Česká RAPublika

Net/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 8/10 Prostředí 6/10/// +zajímavá filmová zkušenost, hudba, texty -mohlo to být podle mě ještě nabitější/// Zajímavé, že to šlo do kin, víc by se to vyjímalo v TV na Čt jedničce, takže dle mého je to trochu přeceňované a zároveň to určitě neosloví každého. Ale pokud máte rádi tento hudební žánr a zmínění interpreti patří mezi vaše oblíbené, tak si tento film užijete. A čím méně o tomto hudebním žánru víte, tím více informací se dozvíte. A taky zjistíte že čeští rapeři jsou vlastně úplně normální kluci./// Celkem 76%/// (30.01.2010)

Kdybych napsal, že to bylo hrozný, tak bych lhal. Kdybych napsal, že to bylo super, tak bych taky lhal. Bylo to něco mezitím... Nejvíc se mi líbila vážná hudba versus elektronika a jelikož vážnou hudbu mám rád, tak mě upřímně naštvalo, jak se, Hugo Toxxx tuším, začal smát tomu, když pianista řekl, že lidé odcházející z koncertů vážně hudby si říkají, že to byl hezký zážitek atd. Celkově mě film neurazil, ani nenadchnul... Byli tam i pro mě zajímavé momenty (rozhovory se staršími generacemi apod.) a vtipné momenty u kterých jsem se zasmál a naopak momenty, které pro mě film podělali (např. odpovědi na dotazy posluchačů rádia). (04.06.2009)

Hana Hegerová (miluje hyphy). ♥ Kvůli ní jako pomyslné třešničce (sic!) na dortu (viz: https://www.youtube.com/watch?v=TB4BKRFKilY) jsem do tohoto dokumentu šel, nakonec však bylo všechno jinak a já nelitoval ani jedné jediné minuty s tímto dokumentem strávené. S chlapci byla sranda, nadto šlo poznat, že v té hlavě něco mají (ne že bych o tom pochyboval, jelikož se kluci věnují hip-hopu... a hip-hop je pouze gesto mladického vzdoru a nerozvážnosti), zvlášť James Cole mě mile překvapil, bylo mi zkrátka cti být v jejich společnosti. Všechny hvězdičky světa schůzce na matrice za účelem změny jména (úřednici nemají smysl pro humor), "konfrontaci" s lingvistkou, "konfrontaci" s vážnou hudbou, výletu do Karviné, výletu do Jungmannova rodiště a samozřejmě setkání s Hanou Hegerovou. 80% (15.04.2021)

Kvůli Pavlu Abrahámovi se mi spolužáci něco nasmáli, když jsem na filmové poetice první záběr z filmu Překlad (viz) interpretovala jako brambory. A teď zase tohle. Ačkoli mě hip hop ani trošku, ani málo a prostě vůbec nezajímá, tento dokument mě úplně dojal. Zdaleka není postaven jen na prvoplánovém výsměchu a sprostých hláškách, jak by se třeba mohlo zdát. Naopak, nemá ostré hrany a baví tím, že realizuje docela zajímavé nápady. (23.12.2008)

Fakt nevím, jak tenhle film mám zhodnotit. Rap a Hip-hop neuznávám, kór ten český, o to více mě zajímalo, co tímhle autor zamýšlel, což jsem nakonec doteď nepochopil. Ukázat divákovi jak je český hip hop vyjímečný? Jak ti lidé, kteří to dělají jsou něčím unikátní a s radostí se přirovnávají například k Fráňu Šrámkovi? Zajímaví tím, že žijí bouřlivý život a la buřič 19. století? František Gellner by čuměl, že má svoje nástupce. Ano, chápu to, takoví lidé tu byli, jsou a vždy budou, tak to prostě ve společnosti funguje, určitě ty tři rapery, kteří se ve filmu objeví nejvíce budu brát jako normální lidi, když mi do očí řeknou, že to co ve filmu hráli byla ve skutečnosti velká póza, respektive myslím to v tom smyslu, když přijedou do "ghetta" v Karviné a malé cigánské dítě z něj je uplně vydřený, ještě když mezi nima udělají soutěž, kdo umí líp rapovat, tohle mi fakt hlava nebere. Neuznávám tohle a nikdy to uznávat nebudu, na druhou stranu jsem tohle vidět chtěl abych si o tom všem udělal obrázek, trošičku mi to ale přišlo jako demagogie, v tom smyslu, koukněte na film, pochopíte, že tohle všecko je jenom stín, který se časem ztratí, ale nechte se do něj vžít a užívat si to. Zase ale nemůžu filmu vzít fakt, že jsem se u něj nezasmál, repující božský Karel, beatbox od Marka Ebena nebo revolucionářská Hana Hegerová dělá z tohodle dokumentu něco víc, ale ten zbytek je blaf naprosto o ničem. Spíš ukáže hlavně to, jak tři rapeři žijí, a že by nic jiného dělat ani nemohli. Vždyť všichni tři na otázku co čekají od budoucnosti řekli, že rapování je jejich život a že s tím budou pokračovat do konce života. Určitě na tom něco bude, každý má svůj cíl a nikomu ho nehodlám brát, jen mě zaráží, jak si takzvaní "hopeři" (jejich posluchači) hrají na něco, co ve skutečnosti absolutně nejsou, takhle se chovat mohou jen skuteční buřiči, to znamená ti tři včetně těch, kteří to s hip hopem v českém státě myslí vážně. Určitě je ale zajímavé něco takového vidět a udělat si na to svůj názor, jen se to musí brát s nadsázkou, protože já se těm fanouškům prostě musím smát, jen by mě zajímalo, jaký mají na ně názor oni, což mi asi jen tak někdo nepoví... (03.05.2009)