Karanténa

Keď som v roku 2007 videl španielsky film "REC" tak to na mňa velice silne zapôsobilo. Skoro som sa dosral od strachu. Bol to desivý found footage okultný zombie horror. Dal som mu plné hodnotenie. Rok po jeho premiere skočili po tejto originálnej horrorovej téme americkí filmári a natočili cover verziu. Vznikol remake "Karanténa". Celkom sa im to podarilo. No je to v podstate len presná kópia španielskej predlohy. Ak by som však nepoznal pôvodný snímok dal by som tomu štyri hviezdy. *** (12.03.2017)

Najrýchlejší remake, rýchlokvaška QUARANTINE prehráva s vyšperkovanosťou [REC]u. Vierohodnosť autenticity je úbohá, čomu nepomáhajú ani známi herci ktorí to proste hrajú, výnimkou je jedine Rade Šerbedžija. Remake nič nové neprináša ale čo je smutné ani sa mu nevyrovná, ani tempom, ani atmosférou a posledným klincom do rakvy je jeho okamžité zrealizovanie, pričom [REC] a adrenalínový pocit z jeho sledovania mám ešte čerstvo v pamäti, čo sa mi pri QUARANTINE ani zďaleka nestalo. (17.02.2009)

Jeden velký paradox, který stojí/padá na divácké znalosti španělského originálu, který v mém případě vyhrává – i důsledná kopie totiž může ztrácet na drobnostech, kterými jsou v tomto případě ne-až-tak-dlouhé ‚steady-cam‘ záběry a to jiskření odříznuté skupinky lidí nezažehává až tak velký flame, jako ve žhavé Barceloně. Na druhou stranu, méně výřečný konec není úplně na škodu, byť snímek zanechává ve vodách vědy namísto religiózního běsnění, což přičítám tomu, že Dowdle je ‚pouze‘ slušný řemeslník, kdežto Balaugeró cynický provokatér. A co se týče hlavní postavy – Jennifer Carpenter je stejně sympatický čumáček jako její blonďatý předobraz, proto zde volím smírnou remízu. Přesto, tohle si mělo dát dva-tři roky načas, pak bych si to užil víc a za předpokladu, že by se jednalo o originál, byla z toho totální bomba, takhle… okolí pravdu dí – zbytečný film. Škoda! 3 a ½. (27.01.2009)

„Práve sme objavili nový význam slovného spojenia ´hasičova hadica´.“ Výborný španielsky masaker z roku 2007 bol taký strhujúci, že som v ňom rád ignoroval občas chýbajúcu logiku (toľko okien!). Americký remake je bohužiaľ úplne neuveriteľný pre každého, kto videl originál. Všetko je v ňom totiž rovnaké. Úplne rovnaké. Asi tomu neuveríte, ale je to tak. Pokiaľ uvidíte Karanténu pred [REC], asi vás dostane aj ona, ale ja som videl najskôr [REC] a až potom Karanténu a bol som šokovaný z toho, ako otrocky a identicky Američania výbornú satanskú (nie zombícku!) snímku skopírovali. Scéna po scéne, postava po postave, dialóg po dialógu. Karanténa vlastne ani nie je klasický remake. Aj v najhoršom remaku je pridané niečo nové, iné, svieže. Toto je skôr ako Van Santovo Psycho - absurdný experiment, kde je všetko také isté, ako v origináli, akurát občas stojí kamera o pol metra napravo a nie naľavo a hrajú v tom iní herci. Obe verzie sa od seba odlišujú len v trápnych detailoch (požiarnik v origináli bol plešatý, v americkej verzii má vlasy). Dávam iba 20% preto, že sa jedná takmer o doslovnú kópiu. Nie preto, že by šlo o nevydarený film. Ak sa rozhodnete nepozrieť si [REC] a vstúpiť rovno do Karantény, mali by ste byť spokojní, možno až na 70%. (26.11.2010)

Mladá a sympatická reportérka Angie přijíždí natáčet noční reportáž o práci hasičů, spolu se svým kameramanem Scottem, a právě z jeho pohledu bude divák sledovat celý příběh o jednom rutinním výjezdu hasičů, který se ale nakonec zvrtne v boj o holý život, protože v obyčejném starém činžáku číhá smrtelné nebezpečí v podobě krvelačných zombíků. Neviděl jsem španělský originál, a ani o to nestojím, ale tenhle remake má něco do sebe, i když přiznávám, že je to kravina a zombie horory mě zrovna dvakrát neberou. Snaha o maximální realističnost je umocněna docu-stylem režie a divák nevidí ani o trochu dřív nic víc, dokud mu to nezprostředkuje horlivý kameraman a roztřesená kamera nemusí zrovna být po chuti každému, ale tentokrát proti ní nic nemám. Je to snad vůbec poprvé, co mě tento nepříjemný styl z pohledu první osoby uvrhl do depresivní tísně, a místy mě i dusil, ale zase ne tak moc, protože horory mám nakoukané a pocit strachu se u mě při jejich sledování prakticky nedostavuje. Ale je dost možné, že méně zkušeným divákům nebude při sledování tohoto netradičního hororu zrovna do skoku a udělá se jim i špatně od žaludku, protože ke slovu se zde dostanou i nechutnosti typu otevřené zlomeniny nohy, nebo pád z výšky na tvrdou dlažbu domu v nepřerušovaném záběru. A právě ono precizní zpracování rozhodlo o mém vysokém hodnocení tohoto zajímavého hororu, ale té tmy mohlo být rozhodně méně. (16.10.2009)