Kdopak by se vlka bál
Who's Afraid of the Wolf
Réžia:
Maria ProcházkováScenár:
Maria ProcházkováKamera:
Martin ŠtěpánekHudba:
Jan P. MuchowHrajú:
Dorotka Dědková, Jitka Čvančarová, Pavel Řezníček, Marek Taclík, Jana Krausová, Martin Hofmann, Vlastimil Třešňák, Eva Leimbergerová, Marie Boková (viac)Obsahy(1)
Rodinný film, dětský horor, dospělá romance a pohádka o Červené Karkulce. I když žánry na první pohled velmi odlišné, přesto se výborně doplňují ve vizuálně originálním filmu Marii Procházkové Kdopak by se vlka bál. Režisérka Žraloka v hlavě se v něm vrátila k poetice úspěšného absolventského filmu Příušnice. Hlavní hrdinka příběhu se jmenuje Terezka. Zbožňuje pohádku O Červené Karkulce, má starostlivé rodiče, ve školce nejlepšího kamaráda Šimona a takhle by mohla žít šťastně až do smrti, kdybychom se nepohybovali v realitě. Najednou Terezka začíná ztrácet půdu pod nohama, maminka a postupně všichni dospělí v jejím okolí se začínají chovat divně a jediný, kdo jí dokáže poradit, je kamarád Šimon. Ten má ve věci jasno. Maminku Terezce vyměnili mimozemšťané. Stačí jedno píchnutí vidličkou, rána, která se okamžitě zacelí, a důkaz bude na světě. Terezku tak čeká veliké dobrodružství. Ve snaze zachránit pravou maminku bude čelit mnohým nebezpečím a možná i hladovému vlkovi.
Odrostlejší diváci budou asi příběh interpretovat jinak. Těm se odhalí klasický milostný trojúhelník ženy mezi dvěma muži, z nichž jeden představuje jistotu a bezpečí domova a ten druhý kouzlo dálek a nenaplněné ambice. Uprostřed toho trojúhelníku pak stojí zmatené malé dítě, které má spoustu otázek, na něž ale nedostává žádné odpovědi. „Příběh pětileté Terezky je úzce provázán s její oblíbenou pohádkou O Červené Karkulce, což je vlastně horor. Zajímavá je právě dětská fascinace strachem, opětovné vyžadování a opakování strašidelné pohádky, přestože se holčičce promítá do snů. Každý večer si Terezka přeje pohádku na dobrou noc, pokaždé tu samou. Pohádka by měla být „červenou“ nitkou proplétající se celým příběhem a tvořit k němu jistou paralelu, protože stejně jako on začíná romanticky, pokračuje dramaticky a přes horor vede až k happy endu,“ říká režisérka Maria Procházková. Ta ve vizuálním zpracováním filmu nezapřela svůj „výtvarný původ“, když do hraného snímku zapracovala kresby a animace, které už tak zajímavému příběhu dodávají i atraktivní tvář.
A pro koho je film určen? „Je to film pro dospělé, který mohou vidět s dětmi. Ve filmu se řeší závažnější rodinná témata, je ale vyprávěn pohledem šestileté holčičky. Díky tomu je srozumitelný a zábavný pro všechny. Není to film směřovaný jen k dětskému divákovi, ideální je společná návštěva kina rodičů s dětmi,“ vysvětluje producent Vratislav Šlajer. [44. MFFKV 2009] (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (269)
Zaujimava rodinna drama v ktorej mame moznost sledovat kontrast medzi jednoduchym detskym svetom fantazie a zlozitym svetom dospelackej reality. 70% ()
Mě tenhle film tedy moc nezaujal, je celkem o ničem. ()
Musím říct, že v dnešní době, mezi českými filmy, docela vzácnost...Alespoň jsem si spravil náladu po Four Christmases...Film na mně dýchal takovou tou českou náturou...Dokázal jsem se vcítit v některé postavy...Na nic si nehrál a hlavně zaujal svým příběhem...Nadarmo se neříká, že kvůli problémům dospělých, nejvíce trpí samotné děti... ()
Mothersmurfer! Tváří se to jako pohádka, název to má jako pohádka, ale není to pohádka. Je to klasika české "kvality" poslední doby. ()
Neuvěřitelně poutavé! Od krásně bezelstného dětského humoru po slzičky, nás, dospělých. Opravdové, nevtíravé, vtipné i dojemné a na české kraje až nezvykle věrohodné, lidské, nepodlézavé a originální rodinné dobrodružství. Velmi zvláštním zážitkem byla samotná návštěva kina...sobota...15:00 hodin, předposlední adventní neděle a k tomu vstupné za 50.- korun. No umíte si to představit. Do poslední sedačky zaplněný sál dětmi se svými maminkami, tatínky ( vlastními i z jiných planet ). A k mému velkému překvapení byl v sále absolutní klid! Děti děj prožívali s naprostou soustředěností. Smáli se tam, kde jsme my, dospělí, už nedokázali rozumět, a maminky i tatínkové, i my bezdětní, jsme zamačkávali slzičky dojetí........ ()
Dostalo mně to, opravdu ano. Možná protože jsem od tohoto filmu nic nečekala, možná protože jsem kdysi byla přesvědčená, že sousedi jsou hledaní zabijáci, možná protože sousedka mé kamarádky byla z Neptunu (kupovala zelený Ariel a Neptun je přece taky zelený), nebo protože jsem dnes prostě naměkko. Ale dokázal mi vhrnout slzy do očí a to se počítá. ()
Příběh holčičky, která věří, že jí maminku vyměnili mimozemšťané, je plný dětské fantazie a dospělých problémů. ()
Na české poměry hodně odvážný a nápaditý film s výborně zahranými dětskými rolemi. Tedy nejenom těmi dětskými. ()
Velmi působivý snímek o tom, že děti někdy berou slova velmi doslovna a nechápou ironii. Jak taková malá šestiletá holčička dokáže vnímat rodinnou krizi. Na české poměry výborná audiovizuální stránka a příjemní herci - hlavně ti dětští, kteří byli vybráni skutečně s citem. Milý film, který mě překvapivě velmi potěšil. ()
Nečakané vynikajúci dramatický...ani česky nevyzerá..a to je hlavné...herci boli vynikajúce obsadení, a dokonca ani to malé dievča nelezie na nervy..vo svojej podstate to je obyčajný ľudský príbeh, ktorí sa môže stať každému.. ()
Úžasný film. Ale nesouhlasím se zařazením film pro děti, které jsem mnohdy viděl, malé děti tento film vůbec nemohou pochopit. ()
Největší české překvapení roku 2008 a zároveň jeden z nejlepších snímků tohoto roku vůbec - originální mix pro děti i dospělé plný spontánního humoru i nečekaně temných situací. Procházková umí pracovat s dětmi a umí je i pozorovat a tím se vyhýbá dvěma častým protipólům rodinných filmů - děti jsou buď příliš přechytrále, nebo až protivně rozjívené. Ale zde jde o děti skutečné, ne za každou cenu roztomilé, ale i tak jejich pozorování čatso vyloudí úsměv na tváři. Nejlepší však na snímku je možnost "přepínání" mezi pohledem sympatické dětské hrdinky či pohledem dospělého, to se tu povedlo na jedničku díky promyšlenému sécnáři (potěsí i naivní malůvky, které mají také svou roli). Jedině bych trochu pozměnil ten konec, možná byl až příliš jednoznačný, pro děti je jako dělaný, ale s dospělými se v samém závěru už nějak nepočítá. ()
Příběh je vyprávěn z pohledu malé holky, která je hodně ovlivněná pohádkou o Červené Karkulce a která si myslí, že její maminka je mimozemšťanka. Ke všemu se v nepravou chvíli dozvěděla od své "skvělé" babičky, že její tatínek ve skutečnosti jejím tatínkem není. Její pravý tatínek radši odcestoval do Japonska, než aby ji pomohl hledat po ruzyňském letišti. Film mě nikterak neupoutal. ()
Bylo to dobrodrůžo. A z malého Šimona bude vynikající ufolog :) ()
Rozvod pohledem pětileté dcery. Překvapivě příjemný a citlivý film o tom, jak svět vnímá pětileté děvčátko s prvky hororu. Hollywoodsky podbízivý konec na kvalitě ubírá, ale slušné tři hvězdičky to stále hodí. Výborné dětské herecké výkony. ()
No, nakenec to vůbec nebylo zase tak hrozný. „Je to film pro dospělé, který mohou vidět s dětmi". Nebo spíše obráceně?...Až na ten vyloženě utahaný a "vycucaný" závěr v podání "Patrika", který opravdu je dost přitažený za uši, to byla docela originální a nápaditá "koláž." I dětské role nepokazily výsledný dojem. Po dalším zhlédnutí možná jednu hvězdu přidám. ()
Moc velkou radost mi to udělalo. Po dlouhé době pěkný, na nic si nehrající, příjemný český film. ()
Dětskýma očima viděný svět dospělých, kde to začíná vážně skřípat. Hravé, krásně stylizované a především pravdivé. Určitě jeden z nejzajímavějších českých filmů, který není určený jenom pro nejmenší diváky a kde si každý najde to svoje. ()
Viděno z donucení a nakonec docela milý film s dobrými herci a od dob Tomáše Holého nejlepšími dětskými hrdiny. Akorát mám pocit, že pro děti moc není. ()
3/4 stopáže film plynul pomimo mňa, čakal som kedy už tá Dorotka alias Terezka podá všetkými ospevovaný "hviezdny nefalšovane úprimný" výkon (dovtedy totiž len zaspávala, plížila sa a načúvala rozhovorom dospelých, čo sa mi zdalo na kinohit trochu málo). Zlom nastal v momente, keď všetko vzala do rúk babička. Od tej chvíle má film spád a prišli chvíle Dorotky Dědkovej, ktorá dokonale stvárnila decko, ktoré už ale fakt nechápe čo sa to okolo deje. Keby to bol americký film, dočkáme sa hysákov, faciek a iných vyhrotených scén. Tu (a to považujem za pozitívum európskej kinematografie) sa odohrala len osobná dráma bez srdcervúcich scén. Animácie, ktoré som spočiatku považoval za "otravné" sa ku koncu stali tak integrálnou súčasťou filmu, že som po záverečných titulkoch ľutoval, že ich nebolo viac.Videné Febiofest 2009........ Po 10 mesiacoch, počas ktorých som film videl ešte 3x,. musím svoje hodnotenie zvýšiť na 100% a skonštatovať, že toto je pre mňa ČESKÝ FILM ROKA 2008. Pri ďalších projekciách, keď som sa zmieril s tým, že film postráda "akčnosť" ma naplno pohltil verne zachytený pohľad dieťaťa na svet. Kamera sníma všetko z výšky dieťaťa. Dokonalé prepojenie fantázie a skutočnosti, skvelé hlášky a výborný neumelý výkon hlavnej hrdinky (a jej kamaráta) spôsobili, že som si Terezku obľúbil, hoci po 1. projekcii mi bola nesympatická. V každodrnnosti rozhovorov, výzorov snov i problémov sa dá nájsť krása. A tento film nám ju ukázal. ()