Miloš Zeman - nekrolog politika a oslava Vysočiny

no, "převálcovat" se Sedláček nechal už Václavem Bělohradským... je mi sympatické, že je to vědomý tvůrčí akt. určitě by to mohl sestřihat nebo ladit víc konfrontačně. Nechtěl. Zemana i Bělohradského si váží. Přeci jen jsem ale čekala víc návratu k politické minulosti. Na druhou stranu - Zemana-hulváta známe, tohle je zas jeho jiná tvář. (02.08.2011)

Je to z dramaturgického a filmařského hlediska výrazně lepší portrét než ten starší o Bělohradském. Nechybí mu struktura, Sedláček se tolik nebojí zapojit a promluvit a ptát se. Snad díky tomu funguje dokument jako portrét politika za zenitem, politika, který je smířený s minulostí a ukazuje nám svou přívětivější tvář, než je ta současná, kdy se Zeman opět dostal na vrchol a rozhodl se zúčtovat se všemi svými odpůrci z pozice moci. Škoda, že nezůstal tím jezevcem z Vysočiny, bylo by nám všem asi lépe. Včetně Zemana samotného. (14.12.2014)

Bavilo mě to, i když mě celkem rozptylovala divná kamera, nasvícení, kameramani a mikrofon z hůry, ale to jsou technické věci, které nemají s obsahem nic moc společného, i když filmu ubírají *. Zeman je jako vždy ironicky vtipný a to v kombinaci s citáty mnoha knih ukazuje, že asi něco i zná a určitě v důchodu hodně čte :-) Vlastně bych to nebral ani jako dokument, spíš komedii při které se člověk zasměje více než u některých filmů. Docela Zemanovi závidím ten jeho svět prostý hlupců... Jedna věc mě přece jen trochu zaskočila, a to že když sem byl malej tak sem si s myšmi na poli hrál a nemyslím si, že by je rejsek dokázal aktivně pokousat, ale to je přístup lidí, kteří žijí ve městě a myš znají z obrázků... (08.01.2009)

Tento dokument není zcela zdařilý, ale některé komentáře, které tady čtu, vyznívají, jako že Sedláček selhal, neboť neodhalil Zemana jako škůdce lidu. Tyto jedince musím jemně upozornit, že umělecký dokumentární portrét není spis prokurátora. Zeman má ve snímku dost času ukázat své silné stránky i své slabiny. A tak zaznamenáme jeho samolibost i relativní skromnost, jemnost i záblesky vulgarity, vtip i snahu se prezentovat jako "vzdělanec." Ať už si o Zemanovi myslíme cokoliv, děje v této zemi v uplynulých letech ovlivňoval sakra významně ,a takový intimní portrét člověka - významného expolitka - s jeho chybami i půvaby, je proto velice cenný. Co bychom dnes za to dali, kdybychom měli něco podobného v případě Masaryka, Beneše nebo třeba Švehly? Sedláček se spolehl na to, že se "předmět" vyjeví sám, a v tom je opravdu jistý nedostatek filmu, možná by větší režisersko-autorský vklad nebo dokonce banální připravenost nezaškodila. (16.01.2008)

Sedláček ještě jako jeliman mezi Skyllou Zemanovy nabídky k formě přátelského dialogu a Charybdou Zemanovy potřeby monologu. Vlídné a poměrně povrchní představení lidštějšího ze dvou hrdinů-rivalů. (Ke srovnání zázemí politických hnízd nabízím dok. Hájek na zámku, Petr v podzámčí) (09.03.2013)