Súboj Titanov

Tak na tohle se v současné době chodí do kin. Definitivně jsem se ujistil v tom, že není třeba chodit do kina každý týden jen proto, abych si dokázal, že jsem filmový fanoušek nebo dokonce rádoby cinefil. Platit za podobné filmy je hloupost. Laciná, plytká zábava a frky o ničem. Jediná věc, která se povedla, je hudba. Efekty opravdu vychvalovat nebudu. Mohou být sebevíc megalomanské, ale jen ony příběh neodvypráví. (09.09.2010)

Ako-tak charizmatický bad-ass Mads Mikkelsen a sem-tam obstojný kúsok akcie (najmä rande s Medusou, hoci pôvodné je stokrát napínavejšie). Zvyšok je predovšetkým scenáristické, ale aj herecké (stenajúceho Ralpha Fiennesa zastreliť a zakopať na hnojisku) a režijné peklo. V priebehu úvodnej polhodiny, ktorá mala dať hrdinom motivácie a nejako odôvodniť tú nasledujúcu akčnú smršť, ale aj počas neskorších dialógov som trpel ako zviera znásilňované zoofilom. Na debilnejší motív ako je vojna ľudí proti bohom si ani nespomínam, pretože to v základe popiera podstatu akéhokoľvek mýtu. Vedľa scenáristov tohto filmu sú aj tvorcovia Xeny ľudia, ktorí grécke báje spracovali s úctou. (15.04.2010)

Souboj Titánů by měl mít mnohem větší koule. Tohle byly trapné kouličky./// Olympané jsou vyobrazeni dost divně. Diovo brnění svítí jako prdel z roští, je naleštěné jako porcelán mojí babičky - vážnost a charisma jsou ty tam. Ostatní bohové stojí okolo, mlčí a jen důstojně stojí ve svých děsně nóbl hadrech. Když už se konečně blíží pořádná řežba (bitka se škorpióny), zkazí to naprosto šíleně nepřehledná střihová skladba a cukající se kamera. Až po několika minutách jsem například zjistila, že škorpión není jeden. Boje působí dost nevěrohodně, družina dostává zabrat, vojáci se poroučí k zemi jako loňské švestky, a přesto na konci vstanou a nic jim není. Neskutečně zábavná je následující scéna, kdy jsou všichni zachráněni písečnými kreaturami se svůdnými modrými očky, které se nápadně podobají pouštním lidem z Hvězdných válek. Škorpióny uklidní, zaženou a pak se ukáže, že na nich dokonce rádi frčí pouští. Na jejich hřbetech jsou jakési ´minidomečky´, které se velmi podobají těm ze zad olifantů z Pána prstenů. Zkrátka každou chvíli vám něco připadá povědomé, známé. A to ani nemluvím harpyjích, které utočí na Argos, podobnost hlavně v pohybu a ve způsobu snímání s okřídlenými nazghûli nezapřete./// Finální souboj (obětování princezny připomene scénu z King Konga) s Krakenem, který vypadá, že má vystouplou leda tak půlku jednoho chapadla, je bez šťávy. 3D efekt zde naprosto selhává. Jediný, kdo se povedl nejlépe byl převozník Cháron. Pak už je to jen horší. Když družina konečně narazí na Medusu, je to k popukání. Bájná Medusa vypadá, jako kdybych ji vytvořila v Malování a pak s vypětím všech sil udělala její trojrozměrnou podobu v tom nejhorším programu. Tady se triky fatálně nepovedly - a to je za ně zodpovědný člověk, co dělal na perfektním Temném rytíři./// Putování družiny je rozhárané, věci se dějí bez jakékoliv vnitřní logiky. Náhodné potkávání a nalézání nepřátel, přátel, bohů a věcí působí jako divné záminky pro akci a posun v ději. Worthington si od Avatara trochu polepšil, ptáka má taky, ale ani ho nemusel ochočovat. Konec je trapný jak Paroubkovy předvolební billboardy a nasládlý jak cukr s medem. Celkově je to na slabých 60%, ale čím více času od zhlédnutí uběhlo, tím více to klesá. Zážitek vyprchá asi tak rychle jako když vedle vás někdo v metru ´vypustí krakena´…/// Místy jsem se už tak nudila, že jsem se spolusedícím zabývala otázkou, jestli má Worthington pod krátkým oděvem nějaké spoďáry, nebo jestli chodí všichni správní tvrďáci naostro. (Pozorné oko se odpovědi dočká). (06.04.2010)

Remake klasiky a mého oblíbeného filmu si přímo říká o přeshubu a před filmem jsem byl taky na něco takovýho pěkně nažhavenej. První půlhodina taky předpoklady víc než jen potvrzovala. Perseova cesta z truhly do rybárny, z rybárny na královskej dvůr, to vše v kulisách jakýsi války lidí proti bohům (kdo jí začal a proč se nedovíme, jen to, že trvá už dlouho a jednou z vedlejších škod je sám Perseus), vše okořeněno špatnými dialogy a zmateným dějem. Mytologický pozadí (a koneckonců ani to nemytologický) nemá takřka nic společnýho ani s bájema, ani s původním filmem, zmateně se přeskakuje ze scény do scény, bohové pouze tiše naslouchají rozmluvě Dia a Háda, žádné božské intriky (žádná Héra). Ale pak najednou... Ne, film jako takovej se prakticky nezměnil, pořád je to procházka od bodu A jako Andromeda do bodu M jako Medůsa přes postupné tábory P jako Pegasus, Š jako štíři, Dž jako džinové a Č jako čůzy, teda vlastně čarodějnice, s vrcholem K jako Kraken a následnou derivací Ió (v tajemném bodě G jako Gemma), vše v designu tupé koridorové mlátičky. Jenže jak začala cesta družiny, i přes výše řečené nějak zafungovala chemie a charisma těch několika přeživších (nevim, jak to dokázali na tak malym prostoru) a především se z toho všeho hnoje vyloupla myšlenka. Možná ne chtěná, ale motiv toho, jak se Perseus za každou cenu snaží zříct božích darů (i když to odnese i chudák Bubo) a celkový pojetí boje lidí, kteří nechtějí vládu bohů nad sebou, se mi nějak zalíbil. Vzhledem ke zbytkový tuposti filmu je to asi jen náhoda, ale díky ní si ode mě nakonec film jisté uznání našel (dokonce jsem se tu a tam docela zasmál, i tomu zvětšenýmu popředí Gemmy Arterton), což mě samotnýho překvapuje nejvíc. (13.04.2010)

Zběsile odsýpající povrchní akční nátřesk, který potěší poměrně velkým množstvím silně působivých momentů, zároveň ale TOTÁLNĚ ubíjí svojí nedotažeností a logickými lapsy (a nemluvím teď o nahodilém a ne příliš provázaném ději). Ten film je logický cedník, srovnatelný s tím, co mám v záhlaví na profilu :))) Přesto ale ani na moment nenudí, ve správných chvílích je správně výpravný, opulentní a bombastický, Bubo náramně potěšil, Worthington je řezník, Fiennes je děsivý a Ramin Djawadi se po zmrveném Iron Manovi vytáhl naprosto parádním soundtrackem. Takže sice lehce rozpačitých, ale přeci jen 7/10... Přesto do určité míry značné zklamání... Ale zase ne takové, jako před dvěma lety Max Payne... (19.04.2010)