Karanténa

O tomto remaku jsem toho slyšel už dost, ale dosud jsem se mu schválně vyhýbal. Je totiž o mně všeobecně známo, že rozhodně nejsem příznivcem jakýchkoliv „předělávek“. Jen málokterá totiž opravdu stojí za povšimnutí a jelikož španělský REC považuji za jeden z nejlepších hororů. Nakonec jsem se k tomu po letech přece jenom odhodlal a popravdě už teď toho lituji. Absolutně souhlasím s těmi, kteří Karanténu označili za totálně zbytečný remake. Kvalit originálu nedosahuje ani z poloviny a to tvůrci okopírovali většinu scén. Chtěl jsem být opravdu nestranný a neporovnávat oba filmy, ale prostě to nešlo. Dowdle patří zřejmě rovněž k fandům španělského hororu a tak se rozhodl, že dokud se z toho dají vytřískat prachy, mohl by se sám pokusit natočit jeho napodobeninu. Myslel si, že k úspěchu stačí překecat známou tvář (J.Carpenter) a úspěch bude zaručený. Jenomže to se hošánek hodně spletl. Zatímco Španělé, Asiaté a Seveřané dokáží u většiny svých filmů navodit opravdu hustou atmosféru, u které vám místy přechází mráz po zádech, většina amerických režisérů nedokáže pořádně natočit ani lekací scény. Navíc pořád jen něco kopírují a už mi „USA“ distribuce začíná lézt pěkně krkem. Když k tomu připočítám ještě tragickou kameru (u REC jsem si na ní taky trochu stěžoval, ale jak se ukázalo stala se základním kamenem k celkovému prožitku), která nám místy nabídla neskutečně rozmazaný obraz, zmatený střih jenž nás ochudil o to nejdůležitější a slabé herecké výkony některých zúčastněných, bylo vymalováno. Ano, musím připočítat k dobru asi tři „originální“ scény, díky kterým se Karanténa od REC alespoň trochu liší v ději, ale to už celkový zmar nezachránilo. Přiznám se, že jsem místy použil urychlovač, protože bych u toho asi chcípnul nudou. 40% (04.04.2016)

„Práve sme objavili nový význam slovného spojenia ´hasičova hadica´.“ Výborný španielsky masaker z roku 2007 bol taký strhujúci, že som v ňom rád ignoroval občas chýbajúcu logiku (toľko okien!). Americký remake je bohužiaľ úplne neuveriteľný pre každého, kto videl originál. Všetko je v ňom totiž rovnaké. Úplne rovnaké. Asi tomu neuveríte, ale je to tak. Pokiaľ uvidíte Karanténu pred [REC], asi vás dostane aj ona, ale ja som videl najskôr [REC] a až potom Karanténu a bol som šokovaný z toho, ako otrocky a identicky Američania výbornú satanskú (nie zombícku!) snímku skopírovali. Scéna po scéne, postava po postave, dialóg po dialógu. Karanténa vlastne ani nie je klasický remake. Aj v najhoršom remaku je pridané niečo nové, iné, svieže. Toto je skôr ako Van Santovo Psycho - absurdný experiment, kde je všetko také isté, ako v origináli, akurát občas stojí kamera o pol metra napravo a nie naľavo a hrajú v tom iní herci. Obe verzie sa od seba odlišujú len v trápnych detailoch (požiarnik v origináli bol plešatý, v americkej verzii má vlasy). Dávam iba 20% preto, že sa jedná takmer o doslovnú kópiu. Nie preto, že by šlo o nevydarený film. Ak sa rozhodnete nepozrieť si [REC] a vstúpiť rovno do Karantény, mali by ste byť spokojní, možno až na 70%. (26.11.2010)

Film sám o sobě je velmi působivý, daří se mu to ale především proto, že až sprostě kopíruje španělský originál [Rec]. Pokud jste ho neviděli, možná vás Karanténa nadchne, v opačné případě spíše naštve, což je i můj případ, neboť, ač se pár inovací dočkáme, se Američani moc nesnažili posunout v tématu trochu jiným směrem, takže se dá existence tohoto vpravdě zbytečného remaku vysvětlit pouze snahou přiblížit původní film západnímu publiku, které zahraniční kinematografii až na prověřené tvůrce spíše ignoruje a, samozřejmě, vydělat na tomto levném hororu pořádný balík peněz. Ve výsledku bych Karanténu označil za technicky skvěle zvládnutou reprodukci, která je ale zoufale neoriginální. Většina chvály tedy patří španělským kolegům, kteří americkým tvůrcům poskytli podrobný návod na to, jak natočit působivý a mnohdy i nervydrásající horor...a oni ho jednoduše opsali. P.S.: známější herci v americké verzi jsou spíše na škodu, jelikož je film natočený jako pseudo-dokument, takže výskyt "toho chlápka z Ally McBealové" celkem ruší v navození pocitu autenticity. 50% (nevidět originál, jsem nadšený) (22.11.2009)

Tak neviem, či bol španielsky originál na tom tak zle, alebo to Amíci znova tak pos*ali. Filmová politika je teda neúprosná, ale filmovému laikovi, ktorý ani len netuší, že nejaký pôvodný film existuje, je to úplne jedno aj keby to vedel. Človek sa naľaká pomerne veľakrát (a celkom slušne), ale sú to len bezduché momentové pocity strachu, žiadna atmosféra, počas ktorej by mi mráz behal súvisle po chrbte sa nekoná. Našťastie je to rýchle, dobre zostrihané a divák sa nestihne nudiť. Len škoda Jennifer Carpenter je čoby herečka na tom naozaj zle a dobre idú jej len vystrašené a vrešťacie scény, podobne ako to vidno na plagáte. Škoda, veľký boom sa nekoná, ďalšia špongia na peniažky. 65%. (08.12.2008)

Viděny oba filmy, jak [Rec], tak Karanténa (pro neznalé - americký remake, prakticky scénu po scéně stejný film) Ale jelikož převažuje [Rec], budu psát převážně o něm. Řemeslně pěkně odvedená práce, asi tím, že jsem z Evropy, ale přišli mi ti herci takoví uvěřitelnější, ač prakticky stejného složení, jen místo černochů je tam větší diverzita (mexičan asi, japonci, atd.) Taktéž zcela individuální je, že zde je vidět maximálně kameramanova noha, kdežto v americe se tam nachomýtá kdy jen může. Extra body za pěknou moderátorku Manuelu Velasco, hysterčení ve španělštině mi zní uvěřitelněji, než americká upištěná blondýna, které jsem to nevěřil už od úplného začátku. Tam se ostatně také snaží o plnohodnotný slasher s o kousek delší představovačkou a různými přidanými scénami (vyvstává mě na mysli především obživlé zvířectvo, ono celkově si rozhodněte sami, jestli radši budete chtít věřit zmutovanému viru vztekliny nebo podivným kultistickým praktikám a zřejmě testům na lidech, sice američani maj méně kontroverzní téma (ač s nynější prasečí chřipkou je to nejspíš opět aktuální) a méně přímého násilí a celkově té syrovosti a uvěřitelnosti některých záběrů a zvukové kulisy (pochybuji, že by žuchnutí těla na zem z 3. patra udělalo až TAKOVOU ránu, ale co už) hlavně ale američani ze zcela nepochopitelného důvodu krvácejí, že to stříká na stěny a na lidi. Rozhodně mě ale zaujala snaha u [Rec] ústřední dvojice i v nepříliš příznivém běhu událostí točit dokument tj. klasické záběry a rozhodně méně trhané, tedy plné rozostřených záběrů a neustálého přibližování a oddalování (ano, Jardo, dívám se na tebe) a ve výsledku tam není nikde co vidět. Takovéhle pako že by se dopracovalo až k televizi? Pochybuju. A další výtka americkému remaku - tma je černá, ne že je tam toho hafo vidět. A na závěr k oboum filmům zároveň - pohodovka, ovšem jestli jste viděli jeden z nich, asi se u toho dalšího budete cítit ošizeni. Celkově je to natočeno dosud stále ještě neokoukanou formou pohledu první osoby. [Rec] mi připomínal uvěřitelnějším prostředím záběry z Blair Witch, Quarantine mi zase připomínal svou vyleštěností a scénami zcela účelnými jen vystrašit člověka Cloverfield. Nutno dodat, že ani u jednoho jsem se přímo nebál, snad se jen párkrát leknul při konci, zvlášť u [Rec] ta "silentovská" místnost byla luxusní. A velká škoda těch stereotypů - zombie stařenka, zombie malá holčička, zombie zvířátka. Dead Horse Trope. Ovšem Alive Movie Genre. (16.06.2009)