Buffalo Soldiers: Odvaha a přátelství

Pekný príbeh odohrávajúci sa za 2. svetovej vojny. Dobre zahraný aj dobre zrežírovaný. Na druhej strane zbytočne zdĺhavý aj ukecaný. Miestami realistický a surový, miestami moc odľahčený až rodinný. Potešili hlavne akčné vojnové pasáže, ktoré boli na veľmi dobrej úrovni a rozhodne treba vychváliť. Herci ako Levitt, Torturro a Leguizamo neboli vôbec využití a objavili sa iba na pár minút. Trocha mi vo filme chýbala nejaká známejšia černošská tvár Hollywoodu. Vcelku som spokojný, ale určite sa dalo pritvrdiť oveľa viac a vytrepať z námetu ešte niečo naviac. Takto sú to iba silné tri hviezdy a film sa tak ľahko vytratí z povedomia. 70% (12.02.2011)

Mohla z toho být neskutečná pecka, takto to je pouze film, který nedostál svého potenciálu. Spike Lee to má v ruce a dokázal nám to již ve Spojenci, ale Buffalo Soldiers v některých aspektech opravdu nedosahuje takových kvalit jako předem zmiňovaný snímek. Začátek je skvělý, mě coby diváka zaujal a sám jsem si říkal, proč jen hlavní hrdina toho člověka zastřelil. A pak přichází docela dost velký zádrhel. Po výborném začátku totiž přichází na scénu prostředek, který by si ode mě vysloužil tak dvě hvězdičky. Dialogy v některých místech docela nic neříkající, akce ne a ne přijít, i když to je válečný snímek, a herci takoví, jak bych to jen řekl, jaloví. Alespoň to vynahradila perfektní závěrečná půlhodinka s neskutečně dobře zvládnutou přestřelkou, která film vynesla z šedivého průměru. Kdyby se celý film nesl v takovém duchu, tak bych si opravdu nestěžoval. Ještě bych zmínil jednu věc, která mě trochu přiváděla do rozpaků, a to jsou postupné změny žánru. Nejdříve mi to přišlo jako slušné drama, pak se dostavila na scénu komediální složka, který byla ukončena krvavou akcí a pořádnými válečnými scénami. Měli se rozhodnout, co vlastně chtějí za žánr. Opravdu poslední věcí je délka filmu. Pár desítek minut bych vyhodil a podle mě by se toho tolik nestalo. Dost nevyvážený film, kde je ale přece jen v celkovém součtu těch lepších momentů více. Za mě dávám 65 % (12.02.2017)

Hej nuda jak pruda. Nechápu to vysokohodnocení. Předně mě tam sralo to okecávání boha a kraviny kolem. V těch černoších jsem měl první polovinu filmu zmatek, že jsem nevěděl, kterej je kterej (kromě čoko obra, kterej ale zase byl krajně nesympatickej a pěkně blbej). A už jenom to, že to nebylo podle skutečné události, se na mým hodnocení podepsalo tučným odpočtem. A co měl být vlastně ten zázrak? (13.04.2009)

Čekal jsem nekritickou oslavu černošského hrdinství v II.SV a také kritický pohled na bílé vedení americké armády a obojího se mi, do určité míry, dostalo. Černošská jednotka je vinou bílého zbabělého důstojníka postřílena a zbydou jen čtyři vojáci, kteří se dostanou na území ovládané nacisty. Cestou zachrání malého chlapce a dorazí do italské vesnice. A pak se to zaseklo - čas, který ti čtyři vojáci strávili ve vesnici byl víceméně nudný, neúměrně dlouhý (to především) a nastavovaný rozhovory typu "Jak Bůh může dopustit, aby umíralo tolik lidí." nebo neurvalými, neustále se opakujícími, návrhy jednoho z vojáků místní dívce. Ke konci to zase nabralo trošku spádu a na úplném závěru tu byla opět snaha vyvolat slzy, ale na mě to nějak nefungovalo. A taky jsem vůbec nepochopil Leguizamovu postavu - nevím jestli existuje nějáká režisérská verze, kde by byla vykreslena, ale takhle tam byl jen proto, aby vyhodil noviny z okna. Zajímavá tak byla akorát retra do minulosti a přiznám se, že při jedné scéně mi nebylo dobře po těle. Stejně jako byl průměrný film, tak byly i průměrné výkony herců a tak jediný, kdo mě zaujal, byla krásná Valentina Cervi. I díky přetažené stopáži dívám jen 50% (11.06.2009)

Spike Lee vkročil do dosud neprobádaných vod. Příběh o skupině černošských vojáků za druhé světové válce je v rámci válečného filmu něčím ojedinělým. Na přístupu k válce jako takové se však mnohé nemění. Spike Lee je opět aktivisticky angažovaný, za což má u mě nejeden bod, ale kritiku soustředí pouze na rasové otázky, které se nevyhnuly ani spojeneckým silám. Stejně jako další zástupy za ním přistupuje k tématu s pietou a nostalgií po pravém přátelství. Takovéto chlapáctví je jakousi esencí tohoto žánru a i kdyby se Lee třeba na hlavu stavěl, tak z vyjetých kolejí se dostat nedokázal. O poznání hůř dopadl akčních pasážích, které jsou zmatené a v některých okamžicích až příliš nevěrohodné. A tak je film nejsilnější zejména v komorních scénách, což je na válečný film poněkud zvláštní. Ale i přesto v rámci žánru nabízí takový Tobruk zajímavější pohled na válku, než zkušený matador Spike Lee. (05.08.2009)