Obsahy(1)
Po sérii krátkých výjevů ze všedního života na francouzském venkově a ve městech se bratři Lumiérové vydávají dokumentovat svět za hranicemi Evropy. Film Enfants en Indochine se odehrává v Indočíně (tehdejší kolonii Francie) a zachycuje francouzské paničky rozhazující mezi černé vyhublé děti jídlo, které děti sbírají ze země. Tento snímek představuje jedinečný pohled na západní kolonialismus na území jihovýchodní Asie. (bonolennes)
(viac)Recenzie (9)
Tak tohle má na rozdíl od jiných snímků bratří Lumiérů jasnou vypovídající hodnotu, nejde už jen o obyčejné experimentování (bourání zdi apod.). Krmení vyhublých dětí stejným způsobem, jako my krmíme holuby je mírně komické, ale hlavně děsivé. ()
Fantastická ukážka všednodennej blahodárnosti kolonializmu... Zarážajúce až odpudivé, ako veľavážené dobrodinky hádžu deťom jedlo ako sliepkam v kurníku, hoci možno malo ísť o inscenovanú humornú scénku. Veľmi ale pochybujem, že by za kamerou stál Louis Lumiére osobne a nie jeden z desiatok jeho vyškolených operatérov, ktorému patrí zásluha za tento vzácny historicko-sociologický dokument. ()
Kŕdeľ zohnutých chudobných detí v Indočíne zbiera paničkami rozhadzované drobky. Ich čiperné pobehovanie medzi rozhadzovanými cenôstkami veľmi pripomína kŕmenie domácej hydiny. Z dnešného pohľadu môže tento spôsob udeľovania pomoci v niekom vyvolať dojem kolonialistickej nadradenosti a rasizmu, ale je nejaký rozdiel medzi hádzaním jedla chudobným bedárom, promenádovaním sa dnešných hviezd medzi africkými detskými kostričkami alebo hádzaním drobných bezdomovcom do klobúkov? ()
Annamské děti sbírají mince u ženské pagody. ()
Veľmi silný dokument o kolonializme, chudobe a správaní sa miestnych, ale aj kolonizátorov. Nestojím ani na jednej strane, kolonizátori mali radšej vzdelávať a pomáhať a nie zotročovať a zabávať sa z cudzieho nešťastia a naopak miestni sa nemali správať ako ovce a rodiť sa geometrickým radom, keď nemohli uživiť svoje deti. ()
Reklama