Pán Nikto

"Každá cesta je tá správna..." Podľa tohto hesla nám 117 ročný Pán Nikto predkladá niekoľko alternatívnych verzií svojho života. Na film, ktorý podľa mnohých nedáva zmysel sa však príjemne pozerá. Netreba v ňom zbytočne hľadať logiku a postupnosť. Film je plný zaujímavých scén, dobrej hudby a je plný i Jareda Leta v rôznych podobách a polohách. Film funguje ako zádumčivý psychologický rozbor o živote (úvod), ako romantika, sci-fi i dráma. Scény z budúcnosti vyzerajú naozaj veľmi dobre a je trochu škoda, že sa nevyužili viac. Všetku vizuálnu nádheru dopĺňa skvelý soundtrack. Najviac ma chytila táto skladba Tento zaujímavý mix žánrov rozhodne stojí za pozornosť a oslovil ma o niečo viac ako podobne ladený mix- Atlas mrakov. Pre obdivovateľov herca Jareda Leta jednoznačne povinnosť. 80%. (03.05.2014)

Neskutečně zamotaný film, kde jsem celou dobu nevěděl, co se tam děje a jaký má příběh vlastně děj, ale nakonec to na mě vypadlo, a přitom to zase tak složité nebylo. Pan Nikdo je určitě hodně originální film, s parádní muzikou, která v tomto případě dělá opravdu hodně, a hlavně to má, co se týče příběhu, naprosto srovnané. Veškeré nepřesnosti se pak jasně stanoví a určí. Zdá se mi to nebo scénář musel psát nějaký blázen s IQ geniálních hodnot? I když ono to zase až tak složité není, když se vysvětlí ta myšlenka. No bůhví, i tak to byl zážitek, na který se jen tak nezapomene. O to sympatičtější jsou všelijaké body, které do sebe krásně zapadají. To není jako seriál Ztracení, tady Vám všecko do puntíku nádherně vysvětlí...fakt magor, nechápu člověka, co by se se scénářem takhle crcal. (04.07.2010)

MFF KV Lidový filozofický spektákl. Hezky se na to kouká, hezky se to poslouchá, ale je to úplně prázdné. Úplně. Pochopím, že se někomu určitě rozzářila očka nad vymydleným (sterilním) vizuálem. Chápu, že se někdo cítil umělecky naplněn u nesčetných existenciálních otázek a dialogů. Nikdy bych ale nečekal, že se zrovna karlovarské publikum nechá opít rohlíkem a vysekne filmu takový aplaus. Svoji slabší chvilku jsem si vyčerpal u Pevného pouta, podruhé už na nabubřelé a rádoby hluboké pozlátko neskočím. 60% (10.07.2010)

Vypadá to strašně obsáhle, velkolepě, všeříkající a přitom je to především romanťárna, která je variací na Butterfly Effect s příměsí Benjamina Buttona a Forresta Gumpa. Mám takovéhle filmy prostě rád i přesto, že jsem z Nobodyho ten eklektismus cítil až moc. Nejlepší byly samozřejmě záběry z budoucnosti a vesmíru, které jsem si naplno užil. Vůbec celkový čas utekl jako nic, ke konci jsem si říkal, že ten snímek mohl trvat klidně dvakrát déle, jelikož se mohlo rozjet libovolné množství alternativních realit. Co se týče té dominantí romantické složky, byla nejzajímavější rozhodně větev příběhu mezi patnáctiletým Nobodym a Annou. Pan Nikdo mohl mít i hudební potenciál, hudba se však snažila pouze lacině dojit emoce, bez žádného dobrého nápadu. (10.07.2010)

Nejvyvařenější klišé zabalené do keců o časoprostoru a kauzalitě, servírované v bollywoodsky nabubřelém trojobalu. Z mého pohledu nafouklá nudná bublina, která po splasknutí nenechá nic než zatuchlinu líbivých frází a podlézavých vtipů o životě a vůbec. Můžeme srovnávat s Fontánou, můžeme srovnávat s Věčným svitem, můžeme srovnávat s Osudovým dotekem... na první nemá Pan Nikdo vizuálně a herecky, na druhé nemá myšlenkově, na třetí nemá napětím. Film, který prohlašuje život za hřiště, ale sám místo hraní předstírá něco, čím být nemůže. Děkuji, nechci. (08.07.2010)