Kdopak by se vlka bál
Who's Afraid of the Wolf
Réžia:
Maria ProcházkováScenár:
Maria ProcházkováKamera:
Martin ŠtěpánekHudba:
Jan P. MuchowHrajú:
Dorotka Dědková, Jitka Čvančarová, Pavel Řezníček, Marek Taclík, Jana Krausová, Martin Hofmann, Vlastimil Třešňák, Eva Leimbergerová, Marie Boková (viac)Obsahy(1)
Rodinný film, dětský horor, dospělá romance a pohádka o Červené Karkulce. I když žánry na první pohled velmi odlišné, přesto se výborně doplňují ve vizuálně originálním filmu Marii Procházkové Kdopak by se vlka bál. Režisérka Žraloka v hlavě se v něm vrátila k poetice úspěšného absolventského filmu Příušnice. Hlavní hrdinka příběhu se jmenuje Terezka. Zbožňuje pohádku O Červené Karkulce, má starostlivé rodiče, ve školce nejlepšího kamaráda Šimona a takhle by mohla žít šťastně až do smrti, kdybychom se nepohybovali v realitě. Najednou Terezka začíná ztrácet půdu pod nohama, maminka a postupně všichni dospělí v jejím okolí se začínají chovat divně a jediný, kdo jí dokáže poradit, je kamarád Šimon. Ten má ve věci jasno. Maminku Terezce vyměnili mimozemšťané. Stačí jedno píchnutí vidličkou, rána, která se okamžitě zacelí, a důkaz bude na světě. Terezku tak čeká veliké dobrodružství. Ve snaze zachránit pravou maminku bude čelit mnohým nebezpečím a možná i hladovému vlkovi.
Odrostlejší diváci budou asi příběh interpretovat jinak. Těm se odhalí klasický milostný trojúhelník ženy mezi dvěma muži, z nichž jeden představuje jistotu a bezpečí domova a ten druhý kouzlo dálek a nenaplněné ambice. Uprostřed toho trojúhelníku pak stojí zmatené malé dítě, které má spoustu otázek, na něž ale nedostává žádné odpovědi. „Příběh pětileté Terezky je úzce provázán s její oblíbenou pohádkou O Červené Karkulce, což je vlastně horor. Zajímavá je právě dětská fascinace strachem, opětovné vyžadování a opakování strašidelné pohádky, přestože se holčičce promítá do snů. Každý večer si Terezka přeje pohádku na dobrou noc, pokaždé tu samou. Pohádka by měla být „červenou“ nitkou proplétající se celým příběhem a tvořit k němu jistou paralelu, protože stejně jako on začíná romanticky, pokračuje dramaticky a přes horor vede až k happy endu,“ říká režisérka Maria Procházková. Ta ve vizuálním zpracováním filmu nezapřela svůj „výtvarný původ“, když do hraného snímku zapracovala kresby a animace, které už tak zajímavému příběhu dodávají i atraktivní tvář.
A pro koho je film určen? „Je to film pro dospělé, který mohou vidět s dětmi. Ve filmu se řeší závažnější rodinná témata, je ale vyprávěn pohledem šestileté holčičky. Díky tomu je srozumitelný a zábavný pro všechny. Není to film směřovaný jen k dětskému divákovi, ideální je společná návštěva kina rodičů s dětmi,“ vysvětluje producent Vratislav Šlajer. [44. MFFKV 2009] (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (269)
Problémem tohohle filmu je, že vám řekne, na koho se máte koukat jako na toho špatnýho a koho brát jako správňáka. Mluvím sice hlavně o tom letištním konci, ale vztahuje se to už trochu ke klišé zvanému šťouravá tchyně a hlavně pak prospěchářský požitkář. Je nutno nechat, že typologie postav se krásně překrývá s typologií herců, a tak "ulicový lempl" Martin Hofman hraje největšího bastarda, jakého Ruzyně kdy viděla. A naopak Matonoha č.2 - Pavel Řezníček je tu od toho, abyste mu drželi palce. Vždyť se bije za svou nevlastní. Celkové hodnocení dost zachránil konec. Tu dětskou virtuální grafiku byl tolik neprotežoval, prolínačky s paralelním světem Karkulky lze chápat jako pokus tvůrců o umění a poněkud hloupoučké přiblížení dětského světa fantazií a kouzel. ()
Originální a nápaditý český snímek, plný dětské fantazie a vážných dospělých problémů, i když název evokuje něco úplně jiného. Bohužel ve mně film moc nezanechal a nemohu se přehopnout přes 3*. ()
Originální dílko které překvapilo více než jsem čekal. Dorotka hraje parádně, animace jsou neobvyklé a scénař je originální. Více takových filmů a zaškrtávám si další režisérku kterou budu sledovat. Silné 4*. ()
1. 1. 2010 - 40% ()
další z řady českého průseru.koukali sme na to s klukama u nás v chrudimi na náměstí a všichní sme se schodli,že český film,je definitvně v hajzlu.stupidní blbost. ()
Asi mám stále dětskou duši, neboť "vlka" jsem se bála. :-) Velice povedený snímek, dle mého názoru především pro dospělého diváka. Opět jsme si mohli uvědomit, jak nekonečnou fantazii děti mají a jak silně vnímají naše nálady či rozhodnutí. Díky za tuto krásnou lekci! Hodnotím maximálním počtem. ()
Vidění dospěláckého světa očima předškolního dítěte je veskrze originální a naprosto věrohodné. Označení filmu jako rodinný neznamená dětský, takže jsem nechápal ta dítka sotva mladšího školního věku, která v doprovodu rodičů sledovala celkem vážné téma. Naštestí se nesmála (nebylo čemu, i když občasnému pousmání nad poetikou dětského uvažování se nevyhnete). Ale třeba si dítka obohatila slovník, podobně jako jeden tatínek, který odcházeje prohlásil: "To bylo dobrodrůžo." Dobrodružství, do kterého se Mária Procházková pustila, stojí za to. Tak povedený námět, scénář a zrežírování pasuje snímek do skupiny takových filmů jako "Tajnosti" , "Štěstí" nebo "Cesta z města". Místy jsem nevnímal herce, ale přirozeně civilní vypravování. Řezníček v roli tatínka přesvědčivý, Čvančarová předvedla i své pěvecké přednosti. Těsně před závěrem je jeden zbytečný zádrhel: narychlo naplánovaný odlet na planetu Japonko jsem moc nechápal. Mně tam stačilo letištní bludiště a vůbec tam nemusely být rošády s rychlým odletem. A vydržte u titulků. Stojí za to. ()
Milý snímek, u kterého si najdou své děti i dospělí. Příjemná hudba, průměrné herecké výkony a skvělý střih mezi scénami. Dětští herci ušli, ale působili dost strojeně, jako podle nějaké šablony a jejich proslovy zněly moc dospěle, což se mi zrovna moc nelíbilo. ()
83% velmi chytrá moderní pohádka, která dětskýma očima řeší velmi závažné dospělácké věci a přesto si paní režisérka dovolí v některcýh scénách na kameru malovat pastelkama obrázky...Originální, nápadité a povedné! ()
Inteligentně napsané, obrazem trochu televizní, ale i tak se mi to moc líbilo. Kreslené vsuvky jsou ve filmu trochu navíc, buď tam nemuseli být vůbec, nebo se mohli víc propracovat. Film mi připomněl dva starší snímky Věry Plívové-Šimkové o "Veverce", v nichž je malá holčička taky konfrontována s realitou světa dospělých a pomocí své fantazie se v ní snaží neztratit. Příběh funguje asi spíš pro rodiče, ale nabízí i únikovou cestu pro děti - těm je předkládána více srozumintelná verze rozvodu - mimozemská invaze jejíž obětí se stala maminka - je totiž v poslední době nějaká divná. A ta malá holčička v hlavní roli vůbec nepůsobí trapně! Pro děti jeden z nej českých filmů za posledních pár let (z pohledu už trochu odrostlého dítěte). ()
Podle mne velice citlivý příběh, vyprávění o problémech dospělých očima dítěte sice není nový postup (viz Jako zabít ptáčka), ale v tomto případě účinný, dobře se povedlo skloubit dětský svět fantazie s dospěláckou realitou. http://www.dvdextra.cz/dvd-recenze/kdopak-by-se-vlka-bal.html ()
Tak trochu z donucení jsem se na tento film díval a rád bývám překvapen. Žel to se nekonalo. Šroubované dialogy, děsná kamera a nepřesvědčivé herecké výkony - to vše postaveno výhradně na působení na emocinální stránku každého z nás. Chuděrka holčička je nucena procházet světem dospělých se všemi jeho lapáliemi, únik do světa fantazie, nepochopení - to je jistě smutné, nicméně jako obsah filmu je to slabé. Obávám se, že seriál "Mašinka Tomáš" mi však dal více... ()
Povedený český film, jehož jediným nedostatkem je chybějící cílová skupina. Děti to nemůžou pochopit a pro jedince bez dětí je to pravděpodobně jedna velká nicneříkající nuda. Film tak apeluje hlavně na rodiče malých dětí nacházejících se právě v partnerské krizi, aby si uvědomili, co svým jednáním způsobují křehké dětské duši, která oplývá velkou fantazií. Výborní dětští herci, Jinka Čvančarová i Pavel Řezníček, typově mi nesedl "virtuóz" Patrik, který nebyl ani atraktivní, ani sympatický a těžko pochopit, proč by právě kvůli němu chtěla Terezčina matka všechno zahodit... ()
Celé odpoledne jsem byl znechucen z návštěvy multikina, kde jsem viděl velmi nepovedenou komedii Vy nám taky, šéfe. A tak mě napadlo, že večer zajdu ještě jednou na nějaký film, abych si zlepšil náladu. Tentokrát nejdu do multikina, ale do obyčejného, útulného kina Dukly, které je nově zrekonstruované. Každý rok na podzim se zde pořádá Mezinárodní festival dokumentárních filmů. (Na ČT2 k vidění pod názvem Z Jihlavy do hlavy). Do kina jsem dorazil v 19:45h, představení mělo začít ve 20:00, ale jen tehdy, až se nás sejde minimálně pět, jinak by nepromítali. Naštěstí během 10 minut přišli další 4 lidé a tak film mohl začít. Kdopak by se vlka bál? Já myslím, že úplně každý. Ne, nebudu si tu dělat srandu, jako v jiných komentářích. Nikdy bych neřekl, že se dá ještě natočit takhle dobrý rodinný film. Protože od dob snímků Jak dostat tatínka do polepšovny, nebo Páni kluci česká kinematografie v žánru dětském a rodinném velmi skomírala, což vyvrcholilo nedávno filmem, Jak se krotí krokodýly, který se velmi nepovedl. Snímek Kdopak by se vlka bál těží s výtečných hereckých výkonů v podání dětí. Jejich prosťounké tvářičky zde září. Z těch dospělých herců chválím Jitku Čvančarovou. A věřte, nebo ne. Ona opravdu umí zpívat. Docela závidím Jardovi Hejlovi:-), že má takovou přítelkyni. Dále mile překvapil Pavel Řezníček v roli tatínka. Malá Terka nám svými očičkami vypráví složité problémy dospěláků. Měl jsem slzy na krajíčku. A to je co říct, protože mě nerozbrečí ani jakýkoliv pohřeb. Dialogy jsou dobré. Příběh je velmi dobrý. I k hudbě nemám žádnou výtku. Atmosféra je výtečná. Celé je to prostě fantasticky zrežírované. Překvapuje mě malý počet hodnocení zde na CSFD. Jsem plně dojat a všem rodičům doporučuji, aby svoje děti vzali do kina na tento film, protože vlka se opravdu bát nemusíte. A ještě jeden vzkaz mám po všechny maminky a tatínky. Řešte se svými ratolestmi jakýkoliv problém, protože dětská hlavička snadno vycítí, že se něco děje a pak se rozhodne si to řešit svojí vlastní cestou, která je ale většinou špatná a může mít fatální následky. Kdyby mně někdo položil otázku. Jak bys charakterizoval tento film? Tak bych odpověděl. Je to pohled na reálný svět dětskýma nevinnýma očima. Jsem velmi rád, že se natočil tento film, který potvrdil, že v našich luzích a hájích může vzniknout povedený rodinný příběh pro malé i velké. Hodnotím 87%. Zajímavé komentáře: Chlupis, triatlet, fuckme. ()
Amatérština.Sice originální a poutavě zpracovaná,ale pořád jen amatérština.Na třetí hvězdičku to nakonec vytahuje sympaťák Řezníček a talentovaný Martin Hoffman. 55 % ()
Mě se to líbilo. Když vezmu dnešní české filmy, bylo to něco jinýho, hlavně vizuálně mě to přišlo skvělý, je vidět, že režisérka šla úplně jinou cestou.. Jednoduše mi ten film příjde dobrý po všech stránkách, jediný co mi trochu vadilo bylo, že děj mohl být více propracovanější.. ()
Všetci dospelí sme mimozemštania - a deti vedľa nás sú záchranári, ktorí vnímajú to, čo sa deje, na úplne inej hladine, často rozumnejšie. V detskosti (naivite, nie naivnosti) sa schováva iná citlivosť, filter, ktorý my (dospelí) nemáme. Hormóny sú paráda, ale... * * * * P.S. pani Marie Procházková, trikrát ste ma v kine totálne rozsekali, bolo mi porovnateľne smutno, ako naposledy u S.Polley v jej AWAY FROM HER. Nebyť rýchleho záveru (viac chceného, ako možného), bolo by mi smutno ešte teraz. A bol by som za to rád...aký že mám filter? Vy baby, režisérky...hormóny sú...* * * * ()
Nádherný vhled do světa dospělých dětskýma očima, šikovně propletený animacemi, které ho krásně doplňovaly a jaksi obohacovaly. Skvělí dětští herci (které jsem spolu s paní režisérkou a Pavlem Řezníčkem měla to štěstí vidět na premiéře:) byli kouzelní ve filmu i 'naživo'. ()
Příběh, kde se prolíná realita rodinné krize z dětskou noční můrou, vypravěčským a "kreslířským" uměním Terezky ( Dorotka Dědková ) a příběhem Červené Karkulky, která má problém z vlkem. V dětském světě je Terezka fascinována Karkulkou a možností, že její maminka je mimozemšťan, ve snovém světě čeká kdo jí přijde zachránit před vlkem. Realita je však tvrdá a poznání, které Terezka prožije se stane osudným. Problém rozeznat, co je sen a co zkutečnost, se stává hrou. Začíná se míchat osud všech okolo její mámy a Terezka samotná začíná měnit svůj pohled na vlka. Vizuální stránka filmu je dobrá jen ve světě snů, které prožívá hlavní aktérka, leč bohužel, sny jsou krátké a tak i možnosti kameramana jsou omezené. Hudební doprovod v podstatě nulový. Zápor bych dal i na jedenáct vystřižených scén, které dvd obsahuje. Některé bych nestříhal a raději je prodloužil a použil v hlavním filmu. Ve filmu je pár nedotažených ( v dobrém smyslu ) scén, kde by fanoušek hororu čekal šok, místo toho je však použito poklidného ukončení. Hezky natočená a pohodová skoropohádka. ()
Příjemný český film s psychologickým nádechem, který bohuže nějak nenadchne, ale ani neurazí. ()