Skřivánek

Možná bych tomuto filmu dala i více bodů, zvláště za to zajímavé zakončení. Je to film podle skutečné události a tak se ani věřit nechce, že by se v r.1942 mohl na říšských silnicích prohánět ruský tank jako neřízená střela. Jelikož tank neměl na sobě žádnou identifikaci, tak důvěřivé a sebejisté Němce ani nenapadlo, že by uvnitř seděl Rus ( a k tomu ještě zajatec). Dobře zpracovaný film, jen mohl více oplývat dialogy. Pokud tam vůbec někdo něco povídá, pak jsou to Němci potažmo příslušníci Wehrmachtu a SS. Ale nenudila jsem se. (18.03.2008)

Když vidím ten příběh řeknu si, tak co. Fikce přece ani válečnému hrdinnému filmu jako je Skřivánek určitě neublíží. Ale když ho zapnu a sleduju velkým azbuckým písmem klikyháky, který znamenají, že je vše podle skutečné události, padá mi čelist dolů. Že tohle bylo podle skutečné události? Že by Sovětská armáda byla tak hrdá a zároveň tak drzá a chytrá? No není ona vlastně nejlepší armáda na světě, kam se na ně hrabou ostatní? No není? No, asi je. Skřivánek jde příkladem. Ale tak co. Je to sovětský film, sovětský válečný hrdinný film, a ti toho tenkrát nakecali...:) Jenže tipuju, že při sledování tohoto filmu na západě tenkrát museli téct slzy proudem, jak se tomu museli smát. (09.05.2008)

Válečná oddechovka, která, byť je údajně podle skutečné události, se nemůže zase brát tolik vážně. Sovětský tankista ujede z německého zajetí a rozpoutá svoji soukromou válku. Je to takový rudý superhrdina. Moc se tu toho nenamluví, ani neválčí, takže jde spíše o ponuré psychologické výjevy hrdiny a jeho skutky. Pecka to rozhodně není, ale jako odpočinkový film slouží dobře. (10.03.2015)

Opravdu by mne zajímalo historické pozadí tohoto filmu. Nechce se mi totiž věřit, že by Skopčáci na pokusné střelnici nechali Rusa, kterého měli za zvěř jezdit s plně natankovaným téčkem. Testům střelby na kořistní techniku (mimochodem i na naše pohraniční pevnosti) se Němci věnovali s důkladností jim vlastní. Velmi pochybuji, že by nechali po place lítat několik tanků T34 i se zajatými ruskými osádkama a cvičně do nich stříleli. Vždyť tank se dá staticky umístit na požadovanou vzdálenost, kdy měření síly průraznosti protipancířové střely bude nejpřesnější... A i kdyby, proč neměli Němčouři po ruce pár panzerfaustů, nebo rovnou nějakého Tygra, kdyby náhodou nějaký tank zdivočel a začal najíždět na děla? I kdyby bylo problematické tank zasáhnou čelně, šel protitankovými děly znehybnit zásahem na pásy, věž atd... Neozbrojená stojící plechovka na louce by pak nepředstavovala žádnou hrozbu. Celá stíhací akce byla směšná, hrdinové mají čas zastavovat, povídat si a v závěru dokonce udělat mohylu z kamenů padlému druhovi... Škoda, že hoši nedojeli na to letiště, ten Dornier 17 mně namlsal a čekal jsem nějakou pěknou paseku mezi mesounama a fokoušema... Děcko s psíkem už byla taková protiválečná křeč i hraná hrůza osádky flaku po výstřelu... Celé je to zkrátka takové rusky heroické a tím pádem málo uvěřitelné. Vždy mne fascinovalo jakou pozornost Rusové věnují pomínkům padlých vojáků. Je to o to podivnější, že na frontě pro velení život vojáka neměl cenu a statisíce Rusů padli jen chybami velení, nedostatečným systémem zdravotnické služby nebo když byli posláni s chabou výzbrojí proti elitním jednotkám nepřítele. Co českého diváka ve Skřivánkovi zaujme, je použití Vejvodovy - Škody lásky, jako ústřední melodie filmu. A v neposlední řadě si divák prohlédne T34 zvenku i zevnitř (kdo v něm ještě neseděl). Mno, viděl jsem, poznal jsem. Podruhé se na to asi už nepodívám. Dvě sedmikrásky. * * (29.03.2013)

Na to, jaké ubohosti byli Rusáci schopní o válce natočit je tohle fakt celkem v pohodě. I když, pokud se tohle skutečně stalo, měl scénárista nejspíš velice lehkou ruku a divokou fantazii. Na druhou stranu - Rusko s točením nereálných heroických filmů pomalu ale jistě skončilo, zatímco "neporazitelná" Amerika chrlí podobné nereálné hovadiny s přehledem dodnes. Takže proč Rusům vyčítat hrdinství a neprůstřelnost, že? (25.09.2009)