Réžia:
Steven SpielbergHudba:
John WilliamsHrajú:
Jamie Bell, Daniel Craig, Andy Serkis, Cary Elwes, Nick Frost, Simon Pegg, Toby Jones, Mackenzie Crook, Gad Elmaleh, Tony Curran, Sebastian Roché (viac)VOD (3)
Obsahy(2)
Neukojiteľnou zvedavosťou hnaný reportér Tintin a jeho nadovšetko lojálny pes Snowy jedného dňa objavia model lode Jednorožec, ktorý ukrýva výnimočné tajomstvo! Tintin sa tak nečakane zapletie do veľkej, celé stáročia starej hádanky – a zároveň sa ocitne v zornom poli diabolského zlosyna Ivana Ivanoviča Sacharína, ktorý je skalopevne presvedčený, že Tintin ukradol nepredstaviteľne vzácny poklad, ktorý legendy spájajú s podlým Červeným Rackhamom! Našťastie s pomocou verného Sowyho, trochu hrubého a večne zle naladeného kapitána Haddocka a dvoch nie práve najbystrejších detektívov Horváta a Horvátha, sa Tintinovi podarí precestovať polovicu sveta, vďaka závideniahodnej bystrosti a rýchlosti byť vždy o krok pred svojimi protivníkmi a nájsť miesto, kde leží vrak skutočného Jednorožca! A práve niekde v tejto pirátskej lodi má byť podľa legendy ukrytý kľúč k nepredstaviteľnému bohatstvu... Ale aj prastará kliatba! Tvárou v tvár čoraz väčším a desivejším nebezpečenstvám, ktorým počas svojho neuveriteľného dobrodružstva musia čeliť, si Tintin a jeho priatelia uvedomia, neexistuje nič, čo nemožno dosiahnuť – ak sa odvážite riskovať úplne všetko! (TV Markíza)
(viac)Videá (37)
Recenzie (1 104)
Technicky perfektná jazda s množstvom vizuálnych nápadov, ale vnútorne neosobná, a ftipná už vôbec nie. Vám snad prilnula niektorá z postáv k srdcu? Či vás rozosmiala dvojica frňákových “Kadlecov”? Mám podozrenie, že je to celé iba prvá z upútaviek na budúcu turistickú atrakciu v Universal Studios. GENIÁLNA akčná jazda v Maroku tomu len nasvedčuje (spolu s opernou scénou jediný highlight filmu). ()
Steven Spielberg mě se svým Tintinovým dobrodružstvím vrátil do mých dětských let, kdy jsem hltal Hergého komiksy a tentokrát jsem se dostal přímo do středu dění, kdy mé ruce se nenamáhali otáčením stránek komiksu, ale drželi palce Tintinovi. Vyníkající režijní práce a způsob vyprávění příběhu, který vás dostane zpět do osmdesátých let dobrodružných filmů. ()
Nádherný 3D šestákový román. Tintin vypadl z hydroplánu, ve kterém lítával i Indiana Jonese, a tak je logické, že za celým tímhle mystériem stojí padouch jménem Steven Allanovič Spielberg. Ten se chce zmocnit návodu na výrobu nejefektnějšího filmu všech dob a tak jsme svědky úžasného dobrodružství...a taky ukázky současné světové vrcholné animace a práce s virtuální kamerou... A co na to pes Filuta? ()
To, co odlišuje hudbu Hanse Zimmera a Johna Williamse, je zastoupení tónů z hlediska výšky: zatímco Williams tíhne k vyšším tónům, Zimmer k hlubším. Patrné to je i z hudby k Tintinovi, která je stejně rozverná jako film a kde dosahuje Williamsova záliba ve vyšších tónech, které jim propůjčují vysoko posazené nástroje jako flétna, klarinet, saxofon nebo smyčce, skutečného extrému. Jestliže tedy platí trochu ironické, že Tintin byl natočen v celé hloubce ve 3D, zatímco postavy žádnou hloubku nemají, tak tato absence hloubky se netýká jen postav, ale i hudby, která staví na výše umístěných tónech. Vzhledem k tomu, že tu Williams pracuje jako obvykle s leitmotivy, je celkem logické, že nehlubokým postavám musí odpovídat i nehluboká hudba. Takřka dokonale to vystihuje operní kousek Presenting Bianca Castafiore, v němž Renée Flemingová zakončí celý výstup velmi vysokou notou, čímž roztříští neprůstřelné sklo. Říká-li se tedy občas trochu nadneseně, že Hans Zimmer nedělá hudbu k filmům, ale lidé dělají filmy kvůli jeho hudbě, pak si dovedu představit, že kdyby nebyla tato scéna s prasklou vitrínou ve scénáři či komiksu, kvůli Williamsovi by ji přesto speciálně natočili, aby tímto sopránem (nejvyšším z lidských hlasů) jeho příklon k vyšším tónům vystihli a vlastně i zpečetili. Ono si stačí vzít asi dva nejslavnější Williamsovy motivy, Darth Vader march z Hvězdných válek a žraločí motiv z Čelistí (strašidelný půltónový postup zahraný na tubu střídající pořád dokola pouze dvě noty, E a F, což možná inspirovalo Zimmera k podobnému motivu u Jokera, který také střídá jen dvě noty, akorát méně zřetelně za použití syntetizátorů). Oba ty motivy mají velmi podobnou strukturu, vlastně jsou skoro identické - začínají hlouběji, nějakým pravidelným rytmem, ale v druhé půli převáží nástroje s vyššími tóny, jako kdyby si Williams nemohl pomoct. Možná tedy ten střet mezi stoupenci Zimmera a Williamse není jen o větší líbivosti Zimmera, který útočí svými zpěvnými melodiemi na první signální, ale i o tom, že Zimmer se svými níže položenými tóny a perkusemi je blíže lidem odrostlým na temný elektronický hudbě (různý trip-hopy, ambient, dubstep) než Williams, který používá živé nástroje, u nichž zní vždycky hodně vysokých frekvencí, protože ty nástroje to mají v sobě. Jelikož Williams používá většinou skutečně čistý orchestr bez přísad, zní to ostře a třeba až nepříjemně, na rozdíl od Zimmera, který ty výšky uřezává, takže to je takové uhlazenější, ale současně masivnější a hutnější basový zvuk, než toho kdy může docílit orchestr. Vedle toho, že Williams tíhne k orchestru a začínal jak známo s jazzem, kdežto Zimmer používá synťáky a navazuje na rockovou a euro-popovou hudbu, se tu odehrávají ještě národností rozdíly, jelikož Williams je Američan, kdežto Zimmer Němec, a o Němcích je znám jejich sklon k hlubokomyslnosti oproti povrchnějším Američanům, z čehož možná vyplývá, proč se Williams spřáhl s hračičkou Spielbergem, kdežto Zimmer našel svého druha v serioznějším Nolanovi. Samozřejmě nic proti Williamsovi a jeho následovníkům v čele s Michaelem Giacchinem (byť mi svou hudbou zkazil snad všechny filmy včetně Speed Racera a Star Treku). Stejně tak netvrdím, že existuje nějaká závazná souvislost mezi temnější hudbou a nižšími tóny, respektive veselejší hudbou a vyšší tóny, jak je zřejmé třeba z hlouběji posazených slavnostních bojových skladeb, nebo naopak z Radiohead, jejichž každá písnička je uplakaná a dělají to hlavně vysoké tóny. Chtěl jsem jen zdůvodnit, proč může někdo stavět výš Zimmera než Williamse. () (menej) (viac)
Tinindytin. Takové bijáky se dnes již/ještě moc netočí. "Již" představuje hravou, nápaditou, dobrodružnou a jiskřičku dětské nadšenosti vykřesávající podívanou; prostě tu pravou nadčasově spielbergovsky-jonesovskou šestákovou zábavu. A "ještě" v tomto případě představuje snímek, kde není technická stránka pouze laciným pozlátkem, ale slouží ve všech (tvůrčích i diváckých) ohledech pro dobro filmu. A spíše než o zdařilém třidéčku to platí o možnostech volné kamery. Jediný; pohříchu však zcela zásadní; zádrhel je nevýrazný hlavní hrdina. Což byl sice problém už i u předloh, ale tady je to ještě markantnější a Tintin se tak jen nedůstojně krčí ve stínu dua Filuta/Haddock. Hodnocení OST: 3/5 ()
Galéria (115)
Fotka © Paramount Pictures
Zaujímavosti (48)
- V scéne v meste Bagghar, keď u šejka vystupuje operná speváčka Bianca Castafiore, tak zaspieva áriu Júlie z opery Charlesa Gounoda "Roméo et Juliette - (Je veux vivre)". Zo začiatku pred jej spevom však hrá "Una voce poco fa" - ária od autora Gioachino Rossini. (ViktorS)
- Steven Spielberg objevil komiksové příběhy s Tintinem v roce 1981, když byly srovnávány s Dobyvateli ztracené archy (1981). Zalíbily se mu a od té doby je chtěl zfilmovat. (JOHN.NY)
- Jedná se již o 25. film Stevena Spielberga, ke kterému složil hudbu John Williams. (R´Hell)
Reklama