Miloš Zeman - nekrolog politika a oslava Vysočiny

Že "Cestě k moci" tohoto >dokundamentalisty< jsem ještě byl schopen dát hvězdičku (aspoň za to >echtěně< humorné kouzlo nechtěného) mě samotného už s odstupem času trošku udivuje, tento nový >dramaturgicko-nekrotický< počin však zaslouží už doslova jen odpadové hodnocení za >sklou-zlo< nechutného... Něco tak upachtěného jsem v rámci žánru (snad jen krom jisté >skautské< pičoviny) totiž už dlouho neviděl. Miloš Z. (stále) cituje, Robert S. (občas) cituje, Miloš Z. (často) mluví sám se sebou, Robert S. (často) mluví sám pro sebe, spolu pak když mluví, Robert S. klade hloupé otázky a Miloš Z. mu ani zas tak nemusí okatě dávat najevo své pohrdání těmito při podávání jen o něco málo bystřejších vysvětlení... A byť oba jsou zjevně ten den na sebe naladěni neuvěřitelně pozitivně, celé to >interwiew< působí než jako láhev becherovky nebo aspoň silné kafe jako vlažný vyvařený čaj... :-/ . . . Občas se pánové spolu vyválejí v trávě, vody ze studánky popijí, zviřátko z loďky spasí, Vysočinou se z výšin pokochají... a to je asi tak vše. No - ještě tedy do vší té selanky pár z kontextu vytržených a nijak zvláště k ději důležitých citátů z páně Zemanovy >knihy sentencí< čili skoro jako (ne?)placená? reklama na "Jak jsem se mýlil v politice". . . . Do toho pak všeho dokola pobíhají dva kameramani, aby to vypadalo, že mají strašně moc co dělat, s mikrofonem padajícím do záběrů, jako by si jen tak byli natočit nějakou tu domácí plkošku. Nebo pikošku? . . . A tak - pokud Miloš Z. tvrdí, že "...dovezu si z lesa klestí, to je pro mě prostě štěstí...", Robert S. tak maximálně může si říci, že z Vysočiny dovezl si velké hovno a z toho hovna jářku hovno vzešlo. Veřejnoprávně Brněnsky. To už je poslední (?hm!) dobou v té >brnočétédvojka< snad nějaká norma... :-( - - - P.S. Tak ještě, že ten rejsek to přežil ve zdraví. Byla to ale fakt (jediná) dramatická a potažmo vůbec zajímavá (jímavá ;-) chvilka... Docela málo - na téměř hodinový >dokument< , že... :-/ - - - P.P.S. Nakonec tedy ještě jeden (příznačný) bonmot Miloše Z., sdělený autorovi filmu (copak Vy jste to nepochopil, Roberte? ;-) ve chvilce důvěrné v jeho skromném vysočinském 2+1 (hahaha) u podomácky pečeného chleba: "BLBEC škodí druhým a škodí sobě, INTELIGENT prospívá druhým a škodí sobě, BANDITA škodí druhým a prospívá sobě"... Že se Miloš Z. stal v politice banditou, ví snad už všichni dávno, Robert S. však stoprocentně oním výše citovaným inteligentem nebude. Jen nevím, zda tristní výsledek tohoto netvůrčího počinu byl dán totální přeposraností autora, nebo blbostí, jež - jak nám Miloš Z. na závěr svého bonmotu ráčil sdělit - "je geneticky dána"... :-X . . . (27.12.2007)

Přesný obraz páně Zemanova světonázoru vzhledem k datu natáčení, kdy ještě nikdo netušil, co se stane. Zeman je tady upřímný a zobrazený ve svém prostředí jako sečtělý intelektuál, manipulující s režisérem, neustále poučující a potvrzující si svoji jedinečnost. Překvapila mě záchrana rejska, to má u mě bod. (14.03.2013)

Co dodat? Snad jen že Sedláček se měl řídit mottem, které si vytkl na záď svého hodinového politicko-zeměpisného guláše se samolibým chrličem moudrostí místo brambor. Na "hrdiny" by se skutečně mělo hledět dalekohledem, ale Sedláčkův dokument navzdory určité zábavnosti (tu Zeman vždycky měl) připomíná snímek rozštelovaným mikroskopem, pod kterým věci ztrácejí řád i výpovědní hodnotu. Dokument tak není ani oslavou Vysočiny, ani Zemanovým nekrogolem, ani v nejmenším přínosným autorským pohledem (navzdory formální snaze odstup akcentovat kamerovými prostředky). Smysl nedává ani Zeman-politik, ani Zeman-člověk. Z pohledu režiséra nezvládnutý materiál. Škoda. (28.12.2007)

Miloše Zemana jsem nevolil ani v jednom kole prezidentské volby, neboť mu nemohu zapomenout jeho výpady a útoky proti Vladimíru Špidlovi, jejž považuji za snad téměř jediného slušného a čestného politika a skutečného sociálního demokrata tělem i duší. Nicméně, u Zemana respektuji jeho vzdělanost, sečtělost a svérazný smysl pro humor. U Roberta Sedláčka se mi líbí žánrová rozmanitost jeho snímků a jakási vlastní linie, již razí a tím stojí jaksi osamoceně mimo skupinu současných českých režisérů. Zvláštní pojetí tohoto dokumentu to jen podtrhuje a mně toto pojetí náramně sedlo. Dle zdejšího hodnocení usuzuji, že se ale nesetkalo úplně s širokým pochopením. Každopádně uvidíme, co nás čeká dalších pět let s Milošem Zemanem na Hradě. (09.03.2013)

Takhle zprznit šanci, kterou každý režisér nedostane, je trestuhodné. Věčná škoda, že Sedláčkův dokument ani zdaleka nedosahuje kvalit PAPÍROVÉHO ATENTÁTU od Radima Procházky a Petra Fischera (ex BBC). Chybí mu především ústřední niť, tempo je neuvěřitelně rozhárané, archivní záběry o ničem nevypovídají a Zeman vypadá víceméně jako postarší strejda, který se v jednu chvíli válí po trávě, chvíli na to se zálibně kochá výhledem na milovaný kraj a vzápětí zachraňuje rejska. Ze Sedláčka až zoufale vyzařuje nedostatek schopnosti reagovat na Zemanova (mnohdy podnětná) slova, působí naprosto nepřipraveně a jeho časté rádobymoudré několikasekundové mlčení vyznívá hodně trpce. Věčná škoda, že odkaz nesmírně zajímavé postavy české politické scény byl doslova zprzněn neschopností režiséra zpracovat téma poutavě. Až si za dvacet let budu chtít připomnět Miloše Zemana, raději než po Sedláčkově díle sáhnu po České sodě. Návrat idiota nikdy nezklame :-) (31.12.2007)