Almodóvarově filmové tvorbě. Tomuto filmu se totiž rozhodně nedá upřít, že je nádherně barevný, vášnivý i plný emocí, jak je ostatně u mistra zvykem. Žel, po druhém zhlédnutí po letech jdu s původním hodnocením o jednu hvězdu dolů, protože mi ten film nově přišel až příliš melodramatický a dějově nepravděpodobný. Má oblíbená Penélope Cruz je samozřejmě úžasná a Lluís Homar i José Luis Gómez jí sekundují více než vydatně, ale nevím, prostě už to nebylo ono jako tenkrát ve Varech, a přišlo mi, že tenhle film je nekonečný a že jeho dvě hodiny trvají ve skutečnost celou věčnost. A kdo ví, možná jsem se skrz tisíce filmů prokoukal už do fáze, kdy mě Almodóvar nebere. A to je ještě ta lepší varianta - horší možností je, že mě pomalu přestává bavit koukat na nové filmy úplně. No nic, pořád se nemůžu ubránit dojmu, že to nejlepší na tomhle filmu je jeho prvních 5 minut, v nichž hlavní postava svede náhodnou dívku, která ho převedla přes cestu a doprovodila domů - dodnes si pamatuji to nadšení, jímž tento skvostný úvod zapůsobil na celý kinosál, okouzlený tou chutí do života, která z toho sálala. To byl i důvod, proč jsem měl chuť si tento film pustit po letech znovu - žel kouzlo se již neopakovalo, přesto stále považuji 4 hvězdy za adekvátní hodnocení tohoto velmi suverénně natočeného filmu. (10.03.2014)

Zajímavý a poutavý příběh odehrávající se ve dvou časových rovinách, kterému jako vždy vévodí éterická Penélope. Děj se pozvolna rozjíždí, až graduje k určitému vyvrcholení, pak je jen trochu zbytečně nastavován. Kdyby Almodóvár Rozervaná objetí zkrátil o dvacet minut, dostala by svižnější nádech. Přesto jsem moc rád, že jsem je zhlédnul. (28.05.2009)

Asi se budu trochu opakovat, ale Almodóvar jednoduše dokáže natočit i ten nejstupidnější a nejprofláklejší námět s nadsázkou, originalitou, stylem a noblesou, že rázem přestává být stupidním. V Rozervaných objetích se jedná o příběh jak vystřižený z telenovely, který ale chytrou režijí, výbornými hereckými výkony a umným střihem povýšil na umělecké dílo. Část odehrávající se na Lanzarote je pro mě osobně jenom onou pověstnou třešničkou na dortu. (09.09.2011)

Až na poslední souvětí za mě k tomuto filmu hovoří paní režisérka AngelAngie. Já ten pocit neměl, zato vím, že Volver mě nadchnul ještě o maličko víc. Pedro zkrátka umí, jeho kamera je úžasně pěkná, přitom snesitelně příjemně inovativní, hudba pasující a španělské prostředí jeho filmů nám tuzemcům dosud neokoukané. Doufám, že Almodóvar nezmění svou režisérskou frekvenci, klidně si na jeho diamanty ty tři roky vždycky počkám. Podobný pocit mám i z několika posledních filmů Woodyho Allena. (18.10.2009)

Ano, je to svým způsobem španělská telenovela ale hodně dobrá. Kamera na výbornou, hudba na chvalitebnou, výkon Penelope na výbornou (hrála to v 35 letech). Mnoho nových nápadů jako hra s rentgenovými snímky, slepec využívá svého postížení k náhodným souložím(to tu ještě nebylo), Hezké a dlouhé záběry z fiktivního snímku Dívky a kufry. Celkem dobrý příteli Pedro, hlavně, žes tam nedal zase ten jinotaj, že kdo je buzna, je apriori dobrák... tím jsi mě tenkrát nasral... (23.05.2010)