Verejní nepriatelia

Sebevědomý veřejný nepřítel číslo jedna je pomalu ale jistě dopadán právě vykvétající FBI v období vrcholící velké hospodářské krize. Film zkažený digitální kamerou, která sem ale vůbec nesedne. Znemožňuje uhlazený velkolepý vizuál, narušuje jinak skvělou autenticitu dobovosti, vypadá to s ní jak TV film namísto veledíla za 100 milionů $ (!). To prostě nasere. Stejně tak nepotěší ne úplně záživné dění. Ještě mám jednu výtku - postavy kolem jsou podivně nevýrazné, což zamrzí hlavně u kumpánů, kteří pochcípali ani jsem si pořádně nebyl jistý kdo je kdo. Ale chválím Deppa jako Dillingera a těch pár pěkných kytarových vyhrávek. [HD] (08.12.2010)

Mann pokračuje tam, kde v Miami Vice skončil – v syrové a nepřikrášlené filmařině, v níž prim hraje ostrý zvuk a naturalistický obraz digitální kamery. Opět si báječně vypomáhá hudbou, která dodává sekvencím spád a atmosféru. Bohužel záměr udělat Heat model 30. léta ztroskotal na scénáři a Christianu Baleovi. Nevím, kdo za to může víc, ale Deppův lump hraje první housle a uhlazený muž zákona absolutně nedokáže vzdorovat jakoukoli problematičností či dvojakostí. John Dillinger jede velké sólo a Michael Mann se jeho šviháckým a gentlemanským naturelem klaní všem knírkatým gangsterským melodramatům z minulosti. Funguje to skvěle, včetně závěru. Jistou hloubku do filmu vnáší motiv Dillingera jako posledního zástupce galantních lupičů, které válcuje nenápadná mafiánská šmelina. Dvě a půl hodiny mě Veřejní nepřátelé vydrželi bavit, protože Deppovi a Cotillardové to sekne a Mann se umí ponořit přímo do středu dění. To magické něco tady ale chybí – v tomto případě dráždivé napětí mezi zákonem a zločinem, dobrem a zlem. Dillinger a Purvis jsou oba až příliš jednoznační, než aby dokázali vytvořit tak explozivní dvojičku jako Hanna a McAuley. (01.07.2009)

1933. John Dillinger, Alvin Karpis a hezoun Nelson zažívají zlatou éru bankovních loupeží…. Veřejnost nemá ráda únosy. Já zase životopisný filmy. I když toto má být hlavně (snad) gangsterka, mám občas potíže udržet se ve střehu. Veřejní nepřátelé nejsou špatný film, ale ničím mne nepřekvapil. Hvězdné obsazení nemá smysl komentovat. Příběh naštěstí v závěrečné třetině získává na dramatičnosti. Do té doby to pro mě byla jen životopisná gangsterka plná střelby a výborných replik zbraní. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** (30.10.2009)

Asi poldruha hodiny prázdne, povrchné, rozvláčne, roztrasené. Proste nuda na skapanie. Potom, asi tak 45 minút pred koncom, sa Mann prebudí a z filmu sa odrazu stane strhujúca záležitosť, ktorá sádza do diváka jednu päťhviezdičkovú scénu za druhou (prestrelka v lese, "návšteva" na policajnej stanici, výsluch Billie, kino). K tomu výborná dobová atmosféra (brilantne vystrúhaná aj napriek nesmierne otravnej ručno-digitálnej kamere) a skvelí herci (výborný Bale, ešte lepší Depp a úplne najlepšia a film valcujúca Cotillard). No a geniálne zvukové efekty, ktoré dávajú prestrelkám maximálnu šťavu. Škoda - keby bol celý film taký silný ako jeho finále, bol by to zápis do tohtoročnej TOP 5. 7/10 (15.07.2009)

Nejdražší amatérsky vyhlížející film co jsem viděl. Vážně. Mannovi by měl konečně někdo sebrat tu digitální kreaturu a vpálit mu zpátky do rukou starou dobrou pětatřicítku, s jejímž nasnímáním by Veřejní nepřátelé alespoň působili velkofilmově a ne jen jako pokus o "něco nového, co se míjí účinkem". Až do závěru jsem si říkal, že má ten digitál vlastně něco do sebe a že se Mann pokouší snahou o realismus opět přiblížit diváka hrdinům doslova až k chloupkům na zátylku , jenže závěr jasně ukazuje, že nejde o nic jiného než pózu starého pardála, který vždy volí raději pohodlí. (Kdo by nechtěl stříhat hollywoodskou pecku na svém notebooku, že?) Pár vynikajících momentů se ale přesto najde (bez výjimky akční scény), byť příběh není ničím jiným než dalším plochým životopisem, který si odkecá svoje a na konci vytasí otřepané "co se s kým stalo" titulky. A Deppovi s Cotillard jsem to nežral ani vteřinu. Bale mě bral překvapivě víc. (02.07.2009)