Phoebe v krajine zázrakov

Uff, už podruhé (první Faunův labyrint) - chystám se na film, který znám jen podle obrázků a očekávám od něj nevinnou dětskou fantazii a ono zatím..... Výborný film, především díky hereckému obsazení. Samotné zpracování na 4*, za Ellu přidávám pátou, protože takhle zahrát malou Tourette holčičku, to nechápu (hlavně scéna pláč v posteli). (18.12.2011)

Celý tento film mi přišel padlý na hlavu. Od ředitele, přes učitelky až po rodiče i ty malý holky. Jediné, co jsem si z tohoto filmu odnesl je: Tourettův syndrom. Pro mě dodnes naprosto neznámý pojem. Za to dávám 1 hvězdičku, jinak velmi nepodařený film s otřesnými hereckými výkony (vyjma Felicity), nulovými emocemi a povrchním dějem. 25% (03.01.2014)

Snáď žiadny film som nevidel 3x krátko po sebe a nezmenil som naň 3x názor. Od zhliadnutia v originále bez tituliek keď ma sklamal za 3 hviezdy, až po najlepšie hodnotenie po dabovanej verzii. Je zjavné, že rozumieť aj tým najmenším nuansám je nutné, aby ste si film mohli plnohodnotne vychutnať. A čím ma zaujal? 1. Elle Fanning tu podáva veľmi dobrý neafektovaný výkon. 2. Téma a jej analýza z pohľadu dieťaťa a dospelých sú zaujímavé. 3. Film "primerane po americku" hrá na city, ale netlačí na pílu až na toľko, aby mi to vadilo. Správny film by vo mne mal zanechať nejaké emócie. 4. Bolo tu veľa klišé, ale Američania občas majú schopnosť urobiť aj z negatív pozitíva a toto je presne ten prípad. (18.06.2009)

Film vykalkulovaný pro úspěch na nějakém festivalu nezávislých filmů- dívenka s vrozeným neuropsychiatrickým onemocněním, její (intelektuálští) nezvládající rodiče, "divná" učitelka dramatu, která jediná jí rozumí, kritika amerického státního školství a navrch osvobozující úniky do fantazijního světa. Podobným způsobem jako Phoebe mě iritovaly třeba filmy Jmenuji se Sam nebo adorované loňské Zmizení (to má ale aspoň plus za Deakinsovu kameru). (27.02.2014)

Elle Fanning už si zahrála dehydrovanou holčičku na poušti v Babelu, mladou Daisy v Buttonovi a teď se proměnila v dívku s (téměř neznámým) Tauretteovým syndromem. Takové role + kvalitně zahrané a to jí nedávno bylo teprve 10 let! (2008). Vskutku neuvěřitelné. Myslím, že v tomto filmu rozhodně nejde o věrné zobrazení symptomů nemoci, protože ji skoro stejně nikdo nezná (takže nemůžeme ocenit, jak věrne roli vystřihla) na rozdíl třeba od autismu, který famózně předvedl Hoffman v Rain Manovi nebo téměř o 20 let S. Weaver ve Sněhovém dortu.. Malá Phoebe si vytváří vlastní imaginární svět, je roztržitá, nepozorná a všude na ní pomrkávají postavičky z Alenky v řiši divů. Jenže tato kniha britského spisovatele Carrolla je dle mého názoru známá a populární spíše v anglo-amerických zemích než u nás. My máme svou Červenou Karkulku a další, oni zase „Alice“. Neříkám, že kvůli tomu zatracuji celý film, ale pro mě to zkrátka nebyl víc než jen lehce nadprůměrný nezávislák s matkou F. Huffman, která se tváří na své děti stejně stupidně a bezradně jako v Zoufalých manželkách Už od prvních minut filmu bylo zcela jasné, kdo dostane roli Alenky v divadelní hře, kterou organizuje lehce zvláštní učitelka. Musím ale uznat, že taneční číslo, které nacvičily děti úplně samy, bylo kouzelné. (Nechci ovšem vědět, kolik hodin jim trvalo samotné natáčení této scény:P). Rodiče si na konci filmu konečně uvědomí, že jejich dcera má vážný problém, ta hezky spolužákům vysvětlí, proč se tedy chovala tak divně - a to je bohužel celá katarze filmu. Leč mít papíry na to, že můžu na někoho plivnout, když mě naštve? To bych někdy brala...:P (19.06.2009)