Stiahni ma do pekla

Blonďatá bankéřka na svoje bedra bere úděl celé krizí zmítané západní civilizace a zoufale se ji/sebe snaží ze zadlužení vykoupit. Jenže jak se brzy ukazuje, prokletí je spíše morálního/duchovního charakteru, tedy takové, které zřejmě žádné peníze na světě nezastaví. Je třeba si všimnout, že hrdinka ve snaze bojovat má přesto stále pocit, že další finance situaci vyřeší - nejprve platí drobnými za věštbu, posléze mnohem vyšší sumou za seanci. Respektive, všechno to ve finále sanuje přítel, jakýsi chodící záchranný balíček. Nepomůže ani zbavit se veškerých symbolů konzumu - vytrhnout ze zdi dvdpřehrávač a prodat šperky. A elegantně přehodit průser na jiné? Cha! To by tak hrálo. Knoflík se nás drží pořád. V nespravedlivém gestu odplaty jsou pak zdecimované chudině zacpána ústa niklákem a svědomí tak může klidně spát. Jenže ono nestačí převléct se do nového kabátku (tentokrát bleděmodrého) a tvářit se, že je všechno v pořádku. Trest nemilosrdně dopadne tak jako tak. ____ Jo a jinak je to skvěle natočená, zábavná lekačka. (19.10.2009)

Nadšení sršící ze všech možných recenzí tohoto filmu není nakažlivé. Dostal jsem jen příjemnou podívanou. Popisovaných devadesát minut neobvyklých a nových nápadů jsem hledal marně, děj je velmi jednoduchý a zklamal mě hlavně konec, který nepřinesl žádný pořádný zvrat, jen šokuje svojí očekávatelností. (13.12.2009)

Raimi se se svým Drag Me to Hell sice částečně vrací do "svých" osmdesátých let, ale nezapomíná používat ani to, co se naučil později v mainstreamových vodách. Myslím tím, že DMtH je přesně na takové hranici, kdy uspokojí hororového fanouška a současně pobaví a mírně postraší i "obyčejného" diváka. Přehnaná líbivost je jednou z opravdu mála věcí, co bych tak za sebe mohl vytknout. Strašidelné scény, humor a lekačky jsou naštěstí v takovém poměru, že se ve výsledku jedná stále spíše o horor než o komedii - podle recenzí jsem čekal vtipu mnohem víc (a byl jsem mile překvapen skutečností). Prostě něco mezi The Evil Dead a Evil Dead II. Perfektně fungují obě polohy, totiž když Raimi chce, abyste byli napjatí (popř. se báli), tak napjatí budete (v momentech, kdy se nebezpečí blíží), a stejně tak se mu podaří vás rozesmát (v momentech, kdy se nebezpečí ukáže v plné své kráse a začne vyvrhovat různorodé tělní tekutiny). 8/10 Horror movie of the year (18.06.2009)

Nejlepší horror!!! Už dlouho předlouho jsem něviděl tak skvělý horror! * skvělé herecké obsazení * perfektní filmové triky * excelentní zvuk * překrásné barvy * parádní příběh * 100% napětí Prostě tento film má vše, co se od horroru očekává! Ještě teď mám z napětí otevřenou hubu. (27.09.2009)

Upřímě mě udivuje to časté stavění na roveň sérii Evil Dead, co se kombinace hororu a komedie týče, Stáhni mě do pekla mi přišlo vtipné minimálně (řádově 2 scény). Za to mě potěšil v rovině využití jednoduchého příběhu, který by bez charismatických postav a působivě prožitých "patálií" zajíčka Christine mohl hravě spadnout na úroveň špatných béček 80. let... Na které sice Stáhni mě do pekla má narážet, ale zaroveň se nad ně povznést a přinést z nich to nejlepší, což se tedy úplně nepovedlo... Raimi je schopný režisér a jeho vedení filmu je mi sympatické, člověk se nenudí, občas se trošku poleká. není mu odpuštěna i nějaká lepší hnusárna, ale nic opojného, revolučního a nezapomenutelného na tom neshlédávám... Lepší š(v)estka. 6/10 (12.10.2009)